Dnešní datum: 29. 03. 2024   
Přihlásit se

Uživatelské jméno:

Heslo:




Založit nový účet!

POKUSNIČTÍ NIČITELÉ V ROLI BOHŮ

09. 12. 2019

   Lidé na počasí nadávají, politici si ze změn klimatu udělali výhodné téma, při kterém se nemusí moc zamýšlet, protože ať plácnou, co plácnou těžko jim to obyčejný člověk vyvrátí. A odborníci klimatologové? Ti se tomu vysmívají, ale zároveň mnozí z nich pilně sledují své odedávné soupeře z řad technicky přemýšlejících kolegů zabývajících se “atmosférickým pokusničením”. A pro novináře, v čase “okurkové sezóny”, se zprávy o “chemtrails” hodí jak ušité. Protože stačí udělat jedinou fotku mlžných čar které za sebou na obloze zanechá nějaké vysoko letící letoun a připojit k tomu nějakou textovou fantasmagorii a šéfredaktor autorovi pochvalně poklepe na rameno a podstrčí nějakou prémii za to, že vhodně zaplnil čas anebo stránku.



   Ale jak je tomu doopravdy? Dělají nějací lidé na nebi nějaké nebezpečné pokusy, na které by lidstvo mohlo zle doplatit? Ano, dělali a dál dělají. Některé cíleně, v snaze změnit nějak přirozené klimatické děje k lepšímu, ale dělaly se také některé “jiné pokusy”, které ve svém důsledku s tím pozemským klimatem také pořádně zatřásly. Vezměte třeba v úvahu, co s atmosférou udělalo to množství provedených zkoušek nukleárních zbraní anebo přímo otřesný letecký úder na Hirošimu a Nagasaki.

   O manipulaci s počasím pro komerční či vojenské účely se svět pokouší přes půlku století. Vždyť například americký projekt „běsnění bouře“, který probíhal v 60. a 70. letech, se vehementně snažil o odklonění a zmírnění hurikánů. Umělé řízení počasí se stalo od druhé poloviny 20. století celosvětovou záležitostí a mohlo mít klíčový vliv na současnou změnu klimatu.

   Ani takové “osévání mraků”, založené na rozprašování a vystřelování různých chemikálií převážně do vysokých mraků typu cirrus pomocí letadel, raket a propan-butanových hořáků není mýtem. Vzniká tak více mraků a více oblačnosti. Využívá se k tomu hlavně jodid stříbrný či draselný, chlorid sodný a suchý led, tj. pevný oxid uhličitý. V bývalém Sovětském svazu se užíval i jodid olovnatý. Při spalování se do ovzduší také uvolňují těžké kovy, hliník či stroncium, které pak působí v mračnech jako kondenzační jádra, na kterých se vytváří malé krystalky. Ty pak za příznivých klimatických podmínek z mraků spadnou …  jako dešťové nebo sněhové srážky.

   Americký klimatolog Dluhy-Smith, který nyní působí na katedře rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci, k tomu říká: “První pokusy s “oséváním mraků” sahají až do začátku 20. století. Ačkoliv se nejprve testovaly v lokálním měřítku, po druhé světové válce dostaly globální rozměr. Podle Světové meteorologické organizace metoda osévání mraků je dnes běžnou záležitostí ve více než třetině zemí.” A pan Dluhy-Smith k tomu dodává: “Klimatické změny jsou reálné a radikální snížení emisí oxidů uhličitého a dalších skleníkových plynů je nutností. Přechod z fosilních paliv na jiný druh energií je nutný i kvůli celkovému znečištění planety a jejímu dalšímu drancování, například nyní v případě tající Arktidy. V tomto na první pohled beznadějném boji s rapidně se měnícím klimatem a s neochotou globálních vláda elit podniknout potřebné systémové změny se snaží zatáhnout za záchrannou páku především studenti.

   Co když ale ignorujeme možné další příčiny globálního oteplování, které jsou stejně důležité jako emise fosilního průmyslu? Vztah mezi klimatickými změnami a CO2 v atmosféře totiž není úplně jasný. Samozřejmě zvyšující se množství CO2 v atmosféře vede ke globálnímu oteplování. Nicméně podle některých studií růstu CO2 v minulosti předcházela vyšší teplota planety. To tedy znamená, že CO2 nemusí být jedinou příčinou oteplování.

   Co když příčinou změny klimatu tedy není jen fosilní průmysl, ale například dlouhodobá globální manipulace s počasím? Více než půlstoletí přece ovlivňujeme množství srážek či zmírňujeme dopad bouří a hurikánů. Říkalo se také “Poručíme větru, dešti.” Možná dnes sklízíme nedozírné následky klimatického inženýrství. Přitom odborníci čím dál častěji upozorňují na důležitou roli mraků při globálním oteplování. V roce 2004 vědci z NASA zjistili, že vysoké mraky typu cirrus brání odchodu tepelného záření z povrchu Země. A potvrdili, že letecká doprava k vytváření mraků cirrus navíc přispívá. To uvedla i univerzitní studie z roku 2011 či studie NASA z roku 2013.

   Stovky miliard litrů vodní páry a různých zplodin, které letadla, včetně různých raketoplánů, každoročně vypouští, se totiž vážou na částice například jodidu stříbrného a vytváří na obloze kondenzační stopy. Ty tam mohou zůstat několik hodin či dokonce dní a spoluvytváří vysoké oblaky, které vypadají jako bílý závoj. Objevují se již studie, které navrhují jejich umělé „naředění“, aby se zamezilo dalšímu globálnímu oteplování. Kam takové pokusy povedou se dá jen těžko předpokládat. Ale ku prospěchu lidstva to nepovede.

                                                                                               NÁRODNÍ PROSPERITA


Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Kalendář
<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Anketa
Jste pro znárodnění strategických firem (např. energetika, plynárny, vodárny,..) ?

Zásadně Ano (3972 hl.)
 
Spíše Ano (2639 hl.)
 
Pouze vybraná odvětví (2475 hl.)
 
Spíše Ne (2767 hl.)
 
Zásadaně Ne  (2403 hl.)
 
Neumím posoudit (2610 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 16866
Transparentní účet
Ucuz Sms Onay | Mobil Onaylama
Masal Oku Dalaman Airport Transfers Marmaris Airport Transfers Fethiye Airport Transfers oludeniz Airport Transfers Içmeler Airport Transfers

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
na začátek stránky

 PHP Powered Získejte Thunderbird!