21 června 1621

21. červen 1621 Den, kdy se české udavačství stalo velkým byznysem. Přesně před 404 lety, v časných ranních hodinách, stál kat Jan Mydlář na Staroměstském náměstí s mečem v ruce. Za pár hodin měl useknout 27 hlav českým pánům, rytířům a měšťanům. My dnes víme, že mnozí z nich tam stáli také díky svým vlastním krajanům. "Kdo udá rebelanta, dostane třetinu až polovinu jeho majetku." Tak znělo nařízení císaře Ferdinanda II. z 2. února 1621. A Češi začali udávat jako nikdy předtím a nikdy potom. Konfiskační komise knížete Karla z Lichtenštejna pracovala rychle a efektivně. Už v prvním roce po Bílé hoře přijala přes osm tisíc udání. Většinu z nich podali Češi na Čechy.Nebylo to jen o penězích, ale také o pomstě, závisti a strachu. Kdo neudával, mohl být sám udán.Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, autor cestopisu a barokní skladatel, šel na popravu díky svému švagrovi Janu z Vřesovic. Ten za to dostal Harantovy panství Pecka a Staré Hrady. Václav Budovec z Budova, autor Antialkoránu, byl udán sousedy z Třeboně. Ti chtěli jeho dům v Praze a slavnou knihovnu. Jan Jessenius, rektor Karlovy univerzity a autor první veřejné pitvy v Praze, měl smůlu. Udal ho vlastní bývalý student, který se jen chtěl zalíbit jezuitům. Z 27 popravených mělo prokazatelné české udání nejméně devatenáct z nich. Nejrychlejší cestou k bohatství v českých zemích 17. století se stalo udavačství. Jiří Zavřel ze Závrat získal jedenáct vesnic. Václav Štěpánek z Vydří sedm panství. Vilém z Vřesovic udal vlastního tchána a švagra a získal jejich statky v okolí Brna. Po Bílé hoře vznikla nová vrstva českých šlechticů, kteří své tituly a majetky postavili doslova na udáních. Mnohé z těchto rodů přežily až do 20. století. Nejznámější příklady udavačských rodů, které přežily. Lobkowiczové. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz byl přímo v konfiskační komisi a osobně rozhodoval o majetcích popravených. Dnes jsou jednou z nejbohatších šlechtických rodin v ČR. Černínové. Heřman Černín se přímo podílel na zabavování majetku po Harantovi a Jesseniovi. Dnes jejich rod vlastní zámek Jemniště. Kinský. Radslav Kinský aktivně spolupracoval s Lichtenštejnem na konfiskacích. Dnes mají zámky Choceň a Karlova Koruna. Tyto rody se během staletí „očistily“ a staly se mecenáši, diplomaty a vlastenci. Ale jejich majetkový základ z let 1621–1650 je dobře zdokumentovaný v archivech, zejména v Národním archivu, fond Konfiskace 1620–1650. Tradice - kdo neudá, bude udán se v českých zemích táhne staletími. Objevuje se v rekatolizaci, za Bachova absolutismu, v protektorátu i za komunismu. A bohužel i dnes, kdy Češi udávají, už jen pro radost a z tradice. Červen 1621 nebyl jen den popravy. Byl to den, kdy se udavačství stalo českým národním sportem s jasnými pravidly a tučnými odměnami. A na závěr věta z dopisu jednoho udavače císaři z roku1622, která se dochovala v archivu: „Kdybych měl udávat všechny, kteří u nás doma nadávali na Vaše Veličenstvo, musel bych udat i vlastní matku.“ A udal ji. Dostal za to její dům. Bitva na Bílé hoře, znamenající také likvidaci české šlechty, se stala počátkem českého zotročení ,, modrou krví šlechty ze zahraničí ´´.

Sem vložte příslušný text včetně HTML syntaxe nebo v případě nevyužití této části vše vymažte - tedy včetně tohoto textu!