LIDÉ NEJSOU ROBOTI !

   V roce 1920, krátce po konci 1. světové války, píše Karel Čapek na základě zkušeností s Německem v dobách války své varovné drama “RUR” (Rossum’s Universal Robots – Rossumovi Univerzální Roboti). Jako kdyby předvídal další vývoj situace v tom největším středo-evropském militantním státě, varuje lidstvo před tamním postupným vyhrocováním situace, které by mohlo vést k dalšímu válečnému konfliktu. To, že se slovo “robot” dostalo do všech světových slovníků, není důležité. Stěžejní je to jak autor popisuje vznik a vývoj totalitní nadvlády robotů nad lidmi !

   Zamyslíme-li se nad tím k čemu se dnes snaží lidstvo dotlačit někteří američtí plánovači a hlasatelé “Nového světového řádu” spolu s “Evropskou unií”, nalezneme nemalou podobnost s tím před čímž varoval náš Karel Čapek ! Co chtějí tito “reformátoři světa” vytvořit a čeho dosáhnout ? Nic jiného než lidstvo poslušných a výkonných “robotů”, kterým budou neomezeně vládnout !

   Lidé nejsou všichni stejní, alespoň zatím. Někteří jsou často až vychytrale průbojní, jiní jsou k tomu co se kolem nich děje lhostejní, povrchní, neodpovědní, beroucí všechno na lehkou váhu a tím pádem snáze ovladatelní. Ty prvé většinou nalezneme zejména mezi velkohubými politiky a těmto poplatnými “mediálními hvězdami”. Ti druzí, až na malé výjimky, tvoří dnes bohužel podstatnou většinu současných  lidských společenství. Osvícení a vlastenecky založení jedinci již jsou dávnou minulostí. A pokud se ještě vyskytnou tak se stávají terčem pro špinavosti stoupenců reformních agitátorů.

   V časech dnes již minulých bylo možno ty “osvícené” nalézt u nás zejména ve školách a ve farnostech, odkud kladně výchovnými způsoby ovlivňovali především mládež a i ostatní lidi ve svém okolí. Dnes již by v našem školství a v církevním kléru takové osvícence už i Sherlock  Holmes těžko nalezl. Nehledě k letitému předlistopadovému ideologickému deformování školní výuky hlavně v oblasti historie, a také vzhledem k tehdy probíhajícímu neurvalému boji jediné vedoucí strany proti působení církví na veřejnosti, “sametová revoluce listopadu 1989” obě uvedené oblasti vrhla tak říkajíc “z deště pod okap”. Nová, do čela společnosti se prodravší  nemálo pochybná “elita”, zaštiťující se heslem “vše minulé je špatné a musí být zreformováno”, svými reformami ještě víc naše školství zdeformovala ! A svým fanatickým upnutím na “západní kulturu” nové Evropy po vzoru svých předchůdců deformovali zas zejména historii. A církevní vrcholové kruhy si naši “novátoři” koupili velkolepými restitucemi bývalých církevních majetků. A výsledek ? Ve školství trvale klesá výsledná kvalita a v obnovených církevních uskupeních farníků dnes tvoří víc než polovinu z nich tzv “komukřesti”, to jest jedinci, kteří  prospěchářsky Boha nalezli až po listopadu 1989 !

   Dnes je situace v naší společnosti na hraně. Nově se vytvořivší zpolitizovaná “elita” vládne neomezeně bez ohledu na názory většiny řádných občanů podle přání Bruselu, bývalé majetky Československé republiky se po listopadu 1989 postupně vypařily a zkondensovaly v rukách cizáckých magnátů a veřejné protivládní protesty jsou častější a častější. Ve společnosti to skrytě vře, ale vládnoucí politická elita zůstává klidná. Zřejmě spoléhá na to, že při nejhorším jim Brusel pomůže. Má “na to” ... přece “NATO” ! Ale pozor, všeho jen do času ! Osud proti takovým namyšlencům bývá krutý …

                                                                       NÁRODNÍ PROSPERITA