Proč oslavovat třeba 17. listopad 1989? Nechci se vyhnout odpovědi, ale nejdřív, než mne kdokoliv začne obviňovat, že jsem nějakým příznivcem dřívějšího režimu, musím podotknout, že jsem byl státní mocí veden jako nepřítel socialistické republiky, vyšetřován jak STB, tak KGB, a nikdy jsem nebyl pionýrem, členem SSM, ani v KSČ.

   Takže k odpovědi. Poválečné období po druhé světové válce, v níž zemřelo 360 tisíc Československých občanů, bylo až do roku 1989 obdobím budování a odstraňování válečných škod po celém Československu. Co zde nezničili němečtí okupanti, to nám tu rozbombardovala americká a anglická letadla zcela zbytečně na konci války, asi proto, aby ochromila budoucí konkurenceschopnost našeho průmyslu. Navíc při bombardování se navýšily o tisíce počty obětí druhé světové války.

Z portálu ASN

   Zlé memento pro český národ i stát. Náš národ ve svých dějinách má kromě vítězných výročí též výročí děsivá, výstražná. K vítězným patří například bitvy husitů proti křižákům, nebo Zborov či 28. říjen 1918 nebo 9. květen 1945. K oněm strašlivým na prvním místě náleží Bílá Hora (8. listopad 1620) a poté 15. březen 1939.

Vážený pane prezidente.

   Obracíme se na Vás jako na vrchního velitele ozbrojených sil České republiky. Jako velitelé domobraneckých organizací dlouhodobě sledujeme a vyhodnocujeme, a to ve spolupráci s bezpečnostními experty z ČR i ze zahraničí, bezpečnostní situaci v České republice i blízkém zahraničí. Chtěli bychom Vás proto upozornit na jedno reálně hrozící významné bezpečnostní riziko, které dle našich informací český stát nejen svými stávajícími kroky podporuje, ale na jehož zvládnutí není v žádném případě dostatečně připraven. Pro potřeby velení domobraneckým organizacím byla koncem roku 2018 štábem domobrany vytvořena analýzy rizik, která v ČR i Evropě reálně hrozí, a to v horizontu od hodin až po roky. Mezi události, které mohou nastat, patří mimo jiné finančně – ekonomická krize mimořádné intenzity a dopadů a na to navazující banditismus extrémních rozměrů ze strany zahraničních pracovníků jako důsledek rychlého postupu ekonomické krize. Podle oficiálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí působí k 30. 6. 2019 v České republice 606 483 zahraničních pracovníků. Do tohoto počtu nejsou zahrnuti cizinci, kteří jsou dnes již oficiálně českými občany, nebo zde pracují načerno.

Motto:

„Moc, sláva, bohatství,

a co ze všeho nám zbylo?

Jen ta naše řeč.“

Z portálu „Zlínské novinky.cz“ - autor Jiří Baťa 

   Tento úryvek z verše Svatopluka Čecha není daleko vod úplné pravdy. Pokud ne úplně pak proto, že bych nerad našemu národu připisoval takové vlastnosti, jakými jsme v poslední době ani jako národ, ani jako stát, rozhodně nedisponovali. Mám tím na mysli, že jsme již dávno neměli žádnou moc, tím méně nějakou slávu. Co jsme však rozhodně měli bylo bohatství. Nepochybně se mnou nebude souhlasit mnoho spoluobčanů, když budu bez uzardění a otevřeně tvrdit, že jakkoli byla doba totality za vlády komunistů pro některé občany krutá, nebo nespravedlivá či nesvobodná, přesto se náš národ díky své pracovitosti nejen brzy vzpamatoval z následků II. světové války a posílil své vlastenecké a národní cítění, a posílily se i hodnoty duchovní, kulturní, historické, i materiální bohatství.

PhDr. Jiří Jaroš Nickeli – portál ASN

Josef II., TGM a E. Beneš neznárodňovali, ale zestátňovali…..

➢   Josefinské reformy konfiskovaly majetky církevních řádu tzv. žebravých a kontemplativních, ponechaly však majetky řádů školských a nemocničních (Voršilky, Milosrdní).

➢  Konfiskace majetku za I. republiky byla v duchu Washingtonské deklarace, že církevní velkostatky a velkostatky šlechty nad 150 ha budou zestátněny pro parcelaci selského lidu, a toto prosadil agrárník Švehla. To byla tzv. I. a II. pozemková reforma 1919-1926.

➢   Beneš zestátnil majetky církve provinilé proti dekretům, stejně jako majetky šlechty provinilé proti dekretům a Pařížské reparační dohodě.

   V současné době veškerá média zahlcují desítky až stovky mnohoslovných výlevů údajných ochránců přírody, bubnujících varovně na poplach, neboť dle jejich názorů našemu světu hrozí v budoucích desetiletích konec, neudělá-li se co nejdříve rázný zásah proti zvyšování koncentrace CO₂ v ovzduší. Dneska téměř každý druhý novinář, nebo politický komentátor, je expertem v oboru klimatologie. A všichni kolem dokola omílají "zaručené pravdy" o nutnosti zbavit se závislosti na "uhelných technologiích" v oblasti výrob elektrické energie a vše co nejrychleji přesměrovat k "obnovitelným zdrojům" využívajícím slunce a vítr, zkrátka k technologiím, při kterých odpadově nevzniká CO₂ ani jakékoliv další škodlivé plynné exhalace. 

   Jeden z našich přátel, který se před časem pokusil úspěšně zplodit po vzoru Jana Nerudy fejeton, nám poslal svůj další pokus, ve kterém zachytil mezigenerační rozhovor, který vyslechl náhodně v parku. Po titulku „Pohotový senior se nedal“ následoval text: Sebevědomý mladík, sedící v parku na lavičce, vysvětlovat vedle sedícímu o hodně staršímu muži proč starší generace nemůže pochopit tu jejich novou dobu. A vysvětloval:
"Vy jste vyrostli v jiném světě, všeobecně vzato, ve velmi primitivním světě", a vše říkal hezky hodně nahlas, aby to slyšeli i další staří lidé sedící na vedlejších lavičkách. A pak pokračoval: "My mladí lidé jsme vyrostli s televizí, tryskáčema, cestováním ve vesmíru, s člověkem procházejícím se po Měsíci. My máme atomovou energii, lodě, mobily, počítače s rychlostí světla… a mnohé další!“

Motto: Inkluze a sexualizace dětí jsou dva hřebíčky do rakve českého národa.

I.

Nedemokratické nadnárodní mocenské elity rozleptávají naši společnost.

    Médii proběhly *čtyři závažné zprávy*, zakládající se na neblahých trendech, které lze pozorovat už delší dobu. Potřebovaly by odbornou i veřejnou diskusi, neboť se dotýkají dlouhodobé perspektivy úrovně našeho národa. Dnes se budu věnovat prvním dvěma.

    Po dlouhých letech nadvlády komunistických nomenklatur přišel nečekaně jejich pád. Předcházel tomu brutální střet uniformovaných příslušníků SNB s pokojným průvodem studentů, ke kterému došlo v odpoledních hodinách 17. listopadu 1989 na pražské Národní třídě, kde štíty a obušky vybavení esenbáci zastavili a v prostoru Národní třídy uzavřeli poklidný studentský průvod. A došlo i na ty obušky a krev!

   Připomínáme-li si dnes 17. listopad 1989 nemělo by to být pouze formální, jen protože ten den je dnes oficiálním dnem významným. Měli bychom se my, kteří jsme to prožívali, vrátit ve vzpomínkách a zamyslet se nad tím co se událo, co tehdy k nám zaznívalo z balkonů a tribun, jaká budoucnost nám byla slibována a na závěr bychom si sami sobě měli ujasnit co se vlastně změnilo a co se naopak zachovalo i přesto, že čelní osobnosti té doby to odsuzovaly. A především bychom se měli o své vzpomínky podělit s těmi svými nejbližšími, kteří tehdy ještě nebyli na světě. Ty bychom neměli jen tak nechat na pospas mediální propagandě, mnohdy lobbisticky nasměrované k “jediným pravdám”. A nemusíme moc hádat, ale určitě mnohé vaše reálné prožitky budou dnes podávány “v jiné barvě” než v jaké je vidí vaše vlastní paměť …

Jaroslav Tichý

   Se zájmem jsem si přečetl článek „Správné špatně“, jakož i přínosné komentáře k němu. Úvodem je třeba říci, že je dobře, že takové články a obsažné diskuze k nim vznikají. Zabývají se jednak analýzou příčin současného stavu, jednak podporují i rozvoj myšlení dalších spoluobčanů – čtenářů. Využívám proto této příležitosti, abych se k tématice popisované v článku, navíc v souvislosti s výročím založení našeho samostatného státu, jakož i s blížícím se výročím 17. listopadu, též alespoň ve stručnosti vyjádřil.

   Zamyslete se přátelé a pátrejte ve svých vzpomínkách. Kdy jste na obrazovkách ČT viděli skutečně hodnotný film, či seriál? Nepamatujete se? Není divu. To, čím nás poslední roky krmí ČT a komerční televize nemá nic společného s kulturou ducha.  Ročně ČT platíme cca. 7 miliard korun. Co nám za to poskytují? ČT4 sport. Formuli F1 nepřenáší, RolandA GarrosE, US a Australia Open zřídka. Kvalitní fotbal vzácně. A na ČT2? Válečné a tajné operace, ve kterých vždy vítězí báječní amíci. Japonští a němečtí tupci neměli nikdy šanci. Rusové sice osvobodili většinu Evropy za cenu cca 28 milionu svých padlých, nicméně ČT dělá vše, aby se historie přepsala dle instrukcí odkudsi a změnila dějiny.

Jiří Jaroš Nickeli, Tábor 26.10.2019

     Současné Česko je rozděleno na tři velké tábory Jeden prezidenta Beneše hájí. Druhý Beneše haní, pomlouvá a nepříčetně o něm lže. Třetí tábor je mlčící a ten, žel nevědomě, nahrává pomlouvačům. V republice existují *dva deklaratorní zákony* a jeden i druhý praví totéž. Že TGM a Beneš se zasloužili o stát. Žádný stát světa by nemohl ustanovit takové zákony, které by stejně uznávaly zásluhy prezidenta Osvoboditele, i prezidenta Budovatele, o němž hanobitelé tvrdí, že to byl zrádce!

Z vyprávění jednoho z přátel, jako motto.          

   „Měl jsem v noci sen. Tak hrozný, že jsem se až zpotil. Zdálo se mi, že se zaváděním inkluze do škol by se mělo jít dál, až do státní správy. Na každém ministerstvu by mělo být povinné procento mentálně retardovaných úředníků, ve vládě povinné procento mentálně retardovaných ministrů, v parlamentu povinné procento mentálně retardovaných poslanců, u každého soudu povinné procento mentálně retardovaných soudců… Ale pak jsem se probudil a zjistil jsem, že tenhle nápad přede mnou už dávno realizovali jiní.“

   Možná, že ten náš přítel si četl fejetony Jana Nerudy a pokusil se po jeho vzoru také zplodit podobná dílka. A kupodivu, i když to byl nesmělý amatérský pokus, povedlo se mu to víc než dobře. Protože v těch pár řádcích, a obzvláště v té poslední větě, jsou výstižně zachycena slova, která od lidé slýcháváme v poslední době až příliš často. A bohužel jsou to slova, která jen reagují na některé objektivní situace.

                                                                                               NÁRODNÍ PROSPERITA

   Dvě slova, dva názvy, ale obě v sobě skrývají stejně hrůzné nebezpečí. A obě specifikují “společensko-politický prostředek”, který někteří nepříliš seriózní politici velmi rádi využívají ve svůj prospěch při politickém soupeření. Prvé se zrodilo v roce 1949, když nám tu vítězové “25. února” zakládali “Československý svaz mládeže” (ČSM) a po vzoru sovětů také jeho mladistvou odnož “Pionýra”, která se dožila věku 40 let. Pionýrské organizace, které se staly nedílnou součástí škol 1. stupně, byly po celá ta léta poslušným nástrojem totalitního režimu, sdružujícím “dobrovolně povinně” pionýry a pionýrky, podle hesla “vždy připraven” pohotové vyrazit s praporečky a mávátky do ulic podpořit houfně manifestace organizované vládnoucí stranou k různým výročím, a tím světu dokazovat, spolu s ČSM přejmenovaným na SSM, že i naše mladé generace stojí neochvějně za vládním režimem, hezky po vzoru svých sovětských idolů ...