PROČ ŠKOLY V DNEŠNÍ DOBĚ NEFUNGUJÍ?

Přiléhavý text, který nám byl zaslán bez udání autora.

     Poslední dobou, když se začne diskutovat o stavu školství, se stále častěji setkávám s následujícími názory:

➢    Přijali jsme do firmy „kluka / holku“ těsně po škole a „ona / on“ nic neumí. Nedokáže vyřešit triviální praktické problémy, neumí se ani zeptat, jak to má udělat. Když se pídím po podrobnostech, dozvím se, že ač se jedná o absolventa ekonomického oboru, neumí pracovat s Excelem, má problém ovládat Outlook, nedokáže napsat reklamaci, protože neví, jak vypadá. K sečtení čísel 20 a 30 potřebuje kalkulačku a neví, že hlavní město Polska je Varšava. A navíc je takový absolvent přesvědčen o své dokonalosti a nepostradatelnosti. Nepřekvapuje mě to. Protože na škole ekonomického typu pracuji, pokusím se popsat příčiny tohoto jevu.

     Základní problém je v celkové koncepci základního a středního školství. Škola má děti bavit, má přistupovat individuálně ke každému žáku a zohledňovat jeho specifické potřeby. V případě středního školství s maturitou se z původně do určité míry výsadních oborů ale stává záležitost, na kterou má student právo! Řada škol dnes má problém s tím, aby vůbec otevřela ročník, proto bere i žactvo, které by se dříve, za minulého režimu, nedostalo ani na zedníka. V praxi se však všechna *systémová zlepšení* odehrávají pouze na papíře. A řada učitelů neumí vůbec učit ...

     Podívejme se na školství jako celek trochu podrobněji. Základním pojmem dnešního školství je slovo *problém*. Má ho skoro každý žák. Jeden je *dyslektik*, druhý *dyskalkulik*, třetí má kombinaci obojího a k tomu pochází z Mongolska, čtvrtý je z rozvedeného manželství, pátý je sociálně slabý, šestý je na hranici normálnosti a *Aspergerova syndromu* [porucha autistického spektra s potížemi v komunikaci a sociálním chování].

     Žáci „bezproblémoví“, které si dnešní režim *podle diktátu EU* vyrobil, takřka nejsou. Tím, že byly zrušeny *speciální školy*, nebyli dál jejich žáci vedeni odborníky, kteří by dokázali řadu projevů eliminovat. A zavedené *čtyřhodinové školení učitelů* z učitele specialistu neudělalo jen tím, že dostal *certifikát o proškolení*. Zažil jsem studenta nástavby s *Touretteovým syndromem* [neuropsychiatrické onemocnění], který mi při výuce periodicky kokrhal.

     Ale připouštím, že výše popsané komplikace se dají zvládnout. Jakmile se ale uzavírá klasifikace, pak jsou tyto problémy velmi často důvodem, proč student prospěje – pokud by neprospěl a stěžoval si, došlápne si na školu Česká školní inspekce a ptá se, jak je možné, že učitel nedokázal zvládnout někoho se *specifickými vzdělávacími potřebami* ...

     Další potíž je v tom, že základní školy jako celek selhávají na celé čáře [i když vím, že i na nich jsou mnohdy velmi kvalitní učitelé]. *Socialistické osnovy* byly nahrazeny *školními vzdělávacími programy*. Ty jsou psány podle tzv. *rámcových vzdělávacích programů*, což je prakticky snůška

všeobecných a nicneříkajících keců, které dělají z populace akorát hlupáky, jak *žádá EU* ...

     A tak vše, co zbylo z minula, je zatracováno, přestože dříve z našich škol odcházeli lidé natolik vzdělaní, že když emigrovali tzv. na západ, okamžitě našli uplatnění. Není to zvláštní?? Navíc je dnes doba, kdy je *biflování* považováno za překonané a vyžaduje se *interpretace*. S algebrou či vyjmenovanými slovy se tak žáci toliko zdvořile seznámí, ale učivo se pak již zpravidla dál neprocvičuje, neboť by to smrdělo mentorováním. Tvůrci školské koncepce si totiž neuvědomili, že i na *interpretaci* potřebuji mít určitý *základ nabiflovaných znalostí*. Ve výsledku tak máme v lepším případě stádo žáků ochotných se hádat o čemkoliv, ale nemajících sebemenší argument pro nebo proti. Neustálé diskutování, přecházející v nepřetržitý neklid, rozhádanost každého s každým, to je dnešní styl, vnucený nám opět *EU a Amerikou*.

     *Prestiž učitelů* ve škole má rovněž významnou roli. Občas zaslechnu v tramvaji matku, která říká malému školou povinnému dítěti, že *paní učitelka je kráva*. Byť vím z vlastní zkušenosti, že je *hovězích typů*   ve školství relativní dostatek, má tato hodnotící věta obrovský dopad na možnosti učitele při vzdělávání. Když vám rodič řekne, že je někdo blbec, budete si ho potom vážit a poslouchat ho? Navíc, byť to osobně nechápu, má i dnes řada – hlavně učitelek – problém s výpočetní technikou. Odeslat či přijmout mail je úkol na půl hodiny, většina z nich skončila u kopírek. Na matematice pak zvídaví žáčci dostávají *stokrát okopírované slovní úlohy* psané ještě na klávesovém psacím stroji a počítají se příklady jako: „Kolik svetrů si můžu koupit za 200 Kčs, když jeden stojí 47.- Kčs?“ To prestiži učitele taky nepřidá... mimochodem, za 47.- Kč si dnes nekoupím ani ponožky, natož svetr, asi se někam zatoulaly nuly …

     Aby učitelé nebyli za voly a učitelky za krávy, tak procházejí takřka neustále nějakým *školením*. Sám jsem jich absolvoval ranec a byla všechna na draka. Lektoři často nevědí, o čem mluví, mají v prezentacích gramatické chyby, či jim zkolabuje u videa zvuk. Zažil jsem na vlastní oči situaci, kdy jsem upozornil lektorku na chybu ve shodě podmětu s přísudkem v promítané prezentaci. A ona mi odpověděla, že o ní ví, že jí to říkají pokaždé...

     Co naplat *školit se asi budeme neustále*, protože to *chce unie* a hojně na to „prý“ přispívá. Jen se ptám, proč a co za tím dobroser.tvím“ sakra vězí, To on si asi nějaký bruselský ouřada potřebuje vylepšit svůj domácí rozpočet …

     A tím se teď dostávám ke *školství střednímu*. Již poměrně dlouhou dobu je nekriticky protežováno *maturitní vzdělávání*. Ono to vypadá ve výroční zprávě hezky, když se napíše, že 75 % studentů dosáhlo na maturitu, ale *Gaussova křivka* je neúprosná a školy musely s požadavky dolů. Krásným příkladem je obor *kosmetička*. Kdysi jen *učební obor*, který byl povýšen na *obor maturitní*. Nechápete? Já také ne. Klasické řemeslo, jenže tím bylo dříve, *ale co bylo dříve je podle EU naprosto špatné*! Výsledek? Dívky, které bych ani s oběma zavřenýma očima neoznačil za *studijní typy*, se praly s kuželosečkami v matematice, či se zdravovědou na úrovni biologie člověka na *gymplu*. To vše *na úkor praxe*, takže ve výsledku neuměly pořádně ani jedno ani druhé. Hlavně, že bude maturita a *bruselák* si udělá někde zase čárku …

     Samostatnou kapitolou je pak školení ke *státním maturitám*. Ty byly s velkou slávou po třináctiletém vyvíjení vypuštěny do světa, aby se na nich, co dva roky něco měnilo, protože *to nevyhovuje potřebám škol*. Na každou změnu navazuje *školení a diplom*, přestože se vlastně zkouší pořád to samé, pokud se vůbec zkouší. Za každé školení pak dostane pedagog *certifikát* a podle jejich počtu se papírově hodnotí *kvalita učitele* – např. bez určitého diplomu nemůže sedět člověk u maturita podobně ... Taky by všechny ty diplomy měl mít řádně vyvěšené ve školním kabinetě …

     *Středních škol je navíc ku počtu potenciálních prváků přespříliš*, takže školy berou často kohokoliv, jen aby vůbec otevřely ročník a tím naplnily úvazky učitelů. Prváci, kteří prošli základními školami, jsou pak často nesmírně překvapeni třeba tím, že Litva neleží v Asii nebo tím, že slovo *průsmyk je odvozeno od slova vyjmenovaného*. Jak by to také věděli, když *vyjmenovaná slova nebiflovali* neboť to EU zakazuje – jako to umívali naši předkové, kteří to znali ještě i na smrtelném loži …

     Kolega matikář si tuhle zas stěžoval, že děti vůbec nechápou zlomky. A v jazycích nemají prváci často ani tu elementární slovní zásobu. Sice umí slova *fuck, bitch, dick a tits*, ale nejsou schopni sesmolit větu *During the holidays I worked in the store* . V globálu však umí všichni plno jazyků, aspoň je to tak prezentováno … Pokud se s tím pokusí učitel něco dělat, narazí na *školní vzdělávací program*, neboť *opakování vyjmenovaných* slov není v učivu. A učitel to tím pádem nemůže zkoušet. Pokud na tom učitel trvá, nastoupí opět inspekce, která učitele okřikne a dá flinkovi za pravdu. A to nedej bože, aby hloupé dítě bylo stejně drzé jako jeho zbohatlický otec. To je potom mazec, že si každý kantor svoje kroky předem rozmyslí!

    Studenti chodí do školy neradi. Je to proto, že *maturita není jejich cílem*, ale jenom jakousi *povinností*. Musí si tu školu holt odsedět, aby dostali *certifikát*. A protože se nudí, visí neustále přes mobil na *Facebooku nebo na YouTube* a o novinky se dělí s těmi okolo. Pokud jim chce učitel telefon zabavit, dozví se, že na to nemá právo, a jede se dál. Když k tomu připočteme, že řada učitelů *je sice odborně ke svému předmětu vybavena, ale učit neumí*, na průšvih je zaděláno. Předmět studenty nebaví, tak na něj nechodí. Na konci roku pak nejsou klasifikováni, protože neměli docházku, známky či obojí. Následuje *zkouška v náhradním termínu*, kde student sice nic nepředvede, ale *musí dostat čtyřku*, aby se nerozpadl ročník a byly úvazky. Spokojeně pak jede dál a tím, jak snadno mu to jde a demotivuje i ostatní studenty, kteří ještě nějakou aktivitu vyvíjeli. No proč by se měl někdo na čtyřku dřít a chodit do školy, když to jde i takhle?

     Zcela specifickou záležitostí jsou pak *cizinci*. Do školy nastupují zpravidla někdy během základky, která si s nimi neví rady. Navíc jsou tito *studenti ze zákona* po tři pololetí hájeni. Potom už je pozdě, protože není čas dohánět učivo, a oni navíc o to zpravidla ani nestojí. Zažil jsem

Rusa, který se mnou komunikoval pomocí kolibřího slovníčku, nebo Mongolku, co si probíranou látku zapisovala do sešitu azbukou... Pokud jim češtinář nabídne pomoc, zdvořile poděkují a tím to skončí...

     Takže proč školy nefungují? Je to dáno kombinací několika faktorů.

➢    Prvním z nich je *odpor k biflování*, které bylo označeno slovutnou EU za překonané. Nic na tom, že učitelem národů je zván náš J.A.Komenský, který na svou dobu byl nemálo pokrokový a nic takového nezavrhoval.

➢    Druhým, pak *neustálé zohledňování a rozvíjení různých poruch učení či problémů*.

➢    Třetím je *naprostý nezájem většiny žáků a studentů o studovaný obor*. Trochu vnímají výsledek, který jim často určili rodiče, ale nejsou schopni a ochotni pro něj sami něco dělat. 

Současná generace *náctiletých* je zvyklá na okamžitý efekt, přesně podle USA – *Jen kdo je první, má cenu! * Přidám si někoho do přátel – jsme přátelé. Mám chuť na pizzu – tak si ji nechám přivézt do školy. Pro řadu z nich pak je dlouhodobější úsilí naprosto sprostým slovem. To se prostě nenosí!

➢    Čtvrtým faktorem je pak fakt, že i když učitel chce žákům *šlápnout na krk*, je nakonec vždycky na straně poražených, protože si lemplové stěžují na České školní inspekci a tam jim dá za pravdu každý. Teplé místečko je teplé místečko …

Teď jeden příklad za všechny:

     Kamarádka učila na škole, kam přišla holka z Arménie s poruchami chování. Běhala po škole s nožem, vyhrožovala spolužákům zabitím, včetně jejich rodin, učitelům nadávala do čů*áků... Když se ji pokusila škola vyloučit, podala si rodinka stížnost. Zřizovatel si na školu došlápl s tím, jak je možné, že nedokáže integrovat někoho z jiného civilizačního okruhu ...                     

     Takže se nedivme tomu, co ze škol vychází, v čem jsme nuceni žít a s čím do budoucna musíme počítat. A to do takto *fungujících tříd*, kde už to většina učitelů v sobě vzdala a je vnitřně znechucena, zvláště když se ještě přihlédne k *finančnímu ohodnocení*, přijde *novela školského zákona* a do běžných tříd budou přicházet *žáci sociálně zanedbaní*, a ve velké míře s těžkým zdravotním postižením. *Přeje si to opět EU a její přání rovná se rozkazu*. A naše ministerstvo není proti, tak to tak bude a my ostatní, *těšme se* !

     To jsme, přátelé, chtěli ? ! Já tedy ne, komunista jsem nikdy nebyl a svoje vzdělání jsem nabyl poctivě s trvalými vědomostmi …

                                                                                   *kantor který to ještě nevzdává*

…..................

Dovětek NP: *Sametově nám rozvrátili hospodářství a pak se  honem vrhli na vzdělávací systém*. A *zdělali* jej tak, že v něm nezůstal kámen na kameni. Komenský měl za cíl povznesení vzdělání, pro ty dnešní *reformátory* je zřejmě cílem *hromadná debilita národa* a vytvoření nového druhu rodu *Homo sapiens*, který poslušně bude mlčet … a nejvýše *souhlasně zabučí* ….... !