NACIONALISMUS JE …

 Pozor, pohledy na věc mohou být různé !                 

   Ve slovníku cizích slov, vydaného Státním pedagogickým nakladatelstvím v roce 1983, je k tomuto psáno: Nacionalismus je za prvé myšlenkový a politický směr, který pokládá národ za základní společenskou jednotku, a bez zřetele na jeho třídní rozvrstvení je to jeden z prvků soudobého antikomunismu. A podle dalšího výkladu tamtéž, je to jednak starší pojetí vlastenectví, ale také prostředek pro zdůvodňování zestátnění strategicky důležitých odvětví na základě národních zájmů.  

   Ale i když, jak nás naše povětšinou antikomunisticky zaměřené vládnoucí politické kruhy přesvědčují, že v dnešní „společensky i kulturně vyspělé Evropě“ jsou projevy nacionalismu zpátečnictvím nehodným současné doby, kterému bychom se zvláště my měli vyhnout širokým obloukem, každodenní praxe ale ukazuje, že země založené na svém nacionalismu na rozdíl od nás dobře prosperují. Nejlepším příkladem ze současnosti je to, co se stalo ve Švýcarsku, které je pro většinu lidí svým správním řádem a životní úrovní vzorem. Švýcarský nacionalismus se projevil přímo ve švýcarském parlamentu, když poslanci zjistili, že při renovaci jejich parlamentní budovy švýcarská firma, které tyto práce byly zadány, používá okna vyrobená v jejím pobočném závodě u nás v České republice. A kdy se páni poslanci, bez ohledu na to co si pomyslí Evropa a co na to řekne EU, halasně ozvali s názorem, že pro danou budovu, která je symbolem švýcarské státnosti, by měly být použity především domácí výrobky! Takže Švýcarům to, že k nim do jejich země přicházejí zisky vyprodukované jejich firmou zde u nás doma našimi občany, jak se zdá naprosto nevadí, ale hotová netypová okna pro jejich historickou budovu, pocházející z České republiky, ta jim vadí.

   Že nacionalismus může být motorem prosperity národa, to podle našeho názoru platí obecně. I to, že národní hrdost může být tou nejvyšší hodnotou země postavené na národních základech. Což příkladně by mělo platit i pro naši zemi. Ale jak se ukazuje, „nová doba“, kterou se dnes zaštiťují evropští i mnozí světoví politici, je jiného názoru. Pro tu, a zvláště pak pro její plytké multikulturní společnosti, jsou zřejmě jakékoliv projevy národního cítění jevem, proti němuž je třeba rázně zakročovat. A pro naše politiky je to přímo dogmatem. Těm dokonce nevadí ani to, když se k nám dovážejí nekvalitní potraviny a výrobky, častokrát přímo závadné. A ozve-li se proti tomu někdo, dočká se jen sdělení, že přece máme volný trh, který má svá pravidla a že ........

   Tudíž zcela na závěr můžeme s povzdechem jen říci, že dnes je národní hrdost dovolena jen někde, a jenom někomu. Podle toho, jak si který národ jinými státy nechá či nenechá žvanit do svých záležitostí. Třeba takové sebevědomé národy jako jsou Švýcaři nebo Izraelité, kteří to nedopustí, také prosperují!

NÁRODNÍ PROSPERITA