PODNIKATELÉ JSOU ZLODĚJI. A ZAMĚSTNANCI ?

Autor: Tomáš Flaška - 3. 5. 2017           |

   Ministr financí to jasně vyjádřil. Všeci přece kradú a je potřeba jít po krku živnostníkům. Premiér zase pořád tlačí na nárůst minimální mzdy. Rozuměj – nárůst platby zaměstnavatelů pro zaměstnance bez ohledu na výkon. V diskusích se pak ozývají pravidelně povzdechy – já jako zaměstnanec daně platím, tak proč vám to EET tak vadí? Vadí. Ale dobře. Tak vážení zaměstnanci, já bych navrhoval srovnání podmínek. A dodává: Vy totiž daně neplatíte. Ty daně za vás odvádí váš zaměstnavatel. On je musí spočítat, nahlásit vás u finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny. Každý měsíc musí vyplňovat příslušné výkazy, počítat odvody, platit je. A celou dokumentaci uchovávat po desetiletí. Vy nemusíte ani hnout prstem.

   Já bych to zrušil. Zaměstnavatel by vám měl dát superhrubou mzdu na ruku, dal by si to do nákladů, a vůbec o nic dalšího by se nemusel starat. Vy byste si sami každý měsíc odváděli zálohy na zdravotní pojištění, sociální pojištění, pojištění v nezaměstnanosti a nemocenské pojištění. Sami byste si každoročně vyplňovali daňové přiznání a následně přehled pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Bylo by jen na vás, zda byste si správně spočítali úlevy na děti, studium, hypotéky a životní pojištění. Vy byste si sami doma desetiletí skladovali všechny doklady, abyste v případě přiznání důchodu a neshody sumy mohly prokázat své nároky. Bylo by jen na vás, abyste s platbami nepropásli termíny, to samé pro podávání všech přiznání a přehledů. Aby vás to náhodou nesvádělo k podvodům, tak byste každý měsíc podávali „Kontrolní hlášení mzdy“ kam byste uvedli nejen svou superhrubou mzdu, ale i všechny odvody a poplatky, hlavně správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně, ale i bankám na hypotéky nebo splátky úvěru stavebního spoření. Samozřejmě byste museli každou platbu přiřadit do správné rubriky A.1 až A.5, nebo B.0 až B.4 s přihlédnutím k §27, odst. c), d) a e) a dále §31, odst. a) až f) nově vzniklého zákona o Kontrolním hlášením zaměstnanců.

   Proč to stát nechce zavést? Protože dobře ví, že by to nefungovalo. A proč ne? Protože zaměstnance bych rozdělil do tří kategorií.

1. kategorie: zaměstnanec by toto vše prostě nezvládl.

2. kategorie: zaměstnanec by začal úmyslně fixlovat. Těmto lidem stát jednoduše nedůvěřuje.

3. kategorie: zaměstnanec by to zvládl. Ale takto je to pro něj pohodlnější, nebo si vydělá víc, nebo má jiný důvod. Proto nepodniká.

Být zaměstnancem nebo podnikatelem, je úplně fuk. Oboje má své výhody a své nevýhody. Nemá cenu se přít o to, co je lepší. Já podnikám, výhodu vidím například v tom, že na rozdíl od zaměstnanců jsem pánem svého času. Ale nemám tu drzost, říkat o zaměstnancích že jsou podvodníci (kategorie 2), nebo neschopní lemplové (kategorie 1). Nechci se připojovat k těm, co se za každou cenu snaží rozdělovat společnost. Ani mnozí zaměstnanci to nemají lehké.

   Ale především nikoliv podnikatelé, ale stát tím, že neumožní firmám dát lidem do ruky superhrubou mzdu a ať si s ní naloží v rámci zákonů podle svého, říká, že zaměstnancům nedůvěřuje. Tímto svým postojem uráží zaměstnance podstatně víc než ministr financí svými bláboly o podnikatelích, kteří všichni kradou. Stát vlastně říká, že všichni zaměstnanci jsou buď neschopní, nebo podvodníci, nebo vyčůraní lenoši.

------------------------

K tomu NP dodává: Stát, který by měl být sluhou národa, národ úmyslně rozděluje. Podle hesla – rozděl a panuj. Je povinností těch co vládnou vytvářet podmínky k co nejspokojenějšímu životu občanů trvale žijícím na území státu. Stejná práva a stejné povinnosti.  V podnikové sféře je třeba vytvořit takové podmínky, aby zaměstnanec mohl být partnerem zaměstnavatele. K tomu je třeba odstranit byrokratickou džungli, nastavit takové zákony, které nebudou odporovat logice a znárodnit strategická odvětví hospodářství.