AMATÉRSKÁ HISTORIE VÍTĚZÍ

  V poslední době se nám amatérští historici množí jak houby po dešti. A rekrutují se kupodivu především z řad těch mladších a jedinců aktivního věku. Tedy lidé jejichž osobní zkušenosti a prožitky zpravidla zdaleka nedosahují časů které tak rádi dnes laicky prověřují a hodnotí. Například k tomu, co se odehrávalo v průběhu II. světové války v době, když ještě ani nebyli na světě. A při svém sebevědomí všeznalců se samozřejmě nedokáží snížit k tomu, aby se poohlédli po dobových dokumentech a zprávách z té doby, kterou si vybrali za základ svého “bádání”. Přímo školním případem takového historického amatérismu může být to jak tito amatérští historici vysloveně přepatlávají v mediích kauzu “Lety”.

   Dovolte nám k tomuto problému také dodat pár slov. Ale předem chceme především upozornit, že my v ničem a ničím nezpochybňujeme jakékoli zrůdné vyvražďování nějakého etnika – holokaust! Nechceme se také zde vyjadřovat k otázce, zda v Letech byl či nebyl koncentrační tábor, ze kterého tam internovaní cikáni dřeli na nějakém šlechtickém panství. Nás jen zaráží v této cause to, za jakých podmínek a s jakými náklady byl naším státem vykoupen vepřín nacházející se nyní v daném prostoru, a jaké další náklady má stát vynaložit na zbudování jakéhosi památníku. Při zkušenostech se současným korupčním prostředím se obáváme toho, že i v Letech mohla “korupce zapracovat”. Pokud by se někomu nelíbilo slovo “cikán”, které jsme v článku použili, dovolujeme si podotknout, že v době první republiky i v časech války to bylo slovo běžně používané, protože slovo “Róm” tehdy ještě nikdo neznal. A píšeme-li dnes o té době, právem užíváme název, který tehdy platil.

   Nikde jsme zatím nenarazili ani na jakoukoli zmínku o tom, že byli nacisty popraveni nějací cikáni za odbojovou činnost proti německým okupantům, ale 17. listopadu 1939 bylo v pražských Ruzyňských kasárnách prokazatelně popraveno 9 představitelů studentských organizací. A ve stejném čase bylo 1200 studentů zatčeno a odvezeno nacisty do koncentračního tábora Sachsenhausen-Oranienburg. Byla to reakce nacistů na studentskou demonstraci při pohřbu medika Jana Opletala, který byl při protifašistické demonstraci 28. října postřelen a který pak následně na zranění zemřel. V roce 1941 byl 17. listopad v zahraničí vyhlášen Mezinárodním dnem studenstva.

   V ruzyňských kasárnách, kde bylo 17. listopadu 1939 nacisty popraveno 9 studentů je armádní skladiště, památník však žádný. Do zapomnění se propadly také oběti českých vlastenců, kteří za odbojovou činnost přišli o život v nacistických koncentračních táborech nebo na popravištích. Jen sem tam se najdou nějaké zapadlé pamětní desky.  

   To je víc než ostuda. Ti mrtví vlastenci si důstojné pomníky nezaslouží? Anebo v rámci "korektní" politiky tohoto státu zemřelí příslušníci většinové společnosti nemají takovou cenu jako zemřelí jedinci z řad menšin? Úpadková úroveň společnosti se dá posuzovat i z toho, že politické korouhvičky dnes vytlačují památníky zemřelých Sovětských vojáků z měst na periferie, anebo jak je mnohdy chtějí přímo likvidovat. Ale něco takového novodobé amatérské historiky netíží. Ti přece mají “tučnější kauzu” v Letech ...

NÁRODNÍ PROSPERITA