Chci auto, prachy a klid. Co umím? Nic. Příběh moderního absolventa!! který napsala,: MARTINA FORN

Máme statisíce maturantů, ale nikoho, kdo umí myslet. Zapomeňte na řeči o jiné době nebo o specifických potřebách moderních dětí. To, co dnes sledujeme v českých školách, není evoluce vzdělávání, ale řízený úpadek. Učitelé se mohou přetrhnout, vymýšlet projektové vyučování nebo simulovat herní prostředí, aby žáky aspoň na pět minut vytrhli z digitální letargie a výsledek? Proti nim stojí totální absence domácí výchovy k zodpovědnosti a systém, který z neschopnosti udělal normu. Pozornost o délce jednoho „swipu“ a mozek v režimu offline Dnešní žák je vystaven neustálému přílivu krátkých, dynamických videí. Jeho mozek je vycvičen k tomu, aby udržel pozornost maximálně 15 sekund. Jakmile má číst souvislý text nebo sledovat desetiminutový dokument, nastává systémový kolaps. Konkrétní příklad z hodiny Třída sleduje kvalitní dokument o druhé světové válce. Po skončení se učitel zeptá: „Kdo stál na straně spojenců?“ Ticho. „O čem ten film byl?“ Odpověď: „Nějaký střílení tam bylo, nevím.“ Děti se sice dívaly, ale jejich mozek informaci nezpracoval. Jsou v režimu pasivních konzumentů. Čtou větu, ale než dojdou k tečce, zapomenou její začátek. Nejde o vrozenou hloupost, ale o naprostou atrofii hlubokého soustředění. Finsko je v Africe aneb Smrt všeobecného přehledu. Absence základní orientace v prostoru a souvislostech začíná být děsivá. Když se žáka deváté třídy zeptáte, kde leží Finsko, a on bez váhání ukáže na černý kontinent, není to vtip z televize, ale realita. Argument dětí? „Proč bych to věděl, mám Google mapy.“ Jenže bez mapy v hlavě člověk netuší, co má do toho Googlu vlastně napsat. Nechápou rozdíl mezi stoletím a tisíciletím, netuší, že mléko není z krabice, a historické souvislosti jsou pro ně španělskou vesnicí. Pokud něco není v trendech na Instagramu, jako by to neexistovalo. Sebevědomí, které nezná hranic (ani pětky) Nejvíce šokující je však propast mezi reálnými znalostmi a vlastním sebeobrazem. Dříve byla trojka na vysvědčení důvodem k pokoře a signálem, že na gymnázium či výběrovou školu cesta nevede. Dnes? Žák, který má na pololetí dvě pětky a tři čtyřky, bez mrknutí oka prohlásí: „Chci být záchranářem nebo pilotem.“ Když mu učitel opatrně naznačí, že k tomu potřebuje excelovat v biologii, chemii nebo fyzice, setká se s nepochopením. „Však se to nějak udělá, ne?“ Toto nereálné sebevědomí je živeno prostředím, kde se neúspěch nenosí a kde rodiče místo nápravy dítěte raději napadnou učitele, že je na jeho dítě zasednutý.

   TICHÉ A PLÍŽIVÉ PROLAMOVÁNÍ BENEŠOVÝCH DEKRETŮ,

a tak cílený rozklad svrchovanosti, územní celistvosti i stávajícího zřízení České republiky ve prospěch Sudaťáků,ba i Ukrajiny!Toť můj stále silnější pocit z činnosti vlastizrádných a kolaborujících složek českého státu,a současně tak i moje reakce na zprávu o tom, že Okresní soud v Semilech nejspíš vyhoví žalobě o vydání části mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku dědičce rodu Walderode. Soudce Michal Polák v pátek řekl, že jde o jeho předběžný názor, rozsudek vynese na konci února.Jde o více než čtyři tisíce položek popsaných na 113 listech,konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Mezitím ale rodu Walderode byly na vráceny všechny nemovitosti a pozemky (cca 1000 parcel) včetně zámku Hrubý Rohozec.Také je nutné zdůraznit,že zástupci rodu Lichnštejnů prohráli tři soudy s Českou republikou o majetek v souvislostí Benešovými dekrety a pan prezident Pavel se vyjádřil, že by bylo dobré, kdyby se Česká republika s Lichnštejny vyrovnala mimosoudně. Otázka za milión jakou mají asi dneska cenu Benešovy dekrety????

     www.youtube.com/watch

  Před několika dny přinesla česká média několik informací o tom, že na Ostravsku a Karvinsku se zasypávají šachty, chystá se zatopení a znepřístupnění obrovských zásob černého uhlí, a že miliardář Pavel Tykač vedle toho oznámil, že dojde k uzavření dvojice tepelných elektráren v Severních Čechách a jedné teplárny z důsledku ekonomické likvidace podnikání v oboru výroby elektřiny z uhlí uvalením emisních povolenek z Bruselu. Koncem týdne se nám do redakce ozval zdroj, jestli bychom neměli zájem informovat o plánu Evropské unie na dovoz ukrajinského uhlí do EU, že prý nás to bude zajímat a lecos to prý vysvětlí. Dostali jsme k dispozici anglicky psané memorandum a je to síla. Dokument pochází z března tohoto roku a je označen jako “Confidential” (Důvěrný) a jde o přílohu dohody mezi Evropskou komisí a ukrajinskou vládou. Nedostali jsme svolení k publikování skenů dokumentu, ale můžeme z něj citovat. V dokumentu se uvádí, že Evropská unie připraví a přichystá podmínky pro vstup Ukrajiny do Evropské unie a připraví rámec pro ekonomické propojení průmyslu Ukrajiny a Evropské unie. V tom by nebylo nic zvláštního a výbušného, co by stálo za řeč. Nicméně na straně č. 8 je uvedeno, že Evropská unie “zajistí odbyt a výjimky pro import ukrajinských fosilních zdrojů a paliv, především černého uhlí.” A to není všechno. Hned na stránce č. 3 se uvádí, že… “Ukrajině bude umožněno splácet úvěrové rámce rovněž dodávkami fosilních zdrojů a “valutovým uhlím” do Evropské unie. Evropská unie se zavazuje, že zajistí plynulý odbyt a poptávku v EU po těchto zdrojích.” No, a je to venku! Valutovým uhlím se podle našeho informačního zdroje myslí exportní uhlí vyvážené do EU naproti tzv. valutovému účtu, což je jeden z nástrojů Mezinárodního měnového fondu. Uhlí je v takovém případě valutováno, tedy použito na splácení úvěrů od MMF, Světové banky a rovněž od EU. Ukrajině i po válce, pokud tedy Rusové nevezmou Ukrajině celý východní břeh Dněpru, zůstanou k dispozici dvě obrovské uhelné pánve a to západní část Doněcké pánve, která zasahuje hluboko na západ mimo geografickou oblast Donbasu, a rovněž Volyňsko–Lvovská pánev na západě Ukrajiny. Z memoranda totiž vyplývá, že v důsledku války a úvěrů bude Ukrajině umožněno splácet úvěry tím, čeho Ukrajina bude mít nejvíc, a to právě uhlím. To však vyžaduje, aby byla po tomto uhlí v EU vytvořena poptávka. A toho se má dosáhnout více způsoby. Jednak udělením výjimek na emisní povolenky pro ukrajinské uhlí, ale rovněž brutální a šílenou likvidací uhelné konkurence v EU, tedy zatopováním a zasypáváním uhelných dolů v zemích EU a rovněž uvalováním likvidačních emisních povolenek na uhlí vytěžené v EU. Najednou to všechno zapadá logicky do sebe jako puzzle. Český rozhlas před pár dny uvedl, že na Ostravsku, Karvinsku a v části Beskyd zůstanou pod zemí téměř dvě miliardy tun černého uhlí. Vyplývá to ze statistiky státního podniku Diamo. Na konci ledna se zavře poslední činný důl ČSM a většinu nevytěžených zásob v ostravsko-karvinském revíru čeká odpis a vyjmutí ze státní evidence. Zasypávání a zatopování černého uhlí je zločin, který je motivován plány Bruselu na odstranění překážek pro import uhlí z Ukrajiny po skončení války.

Dobrý večer, přátelé... Pozoruju, že média zahřívají motory na 17.listopad, synchronizují oslavné ódy na „Sametovou revoluci", už teď promazávají čelistní klouby profesionální žvanilové,... 17. Listopad. Tento den nepovažuji za sváteční. Ani zlý, ani dobrý. Vnímám ho jako zlomové datum. Je zlomové v kontextu mnoha rovin. Jinak jej pojali politici, jinak ředitelé firem, jinak potomci statkářů a průmyslníků znárodněných firem, jinak vexláci a všehoschopní mamlasové, jinak ti, kteří věřili ve velké změny. Přiznám se, že jsem patřil do té poslední skupiny. Tenkrát jsem byl mladý a blbý plný naděje pomáhal OF ve Zlíně, chodil na demonstrace ( nechrastil klíčema☝️) a hlavně věřil. Všichni více či méně změnu přivítali. Sami cítili, že komunistům dochází dech a je jí třeba. On vlastně celý ten východní blok padl, ale málo komu, při té euforické době, záleželo na tom, jak je to možné. Na Hlasu Ameriky říkali, že Východ zkrachuje, tak co... Ještě, že jsme to stihli, než se tak stalo... Nikdo se nezamyslel nad příčinami. Lidi chtěli elektroniku, auta, cestovat, podnikat. Opustili ostražitost a každý se vrhl na to své. Nikdo tenkrát moc nevěnoval pozornosti tomu, co se nám podsouvá - jsme líní... jsme drazí.... jsme nekonkurenceschopní... nemáme hen to know how.... musíme se učit... Západ je svatý.... Ne, až na vyjímky to nikdo neregistroval. Výsledek? Absolutní rozkradení státu (odhad ve vyšších desítkách bilionů korun) mravní úpadek, likvidace nastupujících generací. 17. Listopad. Mnoho se už namluvilo, snad ještě víc napsalo. Z mého úhlu pohledu se nejedná o svátek, ba ani významný den pro český národ. Bohužel - právě naopak. Je to datum pro nový pokus jak jej zlikvidovat, tentokrát pomocí všehoschopných, zločinných individuí v jeho řadách. Toho jsme svědky. A musím přiznat, že se stydím za to, že jsem tomu, byť maličkou měrou, napomohl.

 www.facebook.com/reel/1863207360968847

www.youtube.com/watch

Kolik krizí způsobíš, tolikrát jsi progresivistou Při pokusu dát vše, co se kolem nás a u nás děje a co je předpokládáno, že se bude dít, do souvislostí, jsem si uvědomil, že se nejedná jen o náhodný souběh okolností, ale naopak o vyvrcholení a důsledky vývoje posledních 30 let. Také to, že to nejsem já, kdo vše sčítá. Ekonomie je neúprosná věda a zejména její sestra politická ekonomie nám nyní říká, co vlády nechtějí slyšet, vidět a ani se pokusit tomu vývoji porozumět. Nemluvě o tom, že by to nějakým způsobem komunikovali mezi lidi. Tak to dělám já. Zopakujme si to vše od začátku: První vlády po roce 1990 vládly stylem zlatokopů na divokém západě. Drancovaly to, co předchozí generace za 40 let od roku 1945 v potu tváře vybudovaly. Tyto vlády rozprodávaly za hubičku český průmysl, vědomosti, značky (Poldi, SOLO a p.), likvidovaly zemědělství a žily si opulentním způsobem života amerických mafiánů z dob prohibice. Likvidovaly naprosto cíleně českou obávanou konkurenci západních firem na trzích třetích zemí. Názory obyčejných lidí, kteří zde pracovali a kteří neměli ponětí o tom, co se děje, je už tenkrát vůbec nezajímaly. Konec konců, i volební kampaně se nesly v duchu: dejte nám hlas a další 4 roky se o nic nestarejte. Taková likvidace prosperujícího státu v mírové době je historicky ojedinělým jevem stejně jako fakt, že tomu napomáhali (a někdy to i sami organizovali) naši vlastní politici. Myslím, že na toto téma vznikne mnoho historických, ekonomických i politologických doktorátů. Podle mne doba španělských conquistadorů ve střední Americe 17.století je plně srovnatelná s tím, co naši „strategičtí spojenci“ páchali u nás, krytí naší vlastní vládou začátku a během 90. let. Nástupci těchto prvních zlatokopů, po skončení výprodeje průmyslu a vůbec téměř všeho, co se dalo zašantročit, například bankovnictví a strategická síťová odvětví, plyn a voda) přišli s dalšími triky kolem lehkých topných olejů, rumové aféry a podivnými triky kolem Konsolidační banky, Moravia banky, drahých kamenů ale i mrtvých (maďarského a a mauricijského) sponzorů ODS a podobných kauz, aby se udrželi u moci. Například pozoruhodným faktem je, že tehdejší pokladník ODS Libor Novák za zfalšované daňové přiznání ODS nebyl potrestán… Pořád se tedy tady dalo dobře vydělat, když jste měli správné známé, a udržet si tím okázalý a rozmařilý způsob života, na odiv těm obyčejným. Zde se sluší dodat, že k velkému výprodeji došlo nikoli za protestu, ale mlčení a často součinnosti tehdejší levicové opozice. Byla to posléze vláda sociální demokracie, která dala zelenou likvidaci domácího bankovního sektoru a doslova rozdala výsledky snažení českých bankéřů za hubičku rozmanitým prapodivným firmám. Typický příklad – předání vysoce prosperující a investičně dominantní (ovšem cíleně uměle rozkolísané) IPB do rukou podezřelé (později trestně stíhané a souzené) partě z belgické pidibanky KBC, která skrze tehdy již vlastněnou ČSOB přišla k veškerým aktivům a příležitostem IPB. To byla režie ministrů financí za levici, nikoli pravici. A nebyla jediná (KB – UniCredito atd.) Tím se doslova rozbil domácí bankovní trh a naše podniky začaly být závislé na kapitálu vlastněném zahraničními vlastníky. Co to mohlo mít a mělo za následky, si každý dovodí snadno sám. Další generace ale už narazily na ohlodanou kost, nicméně luxusu se zříci nechtěly, tak začaly zadlužovat stát a přesouvat různými triky (porcování medvěda) peníze ze státního rozpočtu do soukromých kapes, aby jejich pohodlný život nadále pokračoval. Dluhy sice zůstávají státu, jenže kdo by se o ně staral, však on je občan zaplatí! Zkrátka a dobře, tyto vlády vedly stát stylem cikána, který se snažil svoji kobylu odnaučit žrát a když už to téměř uměla, tak chcípla. Tak jejich překvapení následníci najednou zjistili, že jim lidi nevěří a nehlasují pro ně. Vláda A. Babiše chtěla vést stát jako firmu, jenže to nejde. Firmu můžete vést k prosperitě i s dluhy, jenže ta si na splátky vydělá. Na rozdíl od státu, který půjčené peníze spotřebuje na mandatorní výdaje (jako když půjčíte peníze patologickému hráči) ale státu dluhy zůstávají a narůstají ďábelským tempem. Je pozoruhodné, že žádná vláda nezatoužila po dosažení prosperity státu prostřednictvím prosperujících občanů, platících daně z příjmu. Zaslepené vlastní chamtivostí vlády neumožnily občanům (možná to ani nikdy neměly v úmyslu), aby si mohli vydělat a mohli zaplatit daně z příjmu, které by posílily státní finance a které já považuji za základní měřítko prosperity národa. Poslední vláda aktivistů Petra Fialy („Vláda národní sebevraždy“) se oproti předchozí vládě pokouší vést stát jako neziskovku, stylem „však on to někdo zaplatí“. Její dosavadní výkony jsou vrcholem neumětelství. Její úspěchy (respektive krize, které způsobila anebo je způsobila tím, že jim nezabránila, natož aby čelila rozumně následkům) stojí za to vyjmenovat a popsat každou zvlášť:

Co za 40 let postavili komunisté přehrady - jen na Vltavě: Orlík, Lipno I,II, Kamýk, Slapy.

Statisíce bytů, tepelné, jaderné elektrárny Dukovany, Jaslovské Bohunice, metro pod Prahou, které funguje dodnes, dálnici Praha-Brno - kterou dnes nejsou schopni ani udržovat, celá nová města, jako Havířov, Poruba ....toto by jsme mohly vypisovat dále ale teď se zamyslete!!

Co se postavilo za posledních 36 let, když už se jaksi může a nejsme pod Rusem. Skoro nic se nepostavilo a co se postavilo nefungovalo, jako tunel Blanka a pouze se opravuje, renovuje. Zatepluje se to, co postavili komunisté. Neobdivuji komunisty, ale netlučte lidem do hlavy jakési bludy, stačí, když každý popřemýšlí a srovná si to v hlavě. A třeba víte co? Ten starý komunistický byt 2+1, co stál 18.600 Kč v Olomouci, na který se rodina složila, nebo se dalo ušetřit za jeden rok, nebo zdarma (odpracování 10 let ve státním podniku), někdy za stabilizační příspěvek. Tento "komunistický" byt, o 40 let starší, se dnes prodává za 2 MILIONY a lidé se zadluží na 20 let. Šlo by pokračovat, co zemědělství? Patřilo k nejlepšímu v Evropě, byli jsme soběstační, dnes? Vše zlikvidované, kravíny zavřené, zrušené, 65% vepřového dovážíme, ovoce, zelenina jakbysmet. Cukrovary zavřené, na vše kvóty ana polích jen řepka a kukuřice. Lidé zde přišli o práci. Svoji vinici si nenasadíte, protože máme limity. Co fabriky? Kladno, Vítkovice, ČKD Textilany OP Prostějov atd už neexistuji proč? V čem je tato doba lepší? Že veškeré zisky z výroby i obchodu jdou do ciziny? Vždyť ty polistopadové kurvy prodali Francouzům i vodu. Ještě chybí nechat si zakázat dostavbu Temelína, nebo ho zavřít a budeme závislí úplně na všem. Ať chceme nebo né Jsme dnes už jenom kolonie se vším všudy, rabovaná a levná pracovní síla, kdy i to, co za práci dostaneme odvádíme nákupem do ciziny. Proč? Protože obchody (Kaufland, Tesco, Lidl, Albert) a zboží jsou z ciziny a tam také odchází zisk. Kdo tedy napáchal pro zemi větší škodu? Teď už chybí ukrást jen to lithium, o kterém se po volbách okamžitě přestalo psát. Jo a ještě dotaz na autorku článku: Kteří komunisté to mají zaplatit ? Já myslím,že platit by měli ti komunisté, co byli v posledních vládách za 36 let. Čalfa, Pithart, Kočárník, Rychetský, Rusnok, STBák Tošovský atd. atp A kdo byl největší potkan? Havel, komunisty se zvolit nechal a komunistu jmenoval premiérem při druhé volbě musel nechat zavřít na vazbu poslance Sládka, aby o ten jeden,jediný hlas byl zvolený znova, protizákonně a všichni drželi hubu. Dnes? Chce to jediné, ať vítěz bere vše, tedy většinový systém. Co napsat na závěr? Za vlády komunistů se vesele budovalo, komunisté nedělali dluhy!!!

26. SCHŮZI POSLANECKÉ SNĚMOVNY 22. 1. 2019 Byl přednesen NÁVRH NA ZAŘAZENÍ NOVÉHO BODU PROGRAMU SCHŮZE " NĚMECKÉ VÁLEČNÉ REPARACE", Stenozáznam vystoupení: Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi navrhnout zařazení nového bodu na jednání Poslanecké sněmovny s názvem Německé válečné reparace. Je nutné otevřít nedořešenou otázku válečných reparací, tedy náhrady škod, které nám dodnes dluží Spolková republika Německo jako nástupce hitlerovského Německa. Podle našich konzervativních odhadů na základě porovnání průměrných mezd tehdy a dnes nám k dnešku Německo dluží 10 až 15 tisíc miliard korun. Tyto naše peníze mělo Německo po 70 let k dispozici a mohlo s nimi úspěšně budovat prosperitu. Nám naopak tyto peníze dodnes chybí a bezesporu se můžeme ptát, za čí peníze mají Němci vysoké platy, vysoké důchody a za čí peníze si koupili naše fabriky v devadesátých letech, z nichž opět mají miliardové zisky naši drazí sousedé. Téma válečných reparací je zcela úmyslně zamlženo nepravdami, proto mi dovolte shrnout pár faktů. Zaprvé Česká republika se svých tzv. reparačních nároků vůči Německu plynoucích z tzv. Pařížské dohody nikdy formálně nevzdala, na čemž nic nemění ani právně nezávazná Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z 21. ledna 1997. Tento fakt nám před týdny potvrdil i nový pan ministr zahraničí Petříček. Z Pařížské dohody vyplývá, že do reparací se nikdy neměl, a dokonce nesměl počítat majetek sudetských Němců zabavený v rámci a v důsledku jejich odsunu. Výše československých reparačních nároků činila podle našeho ministerstva v dobové měně 306 miliard korun československých. Ze strany Německa bylo Československu z tohoto nároku vyplaceno jen 230,1 milionu korun československých. Profesor Jan Kuklík z Právnické fakulty Univerzity Karlovy uvádí - cituji: "V roce 1945 došlo jen k předběžnému vyjádření Německem způsobených škod. Československo tak na pařížské reparační konferenci uplatnilo pouze 11 583,5 milionu amerických dolarů v hodnotě roku 1938. Dodatečně byla celková výše československých nároků na reparace vyčíslena na 19 471,6 milionu dolarů. Celkem však bylo Československu od mezi spojeneckého reparačního úřadu v Bruselu a přímými restitucemi československého majetku skutečně uhrazeno jen 91,3 milionu dolarů. Německo vyplatilo v reálu tedy jen směšný zlomek." To je z citace pana profesora Kuklíka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. K tomu je třeba dodat, že uvedených 306 miliard nebyla konečná suma, protože v čase konání pařížské a později postupimské konference naše republika škody teprve sčítala. Pan doktor Richard Král vyčíslil náhrady na 360 miliard korun v hodnotě roku 1945 a vyslovil zásadní názor: agresor má povinnost hradit škody, které válkou způsobil.