To, co je titulkem, se po vítězství blouznivých liberalistických materialistů stalo základní normou "společenského rozvoje". Ale má to dvě varianty. První, upřednostňovaná novou elitou, říká, že "kdo maže, ten se dočká přinejmenším dovolené na Kanárech". Ta druhá říká, že kdo se namaže, protože je na tom už tak, že nic jiného už mu nezbývá, ten si přinejmenším jde vyfasovat bílou hůl, tedy pokud to přežije.
A jak se v komentovaném článku ukazuje, jsou mezi námi takoví jedinci našeho národa, jako ta paní vedoucí, kteří lidem té druhé kategorie ochotně k té holi dopomohou, pokud jim někdo namaže natolik, aby se výlet na Kanára zas trochu přiblížil. Z takových se mi zvedá žaludek. A jak jde čas je mi zle od žaludku častěji a častěji.

neboj jeste to nejni ztracene