Když náš premiér Petr Nečas v Bruselu oznámil, že ČR se prozatím k „evropskému fiskálnímu paktu“ nepřipojí, pan ministr zahraničí Schwarzenberg, jenž v tom čase měl „nějaké jednání kdesi v Izraeli“, doslovně vypěnil. Co že si to premiér dovoluje, takto znevažovat naši zemi před celou Evropou ...

 Až přespříliš často se v poslední době stává, že se členové naší vlády nějak moc „předvádějí“. Jak se ve vládě něco dohodne, ještě dřív než na zápisu z jednání zaschne inkoust, z ministerského týmu vyleze někdo před veřejnost s něčím, co rozhodnutí vlády obrací naruby. Tak učinil i „pan kníže“, který zřejmě zde doma neuznává jinou autoritu než sebe a ve světě zase jenom mocné budovatele „nových (ne)řádů“. Máme opravdu výtečného ministra zahraničí. Jedince, který by asi naši zemi nejraději viděl pod novou totalitní kuratelou - Bruselskou ! Proč by mu jinak vadilo, že se náš pan premiér před evropským panstvem lokajsky neohnul ? Asi by uvítal, kdyby sklapl kufry a zařval poslušně „zum befehl“ ! Na to přece jedna německá madam a její francouzský společník čekají ...

   Vláda schválila půjčku evropskému fondu z devizových rezerv ČNB. Petr Nečas k tomu řekl : „Půjčkou signalizujeme, že jsme ve stádu EU zdravý kus. V dvaceti sedmihlavém stádu zvaném Evropská unie patří Č. R. mezi zdravé kusy.“

   Jíž kníže Václav, jenž po smrti se stal svatým českým patronem, posílal do Němec voly a spolu s nimi hřivny stříbra. Zdá se, že naše vlády spolu s těmi, které jsme si neuváženě zvolili za své zastupitele, si z něho vzala částečně vzor. Též posílá hřivny, ale s těmi voly se ne a ne rozloučit. Ty si zde nechává …....

   Jak naše domácí politické reprezentace, tak ty velké evropské a světové, se velice rády před veřejností vydávají za nezištné budovatele pevných základů demokracie a usilovně přesvědčují veřejnost, že co činí, jen pro její dobro činí. Hlavně před volbami. Kdy se v předvolebních kampaních předhánějí lákavými sliby, jen aby obalamutili veřejnost natolik, že jim opět svěří do rukou moc. Ale jak je po volbách, zbude ze slibů jen dým. A z demokracie nakonec lidem zůstane jen oči pro pláč!

   Tak Chorvatsko už do toho spadlo a brzy se stane osmadvacátým členem EU. To bude radosti po dvorečku. 68% z těch, kteří přišli při referendu k volebním urnám, hlasovalo pro vstup do EU!

Ale ono není zlaté všechno, co se třpytí. Jednak k urnám přišlo jen asi 44% oprávněných voličů a za druhé ještě den před referendem na pokyn vlády policie rozháněla násilím a vodními děly velké shromáždění demonstrantů, protestujících proti EU. Pro novou politickou reprezentaci je EU cílem a na to co si přejí lidé, se přece dnes nebere zřetel. A stačí malá ukázka moci a většina lidí si raději dá pozor a udělá co se od nich „žádá“!

Ti protestující žehrali na to, že sotva se jejich země osamostatnila, již znovu o samostatnost přichází. A také, že jako země s nadějným předpoklady pro rozvoj turistiky bude propříště  využívána jen zahraničním kapitálem. A stejně že na to doplatí i chorvatští rybáři, protože vstup země do EU otevře chorvatské pobřežní výsostné vody cizím rybářům s jejich velkým průmyslovým loďstvem. Inu, co si EU zamane, toho se nevzdá …....   

   Chudáci páni euro-poslanci, takových starostí a za pár šoufků. Vždyť oni se musejí starat nejenom o to, aby nám občanům někdo neomezoval naše práva, ale už se musejí starat i o slepice! Neboť nějaký chronický ochránce práv, který se necítil dosti využitý, se těch ubohých slepic ujal a donutil pány euro-poslance, aby pro ně také něco udělali. A tak se přišlo na to, že jejich chovné klece jsou malé a bez potřebného slepičího komfortu.

Takže honem honem byla zpracována a Bruselem vydána nová směrnice, stanovující, že v té kleci musí slípka mít hnízdo, bidýlko, podklad s materiálem na popelení, vybavení na obrušování drápů a celkový životní prostor na jednu nosnici nejméně 750 cm² pro každou jednu nosnici. A honem se to rozeslalo všem členským zemím, s upozorněním, že pokud některá země nezabezpečí slepicím tyto předepsané klece, přijdou z Bruselu sankce. A protože to co řekne Brusel je svaté, naši drůbežáři si museli opatřit klece nové …....

 A ty nové klece zatím naše drůbežáře přišly už na 1, 6 miliardy Kč ! Takže zřejmě brzo naše česká vejce podraží, protože někdo to přece zaplatit musí …....

   V letech devadesátých skandovali naši slovenští spoluobčané v Bratislavě při návštěvě prezidenta Československé republiky Václava Havla na Slovensku halasně slova „dosť bolo Havla“. Tuto dávnou situaci jsme si nemohli nepřipomenout, když koncem minulého roku veškerá media bez přestání kolem dokola, jakoby pro ně nic jiného neexistovalo, ohlašovala, že v neděli 18. prosince roku 2011 zemřel občan Václav Havel. 

   Skutečně máme demokracii a opravdovou svobodu? Nebo je to jen fata morgana? Jak jsme na tom dnes? Co se tu vlastně za těch 20 let odehrálo? Co způsobilo, že je naše ekonomika na dně a že těch, kteří žehrají na to jak to zde politici ke škodě naší země i nás všech vedou, valem přibývá?

   Takže ve stručnosti. 17. listopadu 1989 komunisté na Národní třídě šlápli vedle a Havel se svou partou disidentů rozjásal davy po náměstích natolik, že přestaly vnímat co se okolo nich vlastně děje. A mezitím se dala do díla promyšleně brigáda liberálních dlouhoprsťáků, domácích i ze zahraničí importovaných, která jak zástup termitů začala "transformovat" naši ekonomickou základnu natolik důkladně, že jsme dnes tam, kde jsme. 

Pokud si představujeme svobodu jenom jako možnost volného pohybu, vtom případě svobodu máme. Ale tu jsme však měli i v době komunistické totality koncem osmdesátých let! Kdo měl peníze a mohl si obstarat valuty, ten mohl vycestovat kamkoli chtěl. Dnes je to podobné, máte-li peníze, můžete cestovat rovněž. Když je ale nemáte, tak se vás tato možnost svobody až tak netýká.

   Kdyby nebylo „sametové revoluce“, asi bychom jezdili dnes stejně volně jako občané západu. Dnes ale je svoboda jednotlivce pro změnu pošlapávána v mnoha směrech jinak a dokonce více než v letech hluboké totality! Nevěříte? Jako příklad mohu uvést - v době komunistické totality mohli do vašeho domu nebo bytu vstoupit proti vůli vlastníka (nepočítám zloděje) jen policisté se soudním povolením. Přitom musel být přítomen buď vlastník sám, nebo alespoň příbuzní, ale vždy musel být přítomen také nezávislý svědek, většinou úředník obce. Odebrán mohl být majetek jen na základě soudního rozhodnutí v souvislosti se spáchaným trestným činem. Za komunistické totality však rodině musela být ponechána televize, rádio, pračka, kamna, lednice, nádobí, osobní ošacení a přikrývky. Především však rodině musela být zachována střecha nad hlavou! 

Nikdo není tak beznadějně zotročený, jako ti, kteří falešně věří, že jsou svobodní.

Část prvá, základní:   Lidé země naší, tolikrát už opakovaně zaprodávané a rozkrádané. Ti, kteří nám vládli a vládnou, předešlí i současní, si hledí jen prospěchu svého a mocenských pozic svých stran. Odvolávají se na mandát, který jsme jim ve volbách dali, ale to, co před volbami velkoryse naslibovali, hned po volbách vždy odhodili za hlavu. Kážou nám o svobodách, které pro nás vydobyli, ale z každého, kdo si dovolí kriticky vystoupit proti současnému stylu vládnutí této naší tzv. pravice, prohlásí hned neodvolatelně za nežádoucího extrémistu, s nímž je třeba okamžitě tvrdě zatočit. 

   Onen tak zvaný „předlistopadový režim“ dle dnešních politiků v naší zemi vytvořil totalitní systém, opírající se především o policejní síly. A svůj „demokratický systém“ oproti tomu opěvují jako vzor spravedlnosti a práva, v němž se nikdo nemusí bát svobodně říci svůj názor. Ale přitom, když někdo vysloví něco, co vládnoucí klice nevoní, ženou jej před soud. A jde-li o nějakou zákonem dovolenou demonstraci, při níž mohou zaznít slova vůči vládnoucí moci kritická, ti kteří by si takový projev chtěli poslechnout, naleznou celé místo konání demonstrace obklopeno kordony policistů a v bočních ulicích k zásahu připravené policejní těžkooděnce. Což vskutku nemálo připomíná to, co jsme zažívali za onoho dnešními pány politiky neustále kritizovaného předlistopadového totalitního režimu!

ŽÁDNÁ ZODPOVĚDNOST A JEŠTĚ SI MYSLÍ, JAK HO NÁROD POCHVÁLÍ. ALE ZA CO? ŽE NÁS JEŠTĚ VÍCE ZADLUŽÍ?

  To se to rozdává, když sám nic nevytvořím. To bylo první, co mě napadlo, když jsem slyšel předsedu ČSSD Sobotku v nedělních "Otázkách Václava Moravce". Horlil za to, abychom "půjčili" 90 miliard Kč na záchranu eurozóny. Tvrdil, že tyto peníze dostaneme do dvou let zpět ve formě dotací. Údajně posíláme do EU ročně asi 30 miliard Kč a zpět nám údajně EU posílá poslední dva roky asi 70 miliard Kč. EU opravdu od roku 2004 zasíláme asi 30 miliard Kč ročně, dosud jsme už tedy poslali asi 250 miliard Kč, ale zpět k nám od roku 2004 doputovalo jen asi 150 miliard Kč. Kolik přesně, to je asi státní tajemství. Možná proto, aby to s lidmi neseklo.