A posuneme se o 30 let zpět – do roku 1989:

U pomníku maršála Koněva se schází vedení Komunistické strany Československa a její členové:

• Pavel Telička, člen KSČ, budoucí europoslanec a eurocokoli
• Petr Pavel, člen KSČ, přísahající nejen věrnost KSČ, ale také věrnost čs. armádě a vojskům Varšavské smlouvy, kádrová rezerva, budoucí generál a dnes zuřivý antikomunista,
• Tomáš Zima, člen KSČ, budoucí rektor Univerzity Karlovy, tu stojí vedle soudruha Mikuláše Beka, člena KSČ, budoucího rektora Masarykovy univerzity a senátora za ODS,
•  Petr Dvořák, člen KSČ, budoucí ředitel dezinformační České televize, na kterou nesmí ani Finanční úřad,
•  Vladimír Dlouhý, člen KSČ, si odskočil ze studií na univerzitě v Lovani (tam přece mohl studovat každý, ne?), ale moc se nezdržel, přemýšlel o rozdílu mezi naftou a oleji.

Soudruzi zatruchlí, zavzpomínají, zarecitují báseň, položí květ y a slíbí věrnost SSSR navždy.

Za rohem je pozoruje člen KSČ a agent StB s krycím jménem Plavec, jistý Jaromír Štětina – budoucí agent ukrajinské SBU, europoslanec, dnes antikomunista a rusobijec. 

A tak by se dalo pokračovat.

A diví se někdo?

Kdyby přilítli Marťani, tam mají jako první na kebuli anténky či co.

Soudruh Telička využil ANO až na europoslance a dnes je proti ANO.

A teď jsme zpět v roce 2020–a titíž lidé dál řídí tenhle cirkus...

    Vzhledem k vyhlášenému „nouzovému stavu“ bude zřejmě oslaveno jen mediálně a obáváme se, že jenom se značně „pokroucenými historickými skutečnostmi“, upravenými podle gusta Evropské unie, Ameriky a NATO. Náš nejstarší přítel z ročníku 1934 dobu potupného Protektorátu i konec války reálně prožíval, ale k tomu, aby své pravdivé vzpomínky z té doby hodil na papír, abychom to mohli dát na naši stránku, se moc neměl. Že prý, kdyby to sepsal podle pravdy, jak to prožíval, určitě by se toho někdo z čtenářů chytil a sepsul to jako nepravdy, protože jak se dnes nosí, tak od „pražáka“ se dají čekat jen lživá tvrzení. Už prý takové zkušenosti má. Ale, abychom na stránce k danému datu přece jen něco pořádného měli, doporučil nám otisknout na ní nejdůležitější části článku stejně starého pana Zeleného z Kadaně, který zveřejnila ASN. S tím, že autorovi článku dává ve všem plně za pravdu, neboť tam není ani jediné slovo, které by odporovalo tehdejším skutečnostem. A my jsme mu dali po přečtení přiloženého výpisu z trochu zkráceného článku plně za pravdu a text tedy zveřejňujeme.

Jak šel čas

   2010: Rockefellerova nadace zveřejňuje materiály o hrozící pandemii a o tom, jak lze tuto pandemii využít k vytvoření globální autoritářské moci (pokud vás to zajímá a umíte

   anglicky v článku na arfa.cz níže najdete odkaz) 2011: v Holywoodu o tom natočili katastrofický film nákaza, kde netopýří virus z Číny způsobí globální epidemii

  2014 V USA vydalo ministerstvo pro vnitřní bezpečnost moratorium na výzkum nových koronavirů. To je v prosinci 2017 zrušeno  https://vtm.zive.cz/clanky/usa-zrusily   

18.4.2020 – zdroj: Právo

   Virus v létě možná opadne, ale udeří až se vrátíme ke kamnům, říká armádní epidemiolog a šéf Vojenského zdravotního ústavu plk. Libor Píša a otázky mu pokládala hlavní epidemioložka Jarmila Rážová:

Jak se daří příprava léčby krevní plazmou? Vaše laboratoře v Centru biologické ochrany v Těchoníně mají připravovat testy na protilátky pro léčbu v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Nejen to, ale musíme také vyzkoušet, zda se virus, ke kterému přidáme plazmu uzdraveného člověka, přestane šířit v tkáňových kulturách. A první výsledky i v relativně nízkém ředění ukazují, že plazma má potřebné neutralizační protilátky a virus dokáže obalit a zastavit.

„Vodní pára nad lesy přitahuje páru z oceánu. Jenže odlesněná evropská krajina tuhle schopnost ztrácí. Ta se na slunci ohřívá a od ní se ohřívá vzduch daleko víc, než to udělá les. Funguje vlastně jako fén. Pára nad odlesněnou zemí proto rychle vystoupá daleko výš a tam odletí nad moře,“ vysvětluje Jan Pokorný, proč má nejen Evropa problém s úbytkem dešťů. Zároveň je to jeden ze základních principů jeho vědeckého názoru. Ovšem zdaleka nejen jeho názoru! „Podívejte se, kde hodně prší daleko od moře. Ještě to je pořád v Amazonii, je to v Kongu, ještě to je na Sibiři, těch míst už ale celkově moc není,“ dodává.

Počátkem koronavirové anabáze se v médiích do sebe "zakousli“ profesoři MUDr. Prymula s profesorem MUDr. Pirkem.  Pirk byl pro "promořování" obyvatelstva koronavirem a Prymula byl zásadně proti. Již to vypadalo, že se oba do sebe pustí jako v Mládkově písni – profesor matiky s profesorem fyziky, váleli se po zemi, žádné caviky. V té době také prezident Zeman přes média národu vzkázal, že prof. Prymulu za jeho boj proti koronaviru vyznamená Řádem Lva.  Ale než se měsíc s měsícem sešel, profesor Prymula prudce změnil na "promořování " svůj názor.

Buď je to tak, že „Ten, který si se svým národem nerozumí“ se nacpal do „Televize, která na svůj národ kašle, protože si mnohem víc rozumí s Bruselem“, aby si tam zapěl, že „není nutno, není nutno“, anebo je to tak, že „Televize, která na svůj národ kašle, protože si mnohem víc rozumí s Bruselem“ si „Toho, který si se svým národem nerozumí“ pozvala, aby si tam zapěl, že „není nutno, není nutno“.

Proto pak odmítl převzít v Praze vysoké vyznamenání, říká historik. Dal maršál na rady prezidenta Svobody?

Zatímco lokální rusofob starosta Ondřej Kolář (TOP 09) spekuluje, jak odvézt sochu osvoboditele Prahy maršála Koněva co nejrychleji do sběru, aby na jejím místě postavil garáže, vyplouvají na povrch nová fakta o pozitivní roli maršála Koněva v dějinách Československa. Maršál Koněv (tehdy již v důchodu) nesouhlasil s okupací Československa vojsky Varšavské smlouvy roku 1968. Proto v roce 1970 nepřijel do Prahy převzít vysoké státní vyznamenání.

Tuto báseň napsala žena, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi, a tak se jim líbila, že ji opsali a báseň pak putovala po celé nemocnici a dál.

František Šimeček - 31.3.2020 První zprávy

   V neděli ve večerních zprávách na Primě jsem slyšel, že kraj Vysočina požádal v souvislosti s koronavirem v domově pro seniory o pomoc armádu. Ta pomoc odmítla se zdůvodněním, že nemá kapacitu.

   Jsme schopni a máme kapacity poskytovat polní nemocnice pro NATO do Iráku, Afganistánu, vojáky do Mali, Afganistánu, do dalších míst po celém světě, ale pro vlastní lidi nemá armáda kapacitu. Slyšel jsem, že v Praze postavili ve vojenské nemocnici nějaké stany, možná v počtu několika desítek pomáhají s kontrolami na hranicích, ale to je na tom armáda tak špatně? Na víc se nezmůže? Vždyť ani nejsme ve válečném stavu, ani momentálně nečelíme žádné mezinárodní hrozbě. Tak kde jsou její kapacity? Co kdyby situace ohrožení skutečně nastala? To by patrně armáda stačila hájit jen generální štáb a ministerstvo obrany. Na víc by asi neměla kapacitu.