Poslanecká sněmovna PČR je zachvácena psychózou nenávisti.

Jiří Svoboda – 14. 05. 2017

   Poslanecká Sněmovna ohrožuje základní principy demokratického státu a svobodu občanské společnosti tím, že si v záchvatech strachu a zuřivosti přisvojuje moc, která Poslanecké sněmovně nepřísluší. Měla by být rozpuštěna dříve, než voličům zhnusí politiku víc, než jak se jí to úspěšně daří!

   „V každém státě je trojí moc: moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní. Není svobody, jestliže táž osoba nebo týž úřad spojuje ve svých rukou moc zákonodárnou a moc výkonnou. Není svobody, jestliže není moc soudní oddělena od moci zákonodárné a výkonné. Všechno by bylo ztraceno, kdyby týž člověk nebo týž sbor předních občanů, ať už ze šlechticů, ať už z lidu, měl v ruce trojí moc, totiž moc dávat zákony, moc vykonávat usnesení veřejná a moc soudit zločiny nebo spory jednotlivců.“ Ch. de Montesquieu: „O duchu zákonů“ (1748)

Není svobody, jestliže není moc soudní oddělena od moci zákonodárné a výkonné. 

Parlament jako celek je podle Ústavy i principů demokratického uspořádání státu kompetentní vydávat zákony, jimiž upravuje vztahy ve společnosti. Zákony musí být koncipovány tak, aby měly obecnou platnost, vtahující se na všechny občany dané země stejnou měrou.

  Tuto zásadu část Poslanecké sněmovny v posledním roce flagrantně porušuje tím, že supluje moc vyšetřovací, soudní, vydává výroky o vině, pohrdá institutem presumpce neviny a to vše v sobeckém zájmu čtyř politických stran a jejich představitelů – ČSSD, ODS, TOP09, dnes i KDÚ-ČSL.

   Existuje však ještě hrozivější počínání představitelů jedné ze jmenovaných stran, popřípadě všech čtyř ve shodě. Logické indicie nasvědčují tomu, že z prostředí některé z těchto stran, popřípadě všech čtyř ve shodě, vznikla inspirace spolupracovat s jakousi nelegální strukturou a motivovat tuto strukturu dlouhodobě, po řadu měsíců, možná let, aby nelegálními prostředky získávala informace z prostředí 1. místopředsedy vlády; dosazovala do jeho okolí agenty provokatéry, kteří prostřednictvím odposlechů získávali záznamy vyjádření jednoho z nejvyšších ústavních činitelů a provokovali jej k těmto vyjádřením (ze záznamů je zřejmé, že agent provokatér podsouval I. místopředsedovi vlády ČR různá témata a činil na něj nátlak, aby se vyjádřil).