DOPLIVL AŽ DO PEŠTI

    V deníku REFERENDUM se Patrik Eichler, muž spíše ještě středního věku, vyjadřuje k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi takto:

"Orbánovy politické teze jsou nebezpečné pro levici i pro demokracii.*** Chce budovat společnost založenou na práci. Čímž jde zjevně proti levicové tezi, podle které mají stroje brát lidem práci, ale zachovávat výdělek, protože tak budou lidé mít prostor pro osobní rozvoj. Zato se nijak neliší od fašizujících politiků, kteří chtějí prací podmiňovat tu sociální podporu, tu rovnou volební právo."  *** Pak přeskakuje do jiné roviny se slovy: "Maďarský – zjevně jazykově určený národ v Karpatské kotlině – chce budovat jako jednotné národní společenství. Hlasy zahraničních Maďarů mu kromě jiného pomohly k dvou třetinové většině v novém parlamentu. Jeho teze nutně skončí snahou budovat národní společenství jednotně uvnitř jedněch hranic. *** A dodává ještě: "Pokud pak jde o Orbánovy údajně nové myšlenky, tak snaha o regulaci nadnárodního kapitálu i ochranu lidí před chudobou patří k rutinní výbavě politiků demokratické levice napříč Evropou. Co politiky demokratické levice odlišuje od Orbána, je důraz na universalitu prosazovaných řešení, podpora veřejného vlastnictví a programová neochota vystoupit v politickém boji z parlamentních lavic."

   A tak jsme si dovolili s autorem trochu polemizovat. Text pana Aichlera je podle nás jen docela obyčejnou snůškou prázdných populistických politických hesel, která dokazují, že text vznikl narychlo, zřejmě na politickou objednávku, bez důslednější přípravy a je typickou ukázkou plytké podujatosti EU. Je to zapšklý výron člověka, který nejen vůbec nezná význam termínů které v textu používá, ale ani jejich smysl. A navíc tyto termíny v rámci vět řadí silně zavádějícím způsobem, zjevně proto, aby řadovému čtenáři zamotal hlavu. Ale sociální cítění je dle něj přímo fašizujícím prvkem a národní smýšlení asi téměř hrdelním zločinem. Z jeho textu doslova čiší současné "prozápadní pravičáctví", které je schopno "jít přes mrtvoly". Proto pan premiér Orbán je pro něho "persona non grata", kterou by nejraději sprovodil ze světa. Jenže hubou a perem takový člověk dokáže ze sebe jen vychrlit nenávist a zlobu. A tak se musíme ptát, co za svůj život, mimo takovýchto nenávistných plků skutečného a hodnotného vytvořil pro svoji zemi ! My si myslíme, že v lecčems bychom si mohli z pana Orbána vzít příklad ! Nyní premiér Orbán například přichází s velice zajímavou a nadějnou myšlenkou, která, kdyby se zrealizovala, by mohla přispět k alespoň dílčímu vyřešení problémů s cikánským etnikem, se kterým si jak Evropská unie, tak my, neví rady.

   Pan premiér Orbán je přesvědčen, že zaměstnávat imigrující cizince tam, kde mohou být zaměstnáni Romové, je nezodpovědnost. Dle něho by prospěšnější bylo, kdyby peníze které EU vydává na pomoc přistěhovalcům, byly využity ke vzdělávání a pracovnímu výcviku Romů. A následně je pak zapojovat do práce. S tímto názorem pana Orbána plně souhlasíme. A ještě dodáváme. Chtějí-li Romové od státu pomoc, nemohou jen stát s nataženou rukou a čekat, že je všichni ostatní budou živit a oni že se budou jen poflakovat, musejí si uvědomit, že stále ještě platí přísloví o tom, že bez práce nejsou koláče, takže chtějí-li brát, musejí také něco pro to udělat, odpracovat. Ať se jim to líbí, nebo nelíbí. Jak říká další přísloví,kde neseje, ten také nemůže sklízet ! A k problémům migrantům pan Orbán směrem k EU říká, že mnohem lépe a prospěšněji by její peníze byly využity jak ke zmíněné výchově vlastního romského etnika, tak k přímé pomoci v rozvojových zemích a seznamování tamního obyvatelstva s novými způsoby zabezpečování vlastního živobytí. Proto také zřetelně vyslovuje svůj nesouhlas se stávající imigrační politikou EU a nehodlá od toho i přes odpor unijních politiků a úředníků ustupovat. Stávající liberalizační úsilí a pravidla EU pokládá za zhoubné a my v tom nemůžeme jinak, než s ním souhlasit.

NÁRODNÍ PROSPERITA