Výpady a demonstrace kolem obžalob Andreje Babiše a jeho blízkých, poté co bylo zveřejněno rozhodnutí hned dvou státních zástupců o zrušení jeho stíhání, rázem ztratily důvodnost, ale ty, kteří by již rádi viděli premiéra v černobíle pruhované uniformě, to nezastavilo. A když už nemohli soptit přímo proti premiérovi osobně, obrátili svou pozornost k Agrofertu, jeho firmě, která je nyní uložena v souladu se zákonem ve svěřenských fondech. Tak důrazně, že to přímo vyvolává otázku, čím naší opozici ten Agrofert tak hrozně vadí. A tu člověka napadá otázka, co všechno za tím může stát. Vždyť Agrofert, jako česká firma (!) představuje v jedné důležité oblasti naší ekonomiky významné místo – obhospodařuje víc než 10 tisíc hektarů zemědělské půdy, z části pronajaté – dává práci cca. 22 tisícům lidí, a daně platí poctivě tady doma, ne tak jak to dělají některé u nás podnikající firmy zahraniční, které daně posílají do “daňových rájů” a zisky “hezky domů“, za hranice.

   Byl to laskavý člověk, profesionál a bohem obdarovaný Pan Umělec. Máme pocit, že s ním odchází z naši vlasti vše, co ještě bylo dobré a to zlé co přichází potvrzuje jen to, o čem se zmínil v roce 2012, když hovořil o Iluminátech. Mnozí se mu tehdy z vlastní nevědomosti vysmívali, ale dnešní doba jeho slova potvrzuje. Tehdy více nechtěl říci, protože jak řekl, bylo by to velice nebezpečné. Se smutkem v srdci se s ním loučíme a s velkou obavou hledíme do budoucnosti.

                                                                                   NÁRODNÍ PROSPERITA

   Poslanec Jaroslav Foldyna říká: "Jsme ohroženější než bílý nosorožec." V rozhovoru pro noviny v poslední době projevuje oprávněnou obavu o osud heterosexuálního bílého muže nejen v Evropě. Bílý muž prý riskuje vyhnutí kvůli přílišnému lpění na politické korektnosti, která snižuje jeho sexuální zdatnost a schopnost úspěšné reprodukce.

   Ve čtvrtek 26. září 2019 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu rozhodovalo na 34. zasedání o tom, zda lze vyslovit souhlas se Senátem zpracovaným návrhem žaloby na prezidenta Zemana, vinící jej z “hrubého porušování Ústavy ČR. Podstatu žaloby Sněmovně objasnil v rozsáhlém projevu pan senátor Václav Láska, hlavní zpracovatel návrhu obžaloby, podle které z sedmi nebo osmi bodů, pojednávajících na základě zpráv ČTK a dalších médií o vině prezidenta, by prý stačil i jen jediný k tomu, aby Ústavní soud rozhodl o oprávněnosti žaloby a začal v té věci jednat.

   Učitelé u nás odjakživa bývávali nositeli vzdělanosti a kultury, zejména ti, kteří se starali o ty naše nejmenší. Na základech vytvořených již v XVII: století Janem Amosem Komenským stavěly celé generace našich učitelů, a J.A.Komenský byl v tomto směru vzorem i jiným národům. Však se také proto pro něho v Evropě vžil čestný titul “Učitel národů”. Ale s novým věkem, když do systému všeobecného vzdělávání začali “vrtat” novodobí “experti” prosazující  místo výkladu a vysvětlování látky “přetechnizované vyučovací metody”, začal se “učitelský stav” bortit. Většina učitelů, zejména těch mladších změny přijala, zřejmě z vlastní pohodlnosti, za své. Vše co bývalo pro učitele dříve “posláním, to se pro ty současné stalo jen pokleslou “výdělečnou činností”. A podle toho to taky vypadá …

František Matějka ve svém blogu ze 7.4.2019 píše: 

   Dnes mi nepříčetně zvedl tlak rektor olomoucké univerzity Ladislav Miller, který si opět osobuje patent na pravdu, konkrétně tu jedinou, pravdu po bruselku normalizovanou. Navíc ji chce vtloukat do hlavy dětem, což je morální zločin. Není mnoho lidí, kterým se povede mi rozbušit srdce tak, že se musím "vybít" aspoň u klávesnice. Aktuálně tak činí rektor Univerzity Palackého v Olomouci Ladislav Miller, jeden z novodobých majitelů pravdy. Té jediné, kterou prostě musíme všichni pochopit a musíme ji hlavně našroubovat do mozků dětem.

   Dnes se světem šířící názorová nezvratnost jakéhokoliv veřejně mocenskými kruhy propagovaného „myšlenkového směru“ (ortodoxie), zaměřená jen udržování nahrabaného bohatství, postavení a moci jejích hlasatelů, je vratkým nestabilním systémem. Jakmile totiž vládnoucí elity dostanou pocit, že jejich kontrola nad obyvatelstvem slábne, začnou plnou kontrolu nad ním řešit přitvrzením režimových opatření.

   A v takové době temna žijeme dnes právě i my nyní. Ozve-li se někdo proti tomu co je veřejně v médiích propagováno, okamžitě je označen za extrémistu a hlasatele nežádoucích myšlenek, které v naší demokracii nemají co dělat. Přijatelnými jsou jen ti, kteří nové „myšlenkové směry“ přijímají, aniž by se nad nimi zamýšleli.

     Když Rusové anebo Slované navštíví bývalý Stalingrad, dnešní Volgogradu, tak si nemohou neuvědomit, že to bylo nejen místo, kde došlo k obratu celé 2. světové války, ale že to také bylo místo kde se Němcům zhroutil plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu planety! Neustále se všude dnes hovoří o „židovském holocaustu“, ale že Němci v Rusku prováděli holocaust mnohem většího rozsahu, „holocaust slovanské rasy“, o tom „ticho po pěšině“ ...

PL - 22.09.2019

   Čestmír Řanda, herec, kterému budou nadávat, po 30 letech po sametu promluvil o Západě i našich hercích:

 „Obávám se, že nikdy nešlo o demokracii v Československu, že šlo o trhy,“ říká v souvislosti se sametovou revolucí herec, scénograf a producent Čestmír Řanda ml. A dodává: „Mnoho českých značek, které byly známé a prosadily se i ve světě, už dnes neexistuje.“ V rozhovoru přemýšlí, jestli by dnes mohlo něco národ zvednout tak, jako tehdy agent StB Zifčák v roli studenta Šmída. „Zastavení stíhání pana premiéra je slabý kalibr,“ vysvětluje. Promluvil také o setkání s Václavem Havlem. Padla přitom slova „podržtašky a sortovači“. Na závěr pak herec známý například ze seriálů Život a doba soudce A. K., Ulice, Expozitura nebo Policajti z centra a z řady českých a německých filmů, podotýká: „Pravdu a lásku Čechům a Slovákům sametová revoluce nepřinesla.“

23.9.2019 - První zprávy

    Naše země nemá nadbytek vlastenců. Naše země nemá ani dostatečně velkou a silnou armádu, aby zabezpečila suverenitu ČR. Naše země nemá ani dostatek věrohodných spojenců, kteří by nám v nouzi nejvyšší přišli na pomoc. Jen stručně připomenu naší historickou zkušenost se spojenci:

➢    v roce 1938 náš spojenec Francie (smlouva z 25. ledna 1924) nás prodala v Mnichově; další spojenec z velkých demokratických zemí;

➢    Velká Británie nás v Mnichově prodala také a ještě hitlerovskému Německu poskytla část našeho zlatého pokladu deponovaného v britských bankách jako náhradu za „zdevastované“ Sudety;

➢    náš soused Polsko nás brutálně napadl v roce 1938 a zabral část Těšínska, když již v roce 1934 uzavřel smlouvu s Německem;

náš spojenec SSSR spolu s dalšími státy Varšavské smlouvy v roce 1968 vojenskou silou změnil naše vnitřní politické procesy

Chci, aby moje děti měly šanci ji ještě ochutnat.

    Zažil jsem dobu, kdy auta měla pořádné motory. Policajt se na vás usmál, když jste na chopperu neměli helmu. Cigáro jste si, věřte nevěřte, zapálili v hospodě. Holky a kluci věděli, co a proč mají dole a neměli v tom bordel.

   Zažil jsem dobu, kdy byly jen dva druhy záchodů. Každý věděl, který si má vybrat a ani vteřinu o tom nepochyboval. Holky věděly, že jsou holky. A dokázaly toho pořádně využít. V soutěži krásy se soutěžilo o krásu. Nerozhodovala barva pleti, nějaký handicap nebo tíživý sociální původ. Nikdo neřešil, jestli jsou ty holky ekologicky uvědomělé a sají papírovým brčkem. Prostě šlo o krásu. Krásu těla. No a kluci věděli, že jsou kluci. Když si dali po tlamě kvůli holce, nikdo z nich si nešel s brekem stěžovat, že prohrál a rozlili mu sojové latté. V soutěžích pro kluky vyhrál ten nejrychlejší, nejchytřejší a nejsilnější. Nikdo neřešil, jestli soupeř nemá náhodou z minulosti nějakou společensky závadnou fotku. Kdo prohrál, ten prostě věděl, že prohrál. Nic jako výhra pro všechny nebylo. Výhra jednoho i prohra druhého byly uchopitelné hodnoty a skvěle motivující do života.

"Pane kníže, Karle Schwarzenbergu,"

   je mi 88 let. Lidí tohoto věku už mnoho nežije, ale ti, co žijí si hodně pamatují. Někteří ano, někteří už ne. Já ano. Proto chci reagovat a uvést na pravou míru výroky, které jste uvedl o dějinách před sedmdesáti třemi lety. Zejména vaše demagogické tvrzení o roce 1945.

   Ptám se vás: Kde jste byl v roce 1939, když z balkónu Špalíčku nad tisícihlavým davem na chebském náměstí hlásal Adolf Hitler o tisícileté říši? Tam to ovšem nebyli Vaši příznivci s Vaší plackou na klopě, ale henleinovci s hákovými kříži na klopách, vztyčenými pravicemi, stejně tak jako jejich soukmenovci v Aši, Frýdlantu, Rýmařově, Jirkově, Varnsdorfu, Liberci, Ústí, i v Praze a dalších městech.

Ze zpravodajství redakce “All-knowers”

   Sláva, letní okurková sezóna skončila. Konečně se něco pohlo. Mrtvé vody v našem východním středoevropském rybníčku zvaném “Cečko”, plném sinic “Cyanophyta anti-bé”, konečně něco rozvířilo natolik, že to probudilo z letargie i jakéhosi narezlého bezdomovce, marně čekajícího u křoví na Letné na chvíli, kdy se opuštěná pláň, na které teď lidé jen venčí své psí potvory, zase zaplní davy pomatenců, kterým by mohl předvést své řečnické umění, za což by mu pak mohlo od skrytého mecenáše přece něco do kapsy kápnout.

   Většina našich občanů zřejmě zná Švýcarsko jen jako tradičně neutrální zem finančníků, zem horských masivů se spoustou horských chat vyhledávaných lyžaři, zem, v níž se hovoří hned čtyřmi jazyky. Ale o společenském uspořádání této země lidé vědí většinou pramálo, a ještě míň o vztazích švýcarských občanů k jejich zemi. V této, na posledním místě uvedené oblasti, nyní chceme případné mezery ve vědomostech našim čtenářům trošku doplnit. Ale ještě chceme dřív předznamenat, že Švýcarsko je země kde vše funguje i bez předpisů EU, a že je to země, která byla vojensky napadena naposled někdy za napoleonských válek.

     Z historie 2. světové války si naše veřejnoprávní média dnes vybírají, bez ohledu na pravdivost, jen to, co právě má to správné "zabarvení" dle "evropských norem". Proto člověka příjemně potěší najde-li náhodou na internetu text, který z těchto norem vybočuje a ctí historické pravdy. Takový článek jsme našli a rádi jej na naší stránce zde všem zveřejňujeme. Tu je:

GERMANIA a SLOVANIA

Hmmm, svatá to pravda!!

     Pokaždé, když se Rusové podívají do Stalingradu, dnešního Volgogradu, tak musí vidět, že to bylo místo, kde došlo k obratu celé II. sv. války, ale především to bylo místo, kde byl ukončen plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu planety. Neustále se hovoří o židovském holokaustu, ale že Německo v Rusku provádělo holokaust mnohem větší, holokaust slovanské rasy, o tom se mlčí. A to je chyba.