Vaše téma mne zaujalo.Můj otec bojoval proti "ordnérům" v pohraničí u Kraslic a dalších místech.Bylo to před válkou a na tu dobu nerad vzpomínal.Vyprávěl o krutostech ordnérů na civilním obyvatelstvu,na četníctvu a vojácích které zajali.Naši vojáci museli dodržovat mezinárodní dohody o zajatcích,zatím co ordnéři zajatce mučili a vraždili.Nepoznal němce,který by se nehlásil k Henjlainovi a Hitlerovi.Otec byl u umírání kamaráda,kterého přez břicho prostřílel ordnér-němec z kulometu.Střeva lezli vojáku z břicha.Řval bolestí a němci-ordnéři k němu nepustili naše vojáky křížovou palbou.České obyvatelstvo bylo vyháněno ze svého domova a němci hned jejich místo zabrali.Otec do své smrti neodpustil Benešovi a jeho vládě zbabělost a zradu.Po válce opět jako voják hlídal německé obyvatelstvo před odsunem z pohraničí.Bránili němce před případnou mstou za zvěrstva,které německý národ vykonal.Došlo i ojediněle k vraždám,za nimiž stáli lidé,kteří se přez noc stali partizány a poté často