18.4.2020 – zdroj: Právo

   Virus v létě možná opadne, ale udeří až se vrátíme ke kamnům, říká armádní epidemiolog a šéf Vojenského zdravotního ústavu plk. Libor Píša a otázky mu pokládala hlavní epidemioložka Jarmila Rážová:

Jak se daří příprava léčby krevní plazmou? Vaše laboratoře v Centru biologické ochrany v Těchoníně mají připravovat testy na protilátky pro léčbu v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Nejen to, ale musíme také vyzkoušet, zda se virus, ke kterému přidáme plazmu uzdraveného člověka, přestane šířit v tkáňových kulturách. A první výsledky i v relativně nízkém ředění ukazují, že plazma má potřebné neutralizační protilátky a virus dokáže obalit a zastavit.

„Vodní pára nad lesy přitahuje páru z oceánu. Jenže odlesněná evropská krajina tuhle schopnost ztrácí. Ta se na slunci ohřívá a od ní se ohřívá vzduch daleko víc, než to udělá les. Funguje vlastně jako fén. Pára nad odlesněnou zemí proto rychle vystoupá daleko výš a tam odletí nad moře,“ vysvětluje Jan Pokorný, proč má nejen Evropa problém s úbytkem dešťů. Zároveň je to jeden ze základních principů jeho vědeckého názoru. Ovšem zdaleka nejen jeho názoru! „Podívejte se, kde hodně prší daleko od moře. Ještě to je pořád v Amazonii, je to v Kongu, ještě to je na Sibiři, těch míst už ale celkově moc není,“ dodává.

Počátkem koronavirové anabáze se v médiích do sebe "zakousli“ profesoři MUDr. Prymula s profesorem MUDr. Pirkem.  Pirk byl pro "promořování" obyvatelstva koronavirem a Prymula byl zásadně proti. Již to vypadalo, že se oba do sebe pustí jako v Mládkově písni – profesor matiky s profesorem fyziky, váleli se po zemi, žádné caviky. V té době také prezident Zeman přes média národu vzkázal, že prof. Prymulu za jeho boj proti koronaviru vyznamená Řádem Lva.  Ale než se měsíc s měsícem sešel, profesor Prymula prudce změnil na "promořování " svůj názor.

Buď je to tak, že „Ten, který si se svým národem nerozumí“ se nacpal do „Televize, která na svůj národ kašle, protože si mnohem víc rozumí s Bruselem“, aby si tam zapěl, že „není nutno, není nutno“, anebo je to tak, že „Televize, která na svůj národ kašle, protože si mnohem víc rozumí s Bruselem“ si „Toho, který si se svým národem nerozumí“ pozvala, aby si tam zapěl, že „není nutno, není nutno“.

Proto pak odmítl převzít v Praze vysoké vyznamenání, říká historik. Dal maršál na rady prezidenta Svobody?

Zatímco lokální rusofob starosta Ondřej Kolář (TOP 09) spekuluje, jak odvézt sochu osvoboditele Prahy maršála Koněva co nejrychleji do sběru, aby na jejím místě postavil garáže, vyplouvají na povrch nová fakta o pozitivní roli maršála Koněva v dějinách Československa. Maršál Koněv (tehdy již v důchodu) nesouhlasil s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Proto v roce 1970 nepřijel do Prahy převzít vysoké státní vyznamenání.

Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.

František Šimeček - 31.3.2020 První zprávy

   V neděli ve večerních zprávách na Primě jsem slyšel, že kraj Vysočina požádal v souvislosti s koronavirem v domově pro seniory o pomoc armádu. Ta pomoc odmítla se zdůvodněním, že nemá kapacitu.

   Jsme schopni a máme kapacity poskytovat polní nemocnice pro NATO do Iráku, Afganistánu, vojáky do Mali, Afganistánu, do dalších míst po celém světě, ale pro vlastní lidi nemá armáda kapacitu. Slyšel jsem, že v Praze postavili ve vojenské nemocnici nějaké stany, možná v počtu několika desítek pomáhají s kontrolami na hranicích, ale to je na tom armáda tak špatně? Na víc se nezmůže? Vždyť ani nejsme ve válečném stavu, ani momentálně nečelíme žádné mezinárodní hrozbě. Tak kde jsou její kapacity? Co kdyby situace ohrožení skutečně nastala? To by patrně armáda stačila hájit jen generální štáb a ministerstvo obrany. Na víc by asi neměla kapacitu.

Česká republika si bude v letošním roce poprvé připomínat 21.srpen jako Den památky obětí invaze v roce 1968.Nový památný den totiž v loňském roce odsouhlasily obě komory parlamentu.Tragické následky souboje dvou komunistických skupin, které společnou stupiditou uvrhly národ do dalšího dvacetiletého bezčasí, tak najdou své memento v kalendáři. Proč se však mlčí o 15. březnu 1939? Dnes uplynulo 81 let od počátku německé hrůzovlády v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 81 let od předehry k satanistickým orgiím ve všech koutech Evropy. V médiích je prakticky ticho. A v kalendáři? Běžné datum bez vykřičníků. Je Hitler gentleman?

Britský nezávislý novinář David Icke vysvětluje, jak je to s epidemií koronaviru. Icke (nar. 1952) je autor desítek knih, ve kterých odhaluje praktiky různých tajných společností a těmto tématům se věnuje přes třicet let. Je zjevné že je opravdu dobře informován. Zde se můžete podívat na jeho rozhovor

https://www.arfa.cz/david-icke-koronavirus-je-monstrozni-podvod-elit-kterym-chteji-znicit-ekonomicky-system-a-nahradit-ho-novym-vsem-kteri-porad-veri-ze-je-to-jen-nahoda

Bylo šíření nové infekční choroby vybráno jako dokonalý nástroj, jak restartovat celou světovou ekonomiku?

Mimořádné události mají tendenci nabalovat se jedna na druhou jako sněhová koule. Přesně den poté, co česká vláda 10. března rozhodla o uzavření všech základních, středních a vysokých škol a zákazu konání akcí, kde je více než sto lidí, kvůli epidemii údajně smrtícího koronaviru, se v médiích objevila dosud nejpřesnější a nejpronikavější analýza toho, co se vlastně kolem nás v těchto týdnech a měsících děje. Nevypustili ji z úst žádní slovutní komentátoři, ekonomové ani vědci, strašící lidi, ale dva hokejisté z extraligového Hradce Králové.

V předchozích článcích o koronaviru, dvou, které vyšly v březnovém vydání, jsem se věnoval uměle vyvolané a živené panice kolem koronaviru a jejímu potenciálu ovlivnit lokální i globální ekonomiku. Obraty řetězců či lékáren kvůli obavám z koronaviru v Česku vyletěly o desítky, stovky i tisíce procent nahoru – například lékárnám BENU vyrostl pouze v e-shopu obrat o 800 procent. Mnozí obchodníci slavili krátce po sobě dokonce druhé Vánoce. Například co se týče dezinfekčních prostředků, tolik, kolik se jich nakoupilo od ledna do března, se obvykle vyprodá třeba za osm let, přičemž ceny takových antibakteriálních gelů na ruce vzrostly až trojnásobně.

Ve své loňské knize Zmrdztvýchvstání popsal psychoterapeut Petr Knotek s uměleckým jménem Pjér la Šé‘z úzkou skupinu lidí, kterou výstižně nazval Majitelé. Majitel je člen velmi úzké vrstvy takzvané elity, která se postupně vydělila ze zbytku společnosti. Jde o ono pověstné jedno procento lidí, kteří vlastní téměř veškeré bohatství, jež lidstvo během svých dějin vytvořilo a nashromáždilo. Jsou to v podstatě majitelé tohoto světa. Kapitalisté. Dříve byly tyto společenské třídy viditelné, v podobě feudálů či králů, později se ale nižší vrstvy obyvatel emancipovaly a zlepšovaly se jejich životní podmínky. Lidem se to zalíbilo a chtěli se mít stále lépe, až podlehli mylné představě, že si jsou s bohatými rovni a že mohou mít stejně jako oni v životě (téměř) všechno.

Kdybych byl jeden z Majitelů, jejichž prioritou a smyslem života jsou peníze a moc a kteří lidi považují jen za prostředek ke splnění svých cílů, jakési figurky na šachovnici, udělal bych to úplně stejně. Vybral bych si k tomu nějaký virus běžné chřipky. Prasečí už tu byla, ptačí taky, tak co takhle netopýří? Skvělá volba. Po fiasku s uměle vytvořenými bublinami ptačí a prasečí chřipky by mi ale lidstvo obyčejnou netopýří chřipku už nezbaštilo. Ovšem koronavirus, vyšperkovaný jako COVID-19, to je panečku jiná písnička.

Nostalgická vzpomínka na Civilní ochranu.

   Jako blesk z nebe zasáhl Zemi mikroskopický “koronavirus” a i přes svou nepatrnost rozvrátil během pouhých 70-ti dnů život téměř ve všech zemích světa. A všude po světě, včetně naší republiky, politici a vládní činitelé s hrůzou konstatovali, že na něco takového není zdravotnictví připraveno, že pro případ, kdy by se situace mimořádně zhoršila, chybí nejen nemocniční ambulantní i lůžkové kapacity, ale i ochranné pomůcky pro zdravotnický personál a záchranáře, ale např. i pro policisty, hasiče, personál sociálních zařízení a i pro širší veřejnost.

   Vzhledem k tomu, že Civilní obrana vznikla v letech 1937 kdy hrozilo nebezpečí vzniku II světové války, byla v tomto období zaměřena na ochranu obyvatel a nebyla zařazena pod tehdejší armádu I. Československé republiky. Obyvatelstvo, a i děti ve školách byly připravovány na ochranu před bojovými otravnými látkami k ochraně ochrannými maskami.

   Za II. světové války vzhledem k leteckému napadení byla příprava obyvatel zaměřena na ukrytí v přizpůsobených sklepních prostorech, k hašení vzniklých požárů a poskytování první pomoci.