Vláda s podporou opozice rezignovala na vzdělání

Až budeme hledat datum, kdy jsme se naplno vydali po šikmé ploše k roli levné montovny nejprve německé a v budoucnu nejspíš čínské, jedním z těch důležitých bodů zlomu bude 6. květen 2020. Ve stínu koronavirové krize vláda Andreje Babiše s výraznou podporou opozice prosadila zrušení povinné maturity z matematiky.

Nikoliv odložení, jak už se stalo v minulých letech několikrát. Tentokrát rovnou zrušení. Podpora byla masivní. Ruku pro zásadní snížení laťky na státní maturitu zvedlo 78 z 99 přítomných poslanců. Pokud návrh schválí Senát a podepíše prezident, stane se státní maturita zbytečnou zkouškou, která ani náhodou nebude mapovat základní schopnosti studentů. Bude se skládat povinně jen z češtiny a cizího jazyka. Když přihlédneme k velmi nízké úrovni cizích jazyků na drtivé většině českých středních škol a k tomu, jak chabě absolventi sami v průzkumech hodnotí své schopnosti v jazycích komunikovat, nebude žádat stát po studentovi nic víc než jakousi schopnost porozumět vlastnímu jazyku. Na zkoušku, která prokazuje ukončené středoškolské vzdělání a otvírá cestu na vysoké školy, je to víc než chabé. Povinná maturita z matematiky měla začít od příštího roku platit na gymnáziích a lyceích. Od dalšího i na ostatních středních školách. Po masivním tlaku ze strany studentů, kteří houfně sepisovali petice, a také učitelů se politici podvolili a matematiku na návrh ministra školství Roberta Plagy z povinné maturity vyškrtli. Argumentují tím, že u zkoušky mnoho studentů neuspěje, protože školy prý neumí matematiku učit. V posledních letech si matematiku vybíralo místo cizího jazyka ke státní maturitě zhruba 20 procent studentů. Loni jich propadlo 22 procent. Pro srovnání z češtiny 10,2 a z angličtiny 6,2 procenta. Likvidátoři maturity z matematiky mluví unisono stejně, ať jsou z vlády, nebo z opozice. Matematika je prý důležitá, oni si to uvědomují. Ale špatně se učí, studenti se jí chtějí za každou cenu vyhnout. Musíme nejdřív změnit to, jak se učí, a teprve poté se státní maturita může zavést. Je to vrcholný populismus. Když budou studenti vědět, že se z ní zkouška neskládá, vykašlou se na její učení úplně. Znalosti dětí v matematice budou dál upadat. Takže se nezavede nikdy. Střední školy budou s maturitním vysvědčením opouštět absolventi, kterým bude chybět základní logika a schopnost myslet. Právě strukturované, analytické myšlení, které je naprosto nezbytné k úspěchu v současném světě, totiž matematika rozvíjí. Bez jejího pochopení nejsou lidé schopni orientovat se v riziku, pravděpodobnostech, technologiích, financích. Pro to všechno je potřeba logické myšlení, které rozvíjí právě matematika. To není memorování rovnic ani derivace. Ani skrumáž nějakých abstraktních, v běžném životě nepoužitelných znalostí. Pokud mají politici pocit, že současné testy státního institutu Cermat takové jsou, proč se místo rušení nezaměřili na změnu těch testů? Aby byly praktičtější a více zkoušely právě logiku a myšlení? Není to nic těžkého. Matematika je všude stejná. Takže proč nevzít testy ze zemí, kde děti v matematice skutečně excelují, a opsat je? Právě tyto země jsou velmi úspěšné v technologiích a vůbec oborech s velkou přidanou hodnotou. Vedle Číny, která je případ sám pro sebe, vévodí žebříčku studentů v matematických znalostech Singapur, Jižní Korea. V Evropě Finsko, Estonsko, Švýcarsko. Proč prostě nevzít švýcarskou maturitu a neopsat ji, pokud se politikům ty současné nelíbí? Bez společnosti schopné logicky myslet není žádná země schopná uspět v globální konkurenci a nabízet vysoké platy na životní úroveň. Odsuzuje se do role levné montážní linky těch úspěšnějších. Těch, kdo myslet a počítat umí. Koalice pro likvidaci matematiky byla včera mimořádně široká. Výroky některých poslanců stojí za zaznamenání. Velmi demagogicky to pojali jako volbu studentů. Proč by si nemohli vybrat mezi angličtinou a matematikou? Tváří se, jako by si vůbec neuvědomovali, že pro úspěch v životě je potřeba obojí. Ve sněmovně zazněly i takové perly. „Neměli bychom dělat z mladých lidí hlupáky, ale měli bychom jim nechat volbu pro výběr budoucího povolání,“ prohlásil Feri. „Podporujeme volbu mezi cizím jazykem a matematikou. Nesouhlasíme s tím, aby se problém odsunul pouze o dva roky, kdy tady tato vláda nebude a nebude to moct změnit ani nová Poslanecká sněmovna,“ říká školský expert Pirátů Lukáš Bartoň. Populismu podlehla i ODS nebo lidovci. Pro zrušení maturity z matematiky hlasoval i předseda občanských demokratů a exministr školství Petr Fiala. Právě on po zrušení volal roky. „Já jsem dlouhodobě pro mnohem pozdější termín zavedení takovéto maturity. Vždy jsem říkal i v těch debatách, že nejde řešit problémy ve školství tak, že se zpřísní nebo zavede nějaká závěrečná zkouška. Nejprve se musí upravit samo vzdělávání. A jestliže jsou školy, které mají opakovaně obrovský neúspěch studentů u maturity z matematiky i ve chvíli, kdy matematika je volitelná, tak je to vážný signál,“ řekl loni MF DNES Fiala. Ruku pro zásadní snížení laťky vzdělanosti zvedl i expředseda lidovců, bývalý ředitel pardubického gymnázia Marek Výborný. Proti nehlasoval jediný přítomný lidovec. Z přítomných občanských demokratů se proti úpadku vzdělanosti postavili Marek Benda, Jan Skopeček, Jan Bauer, Vojtěch Munzar a Bohuslav Svoboda. Zbyněk Stanjura a Jakub Janda se zdrželi. Pro rušení matematiky naopak hlasoval školský expert ODS Martin Baxa nebo exministr spravedlnosti Pavel Blažek. Zdrželi se i tři Piráti. Petr Třešňák, Tomáš Martínek a Ondřej Profant. A také poslankyně Trikolóry Zuzana Majerová. U babišovců, sociálních demokratů, lidovců a topky a Okamurovy SPD byli všichni přítomní pro zrušení povinné matematiky. Až komicky působilo, že roli největších ochránců vysokých nároků na středoškolské vzdělání sehráli včera komunisté. Většina z nich zrušení povinné matematiky odmítla, několik se zdrželo. Nikdo ale nebyl pro. Sněmovní většina pro likvidaci povinné maturity z matematiky je tak masivní, že zvládne pohodlně přehlasovat i případnou vratku Senátu nebo veto prezidenta. Ještě v roce 2001, kdy začala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD poprvé v testech PISA měřit znalosti a schopnosti patnáctiletých studentů v nejvyspělejších zemích světa, jsme v matematice patřili do první ligy. V Evropě po boku těch citovaných Švýcarů. Dnes jsme podle posledních výsledků z roku 2018 pod průměrem. A bude hůř. Když se něco nezkouší, tak se to nikdo neučí.

        NP

Ps.: Vše nasvědčuje k tomu, že je pro nemocné mocné žádoucí, aby z lidí byli bezmozkové loutky a otroci.