DANAJSKÝ DAR VÁCLAVA HAVLA, VÍTĚZSTVÍ TUPÉHO PACIFISMU !

   Zrušení základní vojenské služby a vytvoření profesionální armády, to je také jeden z “darů”, jímž nás sametový Havel ve jménu nových svobod obdařil. Ti jichž se to již netýkalo tento jeho zřejmě západem iniciovaný a dobře promyšlený tah přešli bohužel bez povšimnutí. Ale pro mladé “kandidáty mužství”, které Havlovi agitátoři přesvědčovali, že čas strávený při základní vojenské službě je časem zbytečně ztraceným, to byla senzace. A stejně jako oni to s jásotem uvítali probouzející se pacifisté, pro které každý armádní důstojník byl opovrhovaným “lampasákem” bez kterého se společnost obejde. A nikdo si přitom neuvědomoval, že i v nově vytvářené profesionální armádě ti “lampasáci”  budou zas existovat, stejně jako dřív. Nejen noví, ale i ti staří, kteří ochotně vymění dres.  

  Prvním, V. Havlem iniciovaným startovním krokem, bylo přejmenováni naší “Československé lidové armády” na “Československou armádu” zákonem č. 74/1990 Sb. dne 14. března 1990. Následně pak byl přijat zákon o civilní službě, snižoval se počet profesionálních příslušníků armády a postupně byla také zkracována základní vojenská služba.  Posledních 878 branců nastoupilo základní vojenskou službu 30. března 2004  na  pouhých 12 měsíců. Od 1. ledna 2005 je AČR plně profesionální armádou. Podle současné právní úpravy může být branná povinnost vyžadována pouze v případě ohrožení státu či za válečného stavu ! Ovšem to, co následně vzniklo, a co je nazýváno “Armádou české republiky” (AČR), se díky našemu začlenění do Evropské unie a také do NATO,  brzy začalo vyvíjet docela jiným směrem, než jak si to lidé před její profesionalizací představovali.

   Hlavní zřetel se nyní klade na expediční bojové složky, působící v různých konfliktních oblastech v rámci mezinárodních sil OSN nebo NATO. A s tím samozřejmě jsou ovšem spojeny také potřeby výrazného přezbrojování novou hypermoderní bojovou technikou, souvztažnou s technikou vojenských složek dalších zúčastněných států. A protože jsme se v rámci NATO zavázali, že budeme vysílat do zahraničních misí patřičně vybavené, vyzbrojené a vycvičené jednotky, už nás to stálo miliardy a přitom naší zemi to přináší mimo pochybné reputace už jen ty náklady a nic víc. Státní pokladna se prohýbá a na jiné výdaje, zejména tzv. “mandatorní”, jako jsou třeba důchody, toho moc nezbývá !

   Ale co to ? Ministerstvo obrany spolu s generálním štábem AČR nečekaně přichází s  návrhem novely branného zákona, podle níž by jsme se mohli vrátit k povinným odvodům civilistů a i k určité obnově základního vojenského výcviku. Podle některých odborníků (např. dle bývalého náčelníka Generálního štábu gen. Šedivého) je totiž naše současná armáda špatně postavená. Původně měla mít,  aby mohla být funkční nejen pro obranu naší země, ale i pro bojové mise vysílané do zahraničí, zhruba kolem 27 tisíc příslušníků. A s využitím aktivních záloh by se mohla rozvinout v moderní funkční armádu. Ale při stávajícím počtu zhruba 19 tisíc příslušníků, z nichž sama spotřebovává velkou část jen na udržení základních činností, prý není schopna své základní poslání zabezpečit.

  Ovšem to, s čím GŠ přichází, nebude tak snadné. Nejen z ekonomických hledisek, ale hlavně to narazí na odpor mladé generace, v níž jen mizivá část bude ochotna něčím narušit svoje “svobody”. A lze očekávat, že jakmile vláda s něčím takovým přijde, zvedne se vlna protestů a většina politiků hned tak říkajíc stáhne ocas mezi nohy. A co přijde pak ? Roky jalových debat a přestřelek v Parlamentu i v mediích, které k ničemu nepovedou. Pro tu naši současnou armádu bude naše zem dál na povel našich “spojenců”, pro které jsou naši vojáci jen “kanonenfutr” a náš národ jenom dojnou krávou. Ten “danajský dar V. Havla” nás bude strašit ještě hodně dlouho jako vše ostatní, co vypadlo z jeho hlavy i hlav jeho přisluhovačů. Už teď se ukazuje, že místo zabezpečování bezpečnosti naší země a našich občanů za určitých situací, například při povodních a pod., nám tato armáda pramálo pomáhá. Jsme pro ni opravdu jen tou dojnou krávou.

   Kdyby V. Havel po tom listopadu ´89 nefantazíroval a chtěl  si opravdu splnit své pacifistické choutky a přitom naší zemi prospět, mohl se podívat do Švýcarska a tam jejich branný systém ošlehnout. Jenže to udělat nemohl z jednoduchého důvodu. Věděl dobře předem, že stejně  skončíme v chomoutu EU, i jako žoldáci NATO. A tam žádné národní prvky, jaké jsou základem obranných sil Švýcarů, nepotřebují. Potřebují placené, ale hlavně poslušné žoldnéře ! Kteří půjdou tam, kam je pošlou. Zkrátka ten “kanonenfutr” ! Takže na to abychom se především starali sami o sebe a zůstali neutrální, jak mnozí z nás občanů navrhovali, nedošlo. Pro Václava Havla neutralita byla nepřijatelným řešením. Ta by mu totiž uzavřela cestu ke slávě !

   A co teď dál ? Pokud se naše vláda spolu s GŠ pokusí o nějakou další fantazii, to s čím přichází nic jiného než fantazie není, bude to další marný pokus udělat něco rozumného. Protože, i kdyby z toho návrhu něco přece jen prosadili, bude to polovičatým řešením, které nic v oblasti naší obrany nezlepší a jen ještě víc rozvrtá společnost. Ale když se tak nad tím zamýšlíme, dostáváme dojem, že právě o to našim elitám jde ! V kalných vodách se přece nejlépe loví ! A musíme také ještě připomenout, že na ten švýcarský model obranných sil země jsme upozorňovali již v průběhu let devadesátých, ještě za časů prezidentování Václava Havla !   

NÁRODNÍ PROSPERITA