JAKO ZA ČASŮ GOTTWALDOVÝCH ?

   V těch časech byl v naší tehdejší vševládné komunistické straně typickým jevem, stejně jako v sovětech za časů V. I. Lenina, vnitrostranický boj, ve kterém začasto také padaly hlavy. U nás to byl například Rudolf Slánský (český komunistický politik, dlouholetý člen ÚV KSČ a po válce až do roku 1951 generální tajemník KSČ, který byl po Klementu Gottwaldovi nejmocnějším mužem strany, byl 23. listopadu 1951 zatčen a po zinscenovaném procesu dne 3. prosince 1952 v pankrácké věznici spolu s 11- ti dalšími odsouzenci popraven) a jeho jedenáct kompliců, jimž se soudruzi odvděčili šibenicí. Ale mnoho dalších soudruhů skončilo také v lágrech u uranových dolů a tam též nechali život! 

   Dnes je sice už jiná doba, takové popravy jako v roce 1982 se již nekonají (Nakolik byl trest smrti u nás zrušen, mezi straníky různých stran by se určitě našli mnozí, kteří by jeho obnovení jako prostředek rychlé likvidace stranických soupeřů uvítali. A všichni ti "parlamentní" by zajásali, kdyby mohli na popravu poslat své "extrémistické neparlamentní oponenty" ! ), ale vnitrostranický boj stále ještě existuje. A hned v několika různých variantách, podle toho, ve které straně se odehrává. Stačí, aby se někdo k něčemu vyjádřil veřejně nějak jinak, než jak rozhodlo nejvyšší stranické vedení a jde od válu. V poslušných mediích proskočí zpráva, že daný doposud spolustraníky uznávaný přední straník se nějak namočil v nějaké korupci či zlodějně (Zkorumpovatelní jsou téměř všichni a o jejich nevinnosti se dá s úspěchem pochybovat ! ) a už po něm ani pes neštěkne.

   A tento vnitrostranický boj, i partajnické šarvátky uvnitř různých koalicí (Které často s chutí vyvolávají v řadách svých údajných spojenců strany jiné.), bude na naší politické scéně působit do té doby, dokud u nás bude mezi občany převládat přesvědčení, že bez politických stran se neobejdeme! Vše to zapadne v zapomenutí teprve tehdy, až lidé pochopí, že i u nás by mohla, podobně jako ve Švýcarsku, existovat přímá demokracie, při níž se nevolí strany, ale lidé si vybírají konkrétní jedince, k nimž mají důvěru! Ale aby se u nás něco takového uskutečnilo, to by se muselo našim voličům konečně rozsvítit v hlavách. Pokud se neprobudí tak se těch partají a partajníků, kteří nás jen vyžírají, zatímco my hubneme, nezbavíme ......... !