KOMERČNÍ STRAŠIDLO

   Jaké strašidlo ? Ta už se najdou jen ve starých pohádkách a bájích. Stejně vzácně jako bájní hrdinové a vlastenectví. Správný titulek by spíše měl být “Komerční duch.” A to je zcela jiného, strašlivě nebezpečného. Houba dřevomorka je proti tomu holé nic. To ten “komerční duch”, kterého nějaký zvrhlý vyčůránek vypustil do světa jak džina z kouzelné lahvice, ten než se člověk naděje dokáže pošlapat a zničit všechny ideály, na nichž bylo postaveno něco co dobré bylo a k prospěchu všech mířilo. Než se kdo naděje  zmizí to vniveč.

   Ovšem oblasti ekonomického rozvoje a soupeření se to netýká. Protože tam není pro nějaké ideály místo. Zato v oblasti společenského života si takový komerční duch dokáže pořádně zařádit.  Hezky ze skrytu ”za bukem”, poťouchle a člověk si toho ani nevšimne. Než se lidé nadějí, je po ideálech a logicky tedy i po archaickém vlastenectví. A “duch ekonomické soupeřivosti”, který nastoupí na uvolněné místo, novému „rozvoji“ ochotně napomůže.

     Dovolte mi nyní, pro objasnění věci, zabloudit o kousek zpět do historie. Do časů, kdy ideály byly v celospolečenském dění základem všeho. V případě tělovýchovné organizace Sokol to byly ideály definované  Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem. Antická idea harmonického pěstování těla a ducha, rozvinutá jejich následovníky, byla základem společenského národního hnutí, které sehrálo významnou roli v sebeuvědomění národa při vytváření a dalších osudech československého  státu. A to zřejmě některé mocenské síly neunesly.

   Sokol byl ve své historii čtyřikrát zakázán nebo v činnosti  omezen válkami, nebo totalitními režimy. Na víc než 40 let ! A právě ta období, kdy byl Sokol zakázán a ze života společnosti vykázán (první světová válka , nacistická okupace za druhé světové války , totalitní komunistický režim), poskytla plně “komerčnímu duchu” prostor pro uplatnění nežádoucích tlaků na naše občany. Sokolská hesla “Za národ, drahou vlast“, „lví silou vzletem sokolím” a “ve zdravém těle zdravý duch”, za těch situací ztratila na důrazu a když pak došlo opětovně k obnovení činnosti sokolských jednot, zůstaly tyto jednoty povětšinou jen u té tělovýchovné činnosti, a to ještě v mnohém “zmodernizované”. Takže do dnešní doby mnohé sokolské jednoty přešly do nové éry jako pouhá “fitcentra”, využívaná zejména ženami při jejich boji proti obezitě a za lepou postavu. Vítězství “komerčního ducha” sice to ještě není, ale to přijde !

   A teď nám ještě dovolte kratší zastávku u skautů, kteří na tom byli téměř v průběhu času stejně jako sokolové. Náš československý skauting se začal pevně vytvářet díky úsilí prof. A.B. Svojsíka na idejích vyslovených zakladatelem světového skautského hnutí britským generálem sirem Baden Powellem. Jeho základní tezí se stalo formování zdravých charakterů a života mladých lidí. Tyto teze byly ve velice stručné, ale výstižné formě včleněny do deseti bodů skautského zákona a metodikou této výchovné činnosti se při tom stala metoda J.Á. Komenského --- “škola hrou”.

   Při tom naši skauti setrvali prakticky až do rozpuštění skauta po únoru 1948 a jeho převedení do pionýrské organizace SČM. Kde byly komunisty “začerněny”  ideologické ideje přinesené A,B. Svojsíkem z rodné země skautingu Anglie, včetně desatera, hesla skautů a jejich slibu, a nahrazeny byly ideologickými formulacemi z programu světového komunistického internacionalismu. Logicky většina skautských funkcionářů, oddílových vůdců a rádců, z organizace po tomto neurvalém zásahu do demokratických svobod protestně odešla. A s nimi i většina skautů a skautek. Díky tomu, když byla po listopadu 1989 skautská organizace po těch dvaačtyřiceti letech obnovena, vznikající organizace postrádaly pro vznikající oddíly dostatek zkušených vůdců. A starých přežívajících bývalých skautů, kteří v tom mohli svými zkušenostmi z časů minulých pomoci, také každým rokem rychle ubývalo a dál ubývá. Ale i těch mladých se do skautských obnovených oddílů nějak mnoho nehrne. Jak rodiče, tak ta mládež, o skautingu mnoho neví a naše společnost, a zejména jejími představiteli ovládaná media, v tom českému skautingu příliš nepomáhá.

   Ale na závěr tohoto textového zamyšlení se teď ještě musíme vrátit k titulku tohoto textu. K tomu „komerčnímu strašidlu“. To opravdu bloudí po mediích a kde se dá, tam se vetře do scénáře a lidé jsou pak intenzivně přesvědčováni, že nějaké takové organizace, jako je skaut, jsou již vyhaslé. Že dnešní mládí se potřebuje bavit jinak, nejlépe u obrazovek TV takovými filmy jako je „Harry Potter“, nebo v terénu na různých „street party“ v naprostém uvolnění za ohlušujícího halasu monstrózních aparatur, či při někým poťouchle organizovaných protestních akcích, kde většina účastníků neví proti čemu a proti komu protestují a proč, nebo při duhových pochodech hrdosti. Ale nějaký skauting se svým uzlováním a tábořením pod stany, navíc ještě pořád místy načichlý archaickým vlastenčením, to už se přece pro dnešek nehodí.  A objeví-li se současní skauti ve svých krojích ukázněně někde na veřejnosti, od mnohých příslušníků střední i mladší generace se začasto dočkají nejen posměšných poznámek, ale i vulgarismů. Tak daleko už se to „komerční strašidlo“ v naší společnosti zahnízdilo a naši společnost ovládlo. 

8:17 - 27. 8. 2015 - JTh.