Vážení spoluobčané!

V nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939. Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli poprávu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti.

Odmítám vlastizradu a budu se dál chovat tak, abych se mohl v budoucnu podívat do očí svým dětem a vnukům. 

Vyrůstal jsem v rodině, kde jsme si vážili jeden druhého a moji rodiče pečovali o stárnoucí prarodiče s láskou. Ve škole mi vštěpovali úctu k našim předkům a lásku k národu a k naší zemi. Učil jsem se rád národní dějiny a bavila mne česká literatura. Na výlety jsme jezdili na hrady a zámky a památky spojené s českou minulostí. Měl jsem to ohromné štěstí, že jsem chodil do divadla v době, kdy z úst herců zněla správná a slušná čeština bez vulgarismů.

Názory disidentky a chartistky, spisovatelky Lenky Procházkové. Zrovna ode mě to asi zní divně, ale musím říci, že život v normalizaci nebyl tak šedivý, stísněný a uniformní, jak se dnes píše v učebnicích. Byl v něm prostor pro soudržnost a lidskou slušnost. (...) Lidem, kteří v dětství či mládí prožili rozčarování z Mnichovské zrady západních spojenců a pak válku, Heydrichiádu (Pozn.: naši rodiče), nelze jim vyčítat, že po osvobození vstupovali do KSČ, protože cítili vděčnost k vojákům Rudé armády, kterých u nás padlo víc než sto třicet tisíc. Proto v roce 1946 dostali v Čechách komunisté tolik hlasů.

Ve dvacátých letech minulého století byli lidé více otužilí a nerozmazlení. Co by asi nastalo v roce 2022 při stejných mrazech v ČR a EU? Zásobníky plynu jsou v ČR poloprázdné a uhlí by se nedalo bez rozmrazení dodávat do kotlů uhelných elektráren, takže by se musely odstavit a jaderné elektrárny Dukovany a Temelín by nestačily zásobit ČR elektrickou energií.

Na počátku 20. století existoval nejpřísnější zákon na ochranu zvířat paradoxně v totalitním a anti humanistickém nacistickém Německu. V době, kdy v koncentračních táborech umírají v krutých podmínkách lidé, přijímá roku 1933 Německo nejtvrdší zákon na ochranu zvířat, jaký tehdy vůbec na světě existuje. Nacistické zákony na ochranu zvířat byly velmi detailně propracované a měly vysokou lékařskou a právní úroveň.

Výstižná charakteristika – bohužel pro nás však je to pravda... 

• ·      Máme vás dobře zanalyzované. Vypadáte dobře, jste výborní technici, sportovci, máte krásné ženy, měli jste jeden z nejlepších průmyslů na světě.  
• ·       Z 3500 oborů jste jich provozovali 1800, to neměl nikdo. Od výroby knoflíků, skla, porcelánu, piva, zbraní až po jaderné elektrárny. 
• Máte nádhernou zemi, ale máte jeden velký průšvih. Jste všichni proti všem.
• Nejste schopni se na ničem domluvit, nemáte disciplínu. 
• Vy se sjednotíte jednou za dvacet let, když vám sem přijedou cizí tanky nebo vyhrajete olympiádu v hokeji. 

Co se vám však za posledních 30 let podařilo, to se nepodařilo ani minulému režimu. Úplně vynulovat úspěchy, kterých jste v minulosti dosáhli. Dnes jste pouze skladem a montovnou Evropy.!!!  

Díky, díky, "spasiteli" Havle, kam jsi nás dostal - 30 let zpátky.. 

Je to tak a ještě bych dodal: Na polích místo chleba pěstujeme řepku do nafty, naši vodu platíme Francouzům a Ruský plyn platíme Němcům Jak řekl Švejk " To může udělat jen blbec". 

  Tento datum byl již několikrát zmiňován na našich stránkách a vždy jsme bohužel museli konstatovat, že rok od roku se dle našeho názoru vzdalujeme nadějím které lidé do změny režimu vkládali. Klíče od bytů a garáží kterými rozjaření lidé "zvonili" odcházejícímu režimu, mnohým zůstali jako to jediné co jim z jejich již bývalého majetku zůstalo. Dnes je v ČR bezdomovců téměř tolik, co bylo na "Václaváku" demonstrantů. Jsme přesvědčeni, že  si 17 listopadu  můžeme připomenout demonstrace studentů, ale nikolv jako důvod k oslavě. 17 listopad je dle našeho názoru dnem počátku rozpadu Československa, vtažením  do EU a NATO,  degradace rodiny, úpadek vzdělání, zvětšující se represe bezpečnostního aparátu, milion lidí na hranici chudoby  atd.  Ano, dnes můžeme máme-li na to, cestovat po světě, Můžeme i více nakupovat- máme-li na to. Obchody zahraničních vlastníků jsou přeplněné zbožím a peníze z jeho prodeje odchází do ciziny. Nemáme co slavit.  Stát i lidé se čím dál více zadlužují, aniž bychom viděli světlo na konci tunelu. 

N.P.

Vůbec už mě nezajímá nějaký předvolební boj a mám pro to tyto důvody:

Vy, kteří neustále pindáte o nějakém pofidérním šetření a myšlenkách na budoucí generaci, běžte do hajzlu!

Až všichni ti (havloidi, sluníčkáři, kavárenští povaleči, a hlavně převlečení bolševici, co zprivatizovali a vytunelovali národní podniky), vrátí všechno to, co za 30 let rozkradli, pak se můžeme bavit o nějaké budoucnosti! 

Kolik tu bude Romů? Při minulém mělo romskou národnost asi 12,5 tisíce lidí, to znamená, že na každých 90 Romů připadne jedna neziskovka, spolek nebo instituce.

Co na to demagogický blok, Pekarová Adamová, Herman, Pehe, ostatní svatí a Milion chvilek?

Už jsme nedávno na tomto místě popsali bohaté angažmá vlády a ministerstev při produkování různých „dober“, ať už prostřednictvím vlastních poradních orgánů, nebo prostě přesunem tučných finančních obnosů do tzv. nestátních neziskových organizací (NNO). V červnu letošního roku, tedy uprostřed fatální ekonomické kalamity jménem covid, přišli naši vládní úředníci s materiálem pod názvem Strategie spolupráce veřejné správy s nestátními neziskovými organizacemi na léta 2021 až 2030. Na první pohled se nabízí otázka: co je na těch organizacích „nestátního“, když jsou svými příjmy a někdy i úkoly fixovány na stát?

Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Svět je plný chytráků, co ničemu nerozumějí a myslí si, že spolkli všechnu moudrost.

Nikdy si nepleť vzdělání s inteligencí. Můžeš mít diplom a současně být idiotem.

Volali jsme pomluvy, vrátila se nepříjemná pravda, a to ze značné hloubky naší minulosti 

Začal to Hřib, Novotný a Kolář. Co na to Češka „Stydím se“. Video rozhovor s přímým účastníkem pražských bojů. Rusové nám nyní na oplátku připomněli, jak viděli Masarykovo legionáře ruští pamětníci a kam zmizelo carské zlato?!

Názor paní Vlaďky Špidlové k aktuálnímu dění: Stydím se za svou zem

Za svou vládu i opozici, za státní politiku a politiky, za, mám pocit, nyní už většinu „občanů“. Za naprosté popření prosté slušnosti. Logiky, zdravého rozumu. Když pročítám diskuse pod články o Vrběticích, osvobození od Němců v pětačtyřicátém, o vakcínách proti koronaviru, částečně je mi smutno a částečně mám vztek. Kam se poděl rozum? Nadhled, pud sebezáchovy. Kde se v lidech bere ta nenávist k Rusku a Rusům... Kde se bere ten vztek na to, že naši republiku z větší části osvobodila Rudá armáda... Kde se berou ti překrucovači historických faktů, popírači dobových zpráv, filmových dokumentů, nejen těch „komunistických“, ale hlavně a převážně z toho oslavovaného západu. 

Robert A. Hall – veterán námořní pěchoty z Vietnamské války, který byl pět volebních období senátorem za stát Massachusetts

Je mi 68. Pracoval jsem tvrdě od svých 18 let, kromě jednoho semestru, kdy jsem studoval a kromě půl roku, kdy jsem denně hledal zaměstnání. I přes některé zdravotní problémy jsem pracoval 50 hodin týdně a sedm nebo osm let jsem nebyl nemocný. Měl jsem dobrý plat, celou dobu jsem pracoval tak, abych se dostal tam, kde jsem dnes. V dané ekonomice je odpočinek v nedohlednu a já už jsem unavený. Velmi unavený.