Každou okupaci / obsazení cizího území vojenskou silou/ doprovází kolaborace.

Když 21.8.1968 1968 vojska Sovětského svazu, Polska, Maďarska a Bulharska vpadla do Československa /armáda východního německa-NDR to jistila na našich hranicích/, bylo to jejich propagandou a našimi kolaboranty označováno za Bratrskou pomoc Československému lidu.  Kolaboranti jsou občané okupovaného státu spolupracující s okupační mocí a jsou svým okolím opovrhováni. Českoslovenští kolaboranti po ukončení okupace v roce 1990 měli štěstí.

Mimo to, že v roce1968 byly kolaborantkám ostříhány vlasy do "hola", nebyli Českoslovenští kolaboranti voláni k zodpovědnosti, bylo jim umožněno převléknout své kabáty a kolaborovat s mocí západní. S mnohých komunistů se stali zuřiví demokraté.  Možná, že mnozí z nich útočí na Rusko jen aby se nevzpomnělo na jejich kolaboraci.  Američané a jejich spojenci v NATO při okupaci Afganistánu nazývali okupaci jako Bránu svobody a pomoc pro budování demokracie. Afgánští kolaboranti – nazývaní spojeneckými vojsky - "spolupracovníci" byli za své služby jistě velmi dobře odměňováni a zvýhodňováni oproti jiným Afgáncům. Všichni kolaboranti s cizí mocí se domnívají, že změna režimu probíhá na trvalo a jistě se nedomnívali, že Američané z Afganistánu budou utíkat stejně jako utíkali z Vietnamu a dalších zemí, které se pokoušeli okupovat. Kdyby to tušili, jistě by si svoji kolaboraci rozmysleli. To je riziko kolaborace. Česká republika v Afganistánu na rozdíl od jiných států EU samozřejmě nemohla chybět. Prý se tam bojovalo i za Prahu proti teroristům. Tomu mohli uvěřit jen naivní lidé. Američané vpadli do Afganistánu nikoliv proto aby bojovali proti teroristům a přinesli Afgáncům svobodu.  Afganistán je také země bohatá na nerostné bohatství stejně jako jiné země, které Američané okupovali a okupují. Například Irák, Libye atd. Američané v osmdesátých letech, když byl Afganistán okupován Sovětským svazem, zásobovali "statečné Afgánské bojovníky" / jak je Američané nazývali/, proti Sovětům zbraněmi a penězi. Dnes jsou tito "stateční bojovníci" bojující proti armádám NATO vyzbrojeni zbraněmi v minulosti dodanými Američany a ukořistěnými Sovětské armádě, nazýváni teroristy. Jak se v tom má občan vyznat. Boj proti okupantům se dříve nazýval národně osvobozeneckým bojem a říká se, že národ, jehož bojovníci jsou schopni sebeobětování, nemůže být poražen. A co přinesla účast naší armády na okupaci Afganistánu České republice? Armáda si vyzkoušela nové zbraně a válečné dovednosti, zemřelo tam několik Českých vojáků a daňové poplatníky tento experiment stál údajně několik desítek miliard kč. A jako by to nestačilo, přivezli jsme si z Afganistánu do ČR i Afgánské "spolupracovníky" které zde budeme živit a starat se o ně. V poměru na počet obyvatel jsme si jich přivezli více než např. Španělé či Němci. Tito kolaborující lidé jistě byli prospěšní našim vojákům a naši vojáci si jejich "spolupráce" cenili. To však nic nemění na tom, že tito "spolupracovníci" nebo jejich děti a příbuzní mohou být v budoucnu České republice bezpečnostním rizikem. Jejich muslimská víra jim přikazuje bojovat a zotročovat si "nevěřící. Který muslim tak nečiní, není prý dobrým muslimem a může být zabit stejně jako "nečistí nevěřící".

    K.M.