CO JE TO VLASTNĚ TEN VŠUDYPŘÍTOMNÝ EXTREMISMUS?

05. 09. 2011

Jiří Paroubek mluvil o Marťanech, Petr Nečas hrozí extremismem. K 43. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 proběhla zpráva v médiích, že premiér Petr Nečas měl prohlásit, že České republice nehrozí invaze vojsk, ale invaze extremistů. Týž den na Čt2 byl vzpomínkový pořad k okupaci. Mimo jiné bylo uvedeno ze sovětských archivů, že vedení SSSR bylo zaskočeno průběhem okupace a spontánním odporem našich občanů. Propaganda Komunistické strany Sovětského svazu označila tento odpor za odpor československých extremistů.

Lidé, ochotní bránit republiku holýma rukama a položit svůj život za svůj národ, byli hrdinové, byl to výkvět našeho národa, na rozdíl od zrádců a přisluhovačů z nejvyšších řad Komunistické strany Československa. To tedy rozhodně nebyli žádní extremisté.

Nálepkou extremista označují své politické odpůrce nedemokratické zkorumpované režimy. Plivnout po někom tímto označením je velmi snadné. Média zaprodaná a financovaná ze státní pokladny vytvářejí v občanech strach z extremismu a lidem lžou a popisují odpůrce režimu a vládnoucí kasty stejně barvitě, jako to činila ve středověku církev a panstvo, když označovali kritiky své vlády kacíři. Za vše zlé, od teroristických útoků po špatně dojící kozu, mohou extremisté. V Norsku byl atentátník Breivik označen za Zednáře a katolického fundamentalistu. V České republice byl okamžitě označen za pravicového extremistu. V Rusku při atentátu „Černých vdov“ byly tyto ženy označeny za bandity, u nás za extremisty. Stejně tak jsou označovány i legální politické strany, které jsou odpůrci vlád, které programově devastují vlastní národ. A takto jsou označovány i přesto, že je tím porušován Trestní zákon v § 198 Hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení. Extremista je dle slovníku cizích slov člověk s extrémními politickými názory. Jaké to jsou názory a co to je extrémní, to určuje vládnoucí moc. Extrémní je ale také například krajní mez mezi malým a velkým.

Jsem člověkem, který nemění své názory pro případný zisk či jinou výhodu. Člověk, který mění své názory a politické strany podle toho, co to vynese, je to především bezcharakterní jedinec. Pokud se stane například z komunisty občanský demokrat, tak takového člověka lze zcela klidně označit za bezpáteřního, bezcharakterního, názorového prospěcháře – extremistu.

Na veřejnosti koluje informace, že pan premiér byl před rokem 1989 aktivním členem organizace SSM – komunistické mládeže a údajně jeho otec byl vysoce postaveným funkcionářem STB. Je-li toto pravda, pak je to klasický příklad extremismus. Stejný, jako když oslavovala vláda komunisty Fišera, složená ze samých bývalých komunistů (výjimkou byl Pecina, člen SSM, který se už nestačil komunistou stát, protože přišel „listopad 1989“)
20. výročí pádu komunismu v České republice. Tito „demokraté“ jsou extremisty. Ano, dnes tu je invaze extremistů, jsou všude, kde jde o funkce a velké peníze. Všude jsou lidé s komunistickou minulostí. Není to extrém v demokratickém státě?

Počet komentářů: 1 | Přidat komentář |