NEDOTKNUTELNOST NA HLAVU POSTAVENÁ

Z naší redakční pošty,

   Některé “polistopadové svobody”, jako je třeba “svoboda podnikání”, již svojí podivnou “neomezitelností” překračují všechny meze slušnosti. Příkladem může být situace, která se udála v Praze, kde taxikář, provozující tuto činnost individuálně v rámci alternativní přepravní firmy “Bolt”, vyhodil z auta brutálně nevidomou paní s jejím vodícím psem na vozovku ulice a ujel. Kolem napadené nevidomé staré paní, ležící bezmocně na vozovce, s vodícím psem pobíhajícím bezradně kolem, projelo několik aut a ani jedno nezastavilo. Jen nějaká náhodná svědkyně tu událost děj natočila a zavolala policii.

   Událost, poté co natočený záznam proběhl po internetu, zvedla nemalou vlnu odporu proti té taxikářově bezohlednosti. A dokonce obdobně zareagovala i firma Bolt, u níž byl daný taxikář smluvně zaregistrován. Ta s řidičem okamžitě smlouvu rozvázala. Ale pokud se teď někdo myslí, že i policie zareagovala adekvátně, mýlí se. Ta sice tu paní s jejím psím pomocníkem zavezla domů, ale celou událost, podle sdělení médií, vyhodnotila jen jako přestupek a tak to nahlásila magistrátu. Takže onoho pachatele uvedeného zvěrstva může čekat nejvýš pár stovek jako pokuta, tedy pakatel nad kterým ani nemrkne a se smíchem v tváři jej zaplatí.

   Následně se pak v “rozhlase plus” za magistrát hl. města Prahy vyjádřil  i nějaký zastupitel  nebo úředník přes dopravu jehož jméno jsem však nepostřehl. A u toho se musím zastavit. Sic také případ odsoudil, ale na otázku redaktorky rozhlasu zda úřad již obdobné incidenty zaznamenal, potvrdil že ano, ale na doplňkovou otázku dotazující se co tedy úřad udělal, aby se takovým excesům zabránilo, odpověděl dokonale alibisticky. Sdělil, že už při připomínkovém řízení k novému zákonu o silničním provozu sice z magistrátu podali několik pozměňovacích návrhů, ale ty že bohužel neprošly jak poslaneckou sněmovnou tak senátem. A “utřel si tak za magistrát ruce.” A na otázku hlasatelky jaká opatření navrhovali, sdělil hrdě, že chtěli do zákona zařadit povinnost, aby uchazeči o práci v rámci taxislužby museli před přijímacím řízením projít určitým etickým školením.

   Sdělení o tom školení, které by absolventa zřejmě mělo opravňovat k čemukoliv, mně ve vzpomínkách vrátilo hodně před listopad 1989, kdy jsme tu měli v nepřehledných houfech řadových členů KSČ, mnohdy ne zcela dobrovolných, také kastu kovanějších soudruhů, kterým bylo leccos co nebylo promíjení těm řadovým, dovoleno … protože prodělali “VUML”. A dnes sice ono “školení “ nemá tak vzletný název, ale působnost má mít zřejmě obdobnou.  Nyní po třiceti letech vynášené “postsametové demokracie” se tedy po kouskách vracíme nazpátek. Kam až to jednou dojde ? Co přijde dalšího ? Nebudeme se vracet až do “let padesátých” století minulého ?

                                                                                                           /drk/