Dnešní datum: 24. 06. 2018   
Stát a hospodářství státu musí sloužit národu. Dnes slouží národ státu a hospo-
dářství. My chceme změnu. My chceme národní stát.
A co Vy ?

******
Strana Národní Prosperita nezodpovídá za obsah příspěvků čtenářů. Vulgární příspěvky, nebo příspěvky, které mohou být v rozporu se zákonem, budou vymazány.
Přihlásit se

Uživatelské jméno:

Heslo:




Založit nový účet!

Informace

Navštivte nás také na Facebooku !

Připojte se k nám na facebooku !

Národní prosperita, © 2009

NEOMARXISMUS JAKO IDEOLOGIE ROZVRATU.

19. 02. 2018

Motto:

Tam, kde chybí ryzí skutečný idealismus a pozitivní kreativita, které by byly prostoupeny opravdovými hodnotami a na jejich bázi by se utvářely, je místo pouze pro směšnou a destruktivní nápodobu.

   V časech již dávno minulých, ještě za Rakouska-Uherska, žili obyvatelé Českých zemí vizí osvobození našich národů od jha vídeňského absolutismu, šířenou českými buditeli. Ta přetrvala I. světovou válku a po jejím konci, kdy se zásadně začala pod vlivem vítězných mocností měnit struktura Evropy, při níž vzniklo svobodné Československo, onu předchozí vizi národního osvobození vystřídala pevná idea svobodného suverénního státu. Za kterou stáli především domů se z ciziny navrátivší naši legionáři, kteří se stali základním jádrem vytvářené československé armády, a vedle nich neopominutelní Sokolové.



   V rámci nového uspořádání první československé republiky sice vzniklo hned několik politických stran, které však i přes někdy dost velké názorové rozdíly dokázaly, když šlo o zájem republiky, tzv. táhnout za jeden provaz. A ta idea svobodné vlasti v našich národech přetrvala až do vzniku II. světové války, anexi naší země německými hordami a vzniku "Protektorátu Čechy a Morava", i k odtržení Slovenska. Přežívala i do času Protektorátu, i když ne všeobecně. Udržovali ji především reaktivovaní příslušníci československé armády, Sokolové a také skauti. Někteří svůj odpor proti nacistické protektorátní nadvládě řešili útěkem za hranice Němci obsazených území a tam pak se zapojovali do cizích vojenských uskupení, bojujících proti německé rozpínavosti. Druzí pak se v utajení zapojovali do domácího odboje. Řada z nich v proběhu války pak položili za vlast i své životy!

   Jistou výjimkou v té době byli příslušníci komunisticky orientovaného dělnictva, kteří z ryze sobeckých důvodů; získávání zvláštních potravinových lístků od německých úřadů pro sebe i rodinu; se dobrovolně hlásili na práci do německého zbrojního průmyslu, čímž vlastně kolaborovali s našimi okupanty. A proč se tak chovali? Jen proto, že A. Hitler měl uzavřenu dohodu o vzájemném neútočení s komunistickým idolem J.V. Stalinem! Skoncovali s tím až když Hitler nečekaným napadením území Sovětů J.V. Stalina podrazil.

   V průběhu války naše země přišla o množství vlastenecky zaměřených občanů, především z řad inteligence, a toho pohotově po ukončení válečného šílenství využili komunisté vedení K. Gottwaldem, předem za války důkladně připravení v Moskvě, kteří se do vlasti navrátili z Moskvy s připraveným “Košickým vládním programem”, který přerušil poválečnou demokratickou obnovu země a nastartoval přechod ke komunistické totalitě. Ta přišla, po abdikaci navrátivšího prezidenta Beneše, po únoru 1948 a přetrvala pak 44 let.

   Po válce se pak Evropa rozdělila na dva tábory. Na Západní s kapitalistickou ideologií, doplněný “obranným vojenským paktem NATO”, a Středoevropsko-východní s ideologií mířící ke komunismu, s vojenským paktem “Varšavských dohod”, které oddělovala pomyslná “železná opona”.

   Pro nás ta dlouholetá totalita skončila s listopadem 1989, s nástupem V, Havla na Hrad, za změny politické orientace k Západu. Heslem se staly slogany “Jdeme zpět do Evropy” a “pravda a láska zvítězí”. V Evropě, v níž se řada států sloučila v “Evropskou unii”, došlo sice k určitému uvolnění vztahů mezi Západem a Východem, ale jak se ukazuje, bylo to jen přechodné. Nakolik na Západě přežívaly určité antagonismy vůči Východu, a z minulosti některých západoevropských zemí také některé přežívající velmocenské touhy po rozšíření a silné upevnění režimového systému, což nevěštilo nic dobrého.

   Pro mnohé z nás, kteří jsme po listopadu 189 vítali zvoněním klíčů konec předešlého totalitního režimu, však zejména poslední desetiletí přineslo nemilé rozčarování. Evropská unie, od které jsme očekávali svobodnou rovnoprávnost všech členských zemí, zaváděním mnohých direktivních opatření a postupným omezováním suverenity naší země, je už jinou Evropskou unií, než byla ta do níž jsme vstupovali.

   A co se to v ní děje? V té naší současné Evropě došli zřejmě nejvyšší představitelé EU k poznání, že jejich direktivní způsob řízení členských zemí naráží stále víc na odpor natolik, že v některých členských zemích EU již lidé zvažují o odchodu jejich země z unie. Proto začali hledat alternativní způsoby, které by situaci zklidnily. K tomu se mocenské a politické elity propojují s. antisystémovými složkami společnosti, které tvoří zejména různí vyšinutí kavárenští pseudo-intelektuálové a pochybní "umělci". Nyní spolu s tímto společenským kalem lidem vnucují nová "morální" pravidla, vedoucí k zborcení demokracie a nastolení novodobé byrokratické totality. Říkají tomu "nová kulturní revoluce". Což trochu to připomíná Maovu kulturní revoluci v Číně. A jak to probíhá? Celá ta kavárenská ekipa není ničím jiným než "žoldnéřskou úderkou", která v roli užitečných idiotů pro špinavou práci ochotně očerňuje a nespolečensky snižuje před veřejností všechny kritiky těch "nových trendů". Samozřejmě za aktivní účasti zaprodaných medií. Celý ten zrůdný proces pak podprahově navozuje u spousty lidí autocenzuru a tím jim blokuje kritické myšlení. Zároveň skrytí režiséři posilují svůj výkonný byrokratický aparát, pro který přebírají stále víc a víc pravomocí. Říkají tomu někdy také "politická korektnost", ale je to jen další stupeň vedoucí k absolutní totalitě celoevropské společnosti.

   Celá politická základna současné EU v posledním čase už vykazuje prvky vysloveně neo-marxistické, směřující k rozvratu evropských národních celků a k vytvoření reformního celoevropského davového “mišunku” bez identity, bez jakékoliv národní suverenity. A to je zlá představa, proti které bychom se měli jako čeští vlastenci tvrdě bránit.

NÁRODNÍ PROSPERITA


Počet komentářů: 18 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Kalendář
<<  Červen  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  
Kontakty
Anketa
Jste pro znárodnění strategických firem (např. energetika, plynárny, vodárny,..) ?

Zásadně Ano (2596 hl.)
 
Spíše Ano (1547 hl.)
 
Pouze vybraná odvětví (1461 hl.)
 
Spíše Ne (1770 hl.)
 
Zásadaně Ne  (1562 hl.)
 
Neumím posoudit (1633 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 10569
Česká nezávislá televize

Sledujte s námi !

http://ubunturadio.cz/

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
na začátek stránky

 PHP Powered Získejte Thunderbird!