NENÍ POKROK, JAKO POKROK !

    Co to vlastně ten tolik omílaný “pokrok” vůbec je ? Většina lidí v něm vidí nějakou změnu existujícího stavu k lepšímu, ale je tomu tak vždy ? Často se stává, že ten obecně vyhlašovaný pokrok za sebou nenápadně táhne haldu balastu, důsledkem čehož je nakonec “krok zpět” ! V druhé půli minulého století se nám stal osudem “pokrok”, díky kterému naše společnost “zrudla”. A začátkem století, v němž nyní žijeme ta naše společnost navíc ještě “sametově zhrubla” !

    Měla-li v tom “předlistopadovém údobí” naše společnost určitou morálku obecně platnou, ale až na nějaké ty ideologické zádrhely v širším měřítku celkem přijatelnou, tak po tom tolik opěvovaném “Havlovo sametu” se něco důkladně zvrtlo. Jásaly-li zprvu davy nad tím pokrokem, který přinesl s “pravdou a láskou” i “neurvalou liberalizaci života i vztahů”, po  nějakém čase lidé začali o tom pokroku pochybovat. Povýšení hmotných statků - majetku - na “celospolečenský vrcholný idol”, roznítilo ve společnosti chamtivost, závist a vzájemnou neurvalost, a v neposlední řadě i hrubost, zločinnost a vulgaritu. Prvním počinem “reformátorů” bylo překotné rušení celé řady obecně prospěšných norem, za současného rozdrobování do té doby celostátních organizací, např. ROH. Zjevně dle hesla “Rozděl a panuj !”  A tam, kde do té doby státní i komunální aparát v mnoha směrech poskytoval občanům záštitu, nastoupila anarchie vedoucí k sudičství.

    Zkrátka není pokrok jako pokrok, a tam kde vede převážně k horšímu, chce to jediné. Vrátit se k původním osvědčeným postupům zpátky !

© JTh.