Za "cinknuté " karty se kdysi i věšelo. Od té doby se ale svět změnil. Z chlapů se stali až velmi často napomádovaní "manekýni“, z žen se vytrácí ženskost, dané slovo nic neznamená a všechny nás objímá sliz zvaný "korektnost". Díky této "korektnosti" jsme se naučili držet huby a jako otroci se prohýbáme pod dalším a dalším nákladem zákonů, povinností a různých "korektností". Koho by pak zajímaly "cinknuté" volby i když se při nich používají "cinknuté" karty. Už se za ně nevěší.

Načteno na CFP a zkráceno.

Redakce AE News přináší exkluzivní rozhovor s vrcholovým manažerem renomované agentury pro průzkum veřejného mínění v Česku. Exkluzivní rozhovor, šokující svědectví, bez cenzury a natvrdo. Pracovník agentury, který již asi “nepřekousl” mediální útoky na prezidenta Miloše Zemana, v něm řekl: “Poslední události okolo tendencí a snah o svržení českého prezidenta jsou plně v souladu s tím, na čem jsme v agentuře pracovali i ve spolupráci s Českou Televizí a poslední vývoj v tomto veřejnoprávním médiu je opravdu neskutečný převrat, se kterým nikdo z dozorových institucí nechce, nebo spíš neumí nic udělat, a já nehodlám nečinně přihlížet. Ty informace, které o nich máme, jsou v podstatě v té poloze, že z České Televize se stala neřízená střela, neovladatelné těleso, kterého se zmocnili bývalí aktivisté okolo vůdců známého „spacákového povstání", tedy lidé z okolí bývalého prezidenta Václava Havla a Jana Rumla.”

Tento projev media moc nezveřejňovala, asi protože to řekl prezident Miloš Zeman. 27. května 2017 pronesl prezident ČR Miloš Zeman při příležitosti převzetí symbolického klíče od obce Lidice krátký projev, o kterém se žádná media nezmínila. Důvod je prostý. Médiím se v něm nepodařilo najít nic zajímavého, co by prezidenta diskreditovalo. My naopak doporučujeme ten projev k přečtení:

Podle Petra Hampla útok na rod, ať už mužský nebo ženský, je útokem na rodinu a v důsledku toho útokem na samu podstatu lidství, člověčenství, na moudrost, i na svobodu člověka. Říká „znovu jsem si uvědomil, jak se všichni navzájem potřebujeme. Pro muže je velmi těžké vyrůstat v odpovědné muže, pokud jim ženy nedávají najevo, že je potřebují a že si mužnosti hluboce váží. A život žen ve světě bez normálních chlapů to je ta samá kapitola.“

Projev Maďarského premiéra Viktora Orbána z října 2017:        

   Bude Evropa stále patřit Evropanům? Zůstane Maďarsko zemí Maďarů? Zůstane Německo zemí Němců? Zůstane Francie zemí Francouzů a Itálie zemí Italů? Kdo bude v Evropě žít?

   To je historická otázka, které čelíme. Muslimové, kteří momentálně přicházejí do Evropy, si myslí, že jejich kultura, jejich víra a jejich způsob života jsou silnější a nadřazenější tomu našemu. Tak nás vnímají. Proč by se někdo adaptoval na slabší kulturu namísto své silné? Neudělají to! Nikdy to neudělají. Převýchova a integrace v tomto smyslu nikdy nebude úspěšná.

Uprchlík Pavel Chrastina z Olympiku

Teď nepůjde jen o to, zda se budeme mít po volbách lépe, než jak se máme dnes. Půjde o to, zda jako národ vůbec přežijeme. A zda přežijeme ve zdraví.  Současná migrace je utajovanou hrozbou!                      

Také já mám za sebou zkušenost uprchlíka. Uprchl jsem kdysi z toho bývalého československého marxistického ráje. Jenže v té době byli uprchlíci ještě většinou slušní lidé. Žádní vrazi, žádní násilníci, žádní náboženští pomatenci, žádní notoričtí asociálové. Drtivá většina chtěla co nejdříve pracovat, naučit se jazyk a splynout s lidmi hostitelských zemí. Ale o tom jsem už jednou psal. Dnes chci napsat o něčem jiném. 

Není snad dne, aby v něm některý politik, novinář, či jiný rádoby vzdělanec, nepoužil jako projev své důležitosti nějaká cizí slova, ač je zřejmé, že velmi často vůbec neví, co znamenají a jak vznikla. Mezi tato slova patří také slovo populismus. Jako klackem šermují slovem populismus kolem sebe a označují jim každého kdo s nimi nesdílí jejich třeba sebehloupější názory. 

Díky velkorysému fušerskému přístupu houfu nových „demokratických vlád“, se naší zemi podařilo „vytvořit“ státní dluh, který zdědí řada nových generací našich národů Naše země se potom v průběhu toho všeho postupně dostávala do poddanství cizích západních států natolik, že dnes jsme téměř skoro bezprávnou jejich kolonií.

Text neznámého autora nalezený na Internetu, který hodně říká :

   Jako dítě jsem věřil všemu co nás učili. Byl  jsem  antikomunista po rodičích, rebel.. jako mnozí…. ale ne zas takový, abych vzbudil pozornost státu. Pak přišel rok 89. Zapojil jsem se do budování kapitalismu, do vytváření svobody, jako mladý otec jsem se snažil co to šlo.

Komunistický zásah na Národní třídě v roce 1989 byl pouhou "selankou“! To až nyní noví neomarxisté v Katalánsku odhalili svou pravou zrůdnou tvář a vyjevili všem, jak si představují v praxi lidská práva a "pravdu a lásku". Každý soudný člověk si mohl při zprávách o průběhu voleb v Katalánsku udělat obrázek o “evropské demokracii" sám. Všechno to žvanění o lidských právech a demokracii, které slyšíme od stávajících politiků a z médií, platí jen do té doby, dokud jim samým nehrozí, že budou odstaveni od přeplněných koryt. Aby se tak nestalo, jistí se preventivně náborem dalších a dalších policistů, nákupem nových zbraní a obrněných transportérů s větší schopností manévrů v ulicích měst proti případným občanským revoltám a demonstracím.