Stanislav Křeček v Parlamentních listech 21.9.2017

PL: Určitá část české společnosti stále poměřuje dnešní život tím, jak se jí žilo před listopadem 89. Zejména lidé nad 50 let upozorňují na jevy jako korupce, nemožnost vymoci právo či bezpečnost. Dle sociologů na ně spíše dolehla nejistota v zaměstnání, zejména kolem ekonomické krize, zadluženost a exekuce, nízké mzdy či výdaje spojené s výchovou dětí. Kde je původ toho, že mnozí lidé mimo Prahu nepovažují tento režim za svůj?

S. Křeček : Nemyslím, že by mnozí lidé mimo Prahu nepovažovali dnešní „režim“ za svůj. Lidé, kteří se starají o svou rodinu a žijí svůj obyčejný život, se okolnostem svého života přizpůsobují a snaží se využít vše dobré, co jim život přináší. Ne každý je se vším spokojený, ale to platí a bude platit vždy. Jinou věci ovšem je, že poněkud zapomínáme, že formální vyhlášení svobody ještě nečiní člověka opravdu svobodným. V tom nejzákladnějším materiálním zajištění člověka tápeme. A to je příčinou častého povzdechu: kdybych to věděl, tak bych tenkrát klíči nezvonil… Bez určité míry materiálního zajištění, bez určité míry sociálních jistot se člověk necítí být opravdu svobodným. A nelze přehlédnout, že dnes se lidé mohou dostat do sociálně obtížně řešitelné situace častěji, než tomu bylo dříve. Práce sice stále šlechtí, ale neuživí, a to dříve nebývalo. Svoboda bezdomovce, nezaměstnaného, rodiče, který nemůže dát svým dětem to, co potřebují, je sice také „svobodou“, ale nikoliv takovou, jak tomuto pojmu rozumíme.

A druhým vážným problémem je obecné znejistění postavení občanů. Tradiční pojmy, o které se opíraly životy celých generací občanů, jsou pod záminkou pokroku zpochybňovány a málokdo si uvědomuje, že odmítání zkušeností a tradic je odmítnutím lidských práv. A to lidé podvědomě cítí. Vidí, že pokud nejsou majiteli a podnikateli (o jejichž práva se stará pravice), menšinami, nebo lidmi potřebujícími sociální bydlení nebo minimální mzdu (o které se stará levice), tak mají v politickém spektru jen málo zastánců. Chceme spravedlnost, ale jen množíme zákony; stavíme domy, ale ne domovy; vytváříme bohatství, ale mnozí si myslí, že jen pro některé. To vede k nedůvěře a k demoralizaci ve společnosti. Jako bychom díky informačnímu a mediálnímu hluku žili v jiných světech.

--------------------------

Poznámka NP : Pana Křečka jsme v minulosti neměli příliš rádi, ale věkem jeho pohled na svět a jeho názory z pohledu na společnost jsou, jak zjišťujeme, rozumné.