JEDNOU TAK, PODRUHÉ NAOPAK

   Historie nám připomíná mnohé události. Často ve své podstatě věcně velmi podobné, za nimiž vždy stáli nějací významní lidé. A soudí a posuzují je zase lidé. Ovšem v jiné době a na základě jiných společenských hledisek. Takže se často stává, že jedna historiky připomenutá situace vychází jako zavrženíhodná a druhá situace, probíhající v přítomnosti téměř stejně, je hodnocena jako proces, který je zapotřebí podpořit. To je ta prapodivná realita pohledu.

   Ty hordy, které pod vedením V.I. Lenina v listopadu 1917 v ruském Petěrburku zahájily bolševickou revoluci, která nejen do historie carského Ruska, ale i do Evropy vnesla bezbřehý teror, se nezastavily ani před zavražděním cara Mikuláše II. a celé jeho rodiny. Kulturní Evropa je dnes jednoznačně řadí mezi zrůdné extrémistické teroristy. Stejně tak jsou dnes hodnoceny i nacistické hordy hitlerovského Německa, které rozpoutaly II. Světovou válku. I za nimi zůstaly nekonečné zástupy obětí. A nelze opomenout ani všechny pozdější vyznavače bolševických zrůdných ideí, kteří se rozlezli po světové válce po Evropě a zde šířili komunistické praktiky. Které také znamenaly další oběti! Ale i tito odsouzeníhodní už zase mají nové stoupence. A to může být pro budoucno hodně nebezpečné!

   Ovšem v zemích v nichž se zmíněné režimní zrůdnosti rodily, vše co se dělo, bylo veřejnosti předkládáno jako nezbytný „osvobozovací proces“ z něhož se zrodí nová lepší budoucnost. V „osvobozeném zbolševizovaném Rusku“ se o to postaraly rudé ideologické složky vládnoucí strany spolu s tajnou policií. V nacistickém Německu pak „tlupy SS“ spolu s gestapem a Goebbelsovou propagandou. A u nás později straně a vládě poplatná media, spolu s StB. Všechny takové totalitní režimy si oblbování svého národa vypilovaly až přímo k dokonalosti. A jejich propagátorští "mistři lži“ samozřejmě ochotně předávali své "pravdy" dál. Praktikovali to komunisté i tady u nás v Československu před listopadem 1989. A protože ne nadarmo se říká, že jaký táta, takový i syn, nyní nás krmí „svými lživými pravdami a polopravdami“ synci předlistopadových komunistů, dnes převlečení za demokraty. Platí to, jak se dnes říká, napříč politickým spektrem. Samozřejmě televize, rozhlas i noviny jim přitom usilovně asistují a servilně na nás denně chrlí své „vládní báchorky“. 

   Jiný pohled má Evropa i velká část ostatního světa na to co se dnes děje v Syrské arabské republice. Kde proti řádné vládě prezidenta Bašára al-Asáda povstaly skupiny zfanatizovaných islamistických vzbouřenců a se zbraněmi v rukách se pokoušejí svrhnout vládnoucí režim. Evropa dnes kupodivu tyto vzbouřence nenazývá extremisty a teroristy. Z teroru naopak viní vojenské vládní jednotky, které se snaží řádění vzbouřenců zastavit. A ta naše pravdu milující Evropa spolu se světovými organizacemi ochránců lidských práv nejenom jakoby neviděli odkud pocházejí zbraně vzbouřenců, ale dokonce ty z nich, kteří při střetech s řádnou armádou padnou se zbraní v ruce, řadí mezi civilní oběti! A politici EU se předhánějí v odsuzování syrského zatím pořád ještě právoplatného prezidenta a naopak dosti otevřeně vyslovují svoji podporu vzbouřencům. Zatím ještě jen slovně, ale v podtextu již někteří potentáti naznačují, že by nejraději do toho vletěli přímo a prezidenta Bašára sesadili. Vždyť konkrétně z Izraele již zaznělo, že pokud na území pásma Gazy, které se má stát plně součástí budoucího Palestinského státu, ale které je stále ještě kontrolováno Izraelem, opakovaně dopadnou nějaké granáty, jak už se stalo, bude to Izrael pokládat za napadení a je připraven vojensky proti Sýrii zasáhnout. Což není zas tak moc absurdní představa. Takový „zatoulaný granát“, který si to z příhraniční oblasti Sýrie zamíří do Gazy, může náhodně vyslat nejenom nějaký vzbouřenecký nešika, ale také třeba nějaký dobře „pozitivně naladěný“ provokatér, ochotný za nějaký ten „bakšiš“ vyjít vstříc někomu, komu tak říkajíc režim prezidenta Bašára též leží v žaludku.

   Vždyť šance na získání kontroly nad strategickým územím, oplývajícím navíc ropou a ložisky rud barevných kovů i asfaltu a síry, je víc než lákavá ... 

   A lidé už nevědí, čemu by vlastně měli věřit. Nedávný Afgánec, označovaný v boji proti sovětům za hrdinného mudžahedína, je dnes teroristou když bojuje proti Američanům. Norský hromadný vrah Anders Behring Breivik je pro většinu lidí vraždící bestií, ale kupodivu pro jiné už je idolem bojovníka za národní svobody. Syrští vzbouřenci jsou prý hrdinnými aktivistickými bojovníky za svobodu a naopak příslušníci řádné armády, bránící svůj stát před terorem islámských vzbouřeneckých fanatiků, jsou obviňováni z vyvražďování civilního obyvatelstva. Ale nikdo nějak nechce vidět, že ti padlí fanatici zemřeli se zbraní v ruce! Jednoduše ti, kteří evropským vrchnostem nevoní, v tomto případě příslušníci řádné syrské armády, jsou extrémisty. A vzbouřenci, i když mnohdy doslovně páchají zločiny proti lidskosti a všemožná zvěrstva, jsou vynášeni jako bojovníci za svobodu. Nezdá se vám také, že v mnohých případech je to vše tak řečeno „postavené na hlavu“ ?

   Nezdá se Vám lidé, že ač máte různé akademické tituly, považuje Vás nový světový řád za voly

/Anopheles/