KOUKEJ SE UČIT, NEBO PŮJDEŠ K LOPATĚ !

   To se říkávalo v časech minulých dětem, kterým škola nevoněla. Rodiče si tenkrát moc dobře uvědomovali, že mají-li jejich potomci dospět k něčemu co jim život ulehčí, musejí zabrat. Ta "lopata", to bylo jenom takové varování.  A když rodiče spolu s panem učitelem došli k poznání, že z jejich dítka zřejmě žádný vědátor nebude, měli pro to jednoduché řešení. Posoudili, k čemu má dítko sklony v oblasti rukodělných činností a dali jej někam do "učňáku". Kde se mohlo vyučit v nějakém řemesle, aniž by se muselo trápit biflováním nějakých teoretických pouček. A učni, či učnici, se přitom dostalo solidního všeobecného vzdělání, jak v jazyce, tak v počtech i dalších oblastech vzdělávání. A po vyučení navíc ti učenlivější měli otevřenu cestu k vyššímu vzdělávání na nějaké průmyslové škole. Ale v žádném případě to, že děcko je v učňáku, nebylo chápáno jako nějaká diskriminace!  

   Dnes, oproti minulosti, mnozí rodičové nestraší své lajdácké ratolesti tou lopatou, ale rovnou jim vtloukají do hlav přesvědčení, že jakákoliv fyzická práce je čímsi urážlivým. Protože s novými "sametovými mravy", prohlašujícími, že kdo nemá alespoň maturitu, ten nikdy nemůže být úspěšným, se tento blud pro mnohé rodiče stal doslova náboženstvím! Zatím co dříve měli rodiče zájem na tom, aby jejich děti nedřely někde jen jako pouzí nádeníci, dnešní rodiče se tetelí strachem před tím, že by někdy jejich potomek, nedej bože, musel jakkoliv pracovat fyzicky. Hrůzné to poznání!

   A to přesvědčení, že fyzická práce vůbec je něčím ponižujícím, už má dokonce i širší dopad. Před několika dny jsem v televizi zaznamenal, že si tam matka několika dětí stěžovala na to, že ji sousedka udala na úřadě sociální péče jen proto, že její děti, když přijdou ze školy domů, musí fyzicky pracovat. Já jsem naopak přesvědčen, že fyzická práce v rozsahu přiměřeném věku dítěte, je zdravému děcku přínosná. To věděly a praktikovaly v minulosti i lépe situované městské rodiny, které o prázdninách posílaly své potomky k příbuzným či známým na venkov, aby si tam o žních "přičichli k fyzické práci“! 

   Nyní je bohužel jiná doba. Samozvaní "odborníci", kteří se vyrojili po roce 1989 jako nějací nadržení trhači, okamžitě zavrhli vše, co bývalo, včetně stoletími ověřených praktik a bezostyšně začali zasahovat nejen do naší školské soustavy, ale i do tradičních mezilidských vztahů v rodině. Rodičům začali zakazovat přiměřeně děti zaměstnávat a děti mnohdy dovedli až k tomu, že tyto dnes udávají své rodiče, pokud jim, když zlobí, tak říkajíc "dají na zadek". A běda kdyby paní učitelka žáčka za lumpárnu zatahala za ucho a postavila na hanbu. To by přece ponížila jeho "osobnost" a rodiče by za to pedagogovi i škole vyhlásili válku.

   Práce, ani za dnes tak se zhoršujících sociálních podmínek, nikoho přece nemůže ponížit. Naopak vychovává jedince houževnaté, odolné a pro život v dnešní "dravé době" lépe připravené. Kdežto z jedinců, kteří byli odmala rozmazlováni, kteří nepoznali nedostatek, vyrůstají povětšinou sobečtí a bezcitní jedinci. Na to, co si doma vychovali, přijdou rodiče i prarodiče, kteří takto rozmazlovali své děti a vnuky, většinou až v době kdy je jejich potomci už nepotřebují a kdy naopak budou potřebovat jejich pomoc oni sami. Mnozí rodičové dnes praktikují tzv. "americkou výchovu". Kdy své děti nechávají dělat co chtějí a chlubí se ještě tím, že zásadně odmítají jakékoliv fyzické tresty. A dětská populace nám zdárně "frockovatí" a z některých jedinců už ve školním věku jde přímo strach. Zvláště pokud jsou zfetováni, což dnes přece není něčím neobvyklým.

   Nejsme všichni stejní a na to se dnes v oblasti výchovy a vzdělávání našich dětí zapomíná. Některému dítěti stačí vysvětlit, že kamna jsou horká a že by se mohlo šeredně spálit, ale druhý sourozenec, aby uvěřil, si na ta kamna musí sáhnout. Na někoho platí zákaz sledování televize, na jiného plácnutí přes zadek. To zde platívalo odjakživa. A mělo to vždy, úspěch. Až do doby kdy u nás propukla "všeliberální nákaza", která dnes ničí celý svět! Neškodilo by se v tomto směru v oblasti školství a výchovy mladých generací ohlédnout nazpět a vrátit se k tomu co vedlo společnost k vyšší kultivovanosti  .......

/člen NP/