Dopis na ministerstvo prumyslu a obchodu od pana Svobody

  Při zadání na internetu: Kde se budou moci stavět soláry a větrníky rychleji? Nebo při zadání: https://www.epochtimes.cz/2025/12/03/kde-se-budou-moci-stavet-solary-a-vetrniky- rychleji-nova-interaktivni-mapa-vam... Se objeví mimo jiné informace o tom, že se v současnosti, tedy v zhruba polovině roku 2026 se vyrábí z fotovoltaických panelů v ČR zhruba 5% elektrické energie a z větrných elektráren zhruba jedno procento. Solární panely dodávají v ČR nejvíce elektrické energie v letním období a větrné elektrárny dodávají nejvíce elektrické energie mimo letní období. V letním období je spotřeba elektrické energie v ČR zhruba poloviční o proti zimnímu období a proto se většina elektrické energie ze solárních panelů musí ukládat pro její příští využití při ranních a večerních špičkových odběrech. To samé platí při občasném zesílení větrného proudění pro větrné elektrárny v ČR. Dočasně uložit elektrickou energii lze například pomocí vodních přečerpávacích elektráren a ve velkých bateriových úložištích. V ČR se také velké množství nadbytečné elektrické energie přeposílá za minimální cenu do sousedního Rakouska a tam se zhodnocuje její cena v přečerpávacích vodních elektrárnách pro její pozdější odběry v energetických špičkových odběrech, kdy je cena elektrické energie na maximech. Ve výše uvedeném článku jsou informace o to, že se v ČR má zvýšit do roku 2030 výroba elektrické energie ze solárních panelů zhruba třikrát a ve větrných elektrárnách zhruba čtyřikrát, tedy na 15% ze solárních panelů a na 4% z větrných elektráren. Například solárními panely zakrytá zemědělská půda vytváří hlavně v letních obdobích ve zvětšené míře teplá vzestupná proudění vzduchu a teplá vzestupná proudění vzduchu znesnadňují vypršení mraků nad daným územím. V ČR byla za zhruba posledních 35 let zastavěna stavbami, dálnicemi, silnicemi a parkovišti zhruba jedna desetina zemědělské půdy a to spolu s úbytkem zemědělské půdy zastavěné před rokem 1990 vytváří v některých oblastech ČR tak zvané tepelné ostrovy, které také brání částečně kondenzaci mraků v letních obdobích. V roce 2007 zasáhla území ČR větrná smršť s názvem Kyril a poničila tisíce hektarů starých lesních porostů. Po Kyrilovi následovala v důsledku rychlého neodklizení lesních polomů kůrovcová kalamita a ta trvá s menšími prodlevami až do současnosti a v důsledku ní uschly další deseti tisíce hektarů starších lesních porostů, které svým zastíněním zemského povrchu jej ochlazovaly a bránily tak v letních obdobích vzniku vzestupných teplých proudů, které omezují z části vypršení mraků nad daným územím. Také velké větrné elektrárny v silném předbouřkovém letním větrném proudění jsou schopny rotací jejich lopatek vytvářet vzestupné teplé proudění, které také z části zabraňuje vypršení mraků. Tyto větrné elektrárny také při vanutí silnějšího větru vytváří škodlivý hluk a neslyšitelný škodlivý infrazvuk a to zdravotně škodí lidem a veškerým živočichům v jejich okolí. Při jejich provozu při východech a západech Slunce se vytváří také pro lidi škodlivé kmitání světla a tento jev zaviňuje narušení jejich nervové pohody. V ČR se mají stavět již jen velké větrné elektrárny o celkové výšce až zhruba 250 metrů a ty by narušily také ve větší míře malebnost a turistickou atraktivitu krajiny v ČR. Jestliže se v ČR při výrobě elektrické energie ze solárních panelů v letních obdobích většina jimi vyrobené elektrické energie v ČR pro nedostatečné množství vodních přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť nevyužije, tak se také více nevyužije její třikrát větší vyrobené množství z plánovaných nových solárních panelů, tedy vznikne ztrátová finanční investice, kterou zaplatí většina odběratelů elektrické energie v ČR v jejím zdražení. Také občasné vanutí větrů v ČR probíhá hlavně v jarním a podzimním období, tedy v období, kdy je v ČR sice vyšší odběr elektrické energie než v letním období, ale výrazně nižší než v zimním období, kdy je odběr elektrické energie v ČR nejvyšší. Plánovaným navýšením výroby elektrické energie z větrných elektráren v ČR čtyřnásobně se tedy také většina takto vyrobené elektrické energie v ČR pro nedostatečný počet vodních přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť nevyužije bude se muset pod její výrobní cenou vyvést do ciziny a finanční ztráty zaplatí opět spotřebitelé ve zdraženém odběru elektrické energie. V konečném důsledku se další zdražení elektrické energie v ČR projeví ve velkém poklesu průměrné životní úrovně obyvatelstva v ČR. Výroba elektrické energie v uhelných elektrárnách je velmi zdražena emisními povolenkami na vypouštěný CO2. Zhruba 40% z množství vybraných finančních prostředků zůstává v ČR a státní přerozdělovací aparát z těchto vybraných finančních prostředků hradí například nákup a instalaci fotovoltaických panelů na střechách domů, skladů a průmyslových hal. Zbylých 60% vybraných finančních prostředků za emisní povolenky je odváděno do centrály EU do Bruselu a z takto vybraných finančních prostředků jsou financovány velké energetické projekty, jako například velká uskupení velkých větrných elektráren na mělčinách Severního moře v Dánsku, Německu, Nizozemí, Belgii a Francii, tedy v místech kde jsou roční větrné podmínky zhruba čtyřikrát lepší než v ČR. Bylo spočteno, že každý žijící obyvatel ČR přispívá v důsledku finančního přerozdělování v EU na tyto projekty zhruba 7000 Kč ročně ale levné přebytky výroby elektrické energie z těchto zahraničních zdrojů nelze v ČR využít v důsledku malého množství vodních přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť. Například v Německu se již při současné zvýšené ceně zemního plynu vyplatí rozklad vody pomocí nadbytečného stejnosměrného elektrického proudu na vodík a kyslík a vzniklý vodík se potom kompresory vtlačuje do plynovodů se zemním plynem s kterým se do určitého poměru smísí. V případě, že by se v ČR zvýšila výroba vodíku rozkladem vody pomocí elektrického stejnosměrného proudu a vzniklý vodík by se smíchával se zemním plynem, tak by se nejen využila nadbytečná elektrická energie, ale vedlejším produktem elektrického rozkladu vody vzniká těžká voda, deuterium, která se používá v Těžkovodních jaderných reaktorech v kterých je palivem neobohacený přírodní uran s obsahem štěpitelného uranu 235 v množství 0,7%. Například vyhořelé jaderné palivo z Lehkovodních jaderných reaktorů obsahuje mimo jiné ještě zhruba 1% štěpitelného uranu 235 a dalo by se tedy v těžkovodních jaderných reaktorech ještě využít. Při zadání na internetu: S plány vlády roste množství vyhořelého jaderného paliva. Nebo při zadání: https://www.nechcemeuloziste.cz/cs/aktuality/s-plany-vlady-roste-mnozstvi-vyhoreleho- jaderneho-paliva-kam-s-nim.html Se lze dozvědět, že do budoucna bude v ČR zhruba 14,5 tisíce tun vyhořelého jaderného paliva, a proto bude nutnost s velkou pravděpodobnosti v ČR budovat dvě velká podzemní dlouhodobá úložiště tohoto vyhořelého jaderného paliva. Z této informace vyplývá, že paliva pro nové Těžkovodní jaderné reaktory je a bude v ČR dostatečné množství. Zdraví Emanuel Svoboda.

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!