To se říkávalo v časech minulých dětem, kterým škola nevoněla. Rodiče si tenkrát moc dobře uvědomovali, že mají-li jejich potomci dospět k něčemu co jim život ulehčí, musejí zabrat. Ta "lopata", to bylo jenom takové varování.  A když rodiče spolu s panem učitelem došli k poznání, že z jejich dítka zřejmě žádný vědátor nebude, měli pro to jednoduché řešení. Posoudili, k čemu má dítko sklony v oblasti rukodělných činností a dali jej někam do "učňáku". Kde se mohlo vyučit v nějakém řemesle, aniž by se muselo trápit biflováním nějakých teoretických pouček. A učni, či učnici, se přitom dostalo solidního všeobecného vzdělání, jak v jazyce, tak v počtech i dalších oblastech vzdělávání. A po vyučení navíc ti učenlivější měli otevřenu cestu k vyššímu vzdělávání na nějaké průmyslové škole. Ale v žádném případě to, že děcko je v učňáku, nebylo chápáno jako nějaká diskriminace!  

   Nová knížka našeho bývalého prezidenta prof. Václava Klause vyvolala bouřlivé ohlasy ze všech stran. Především ohlasy zpochybňující jak to co je v knížce vyřčeno, tak samotného autora. V tom se media s politiky doslova předháněla. A vší silou všichni nenápadně přesvědčovali naši veřejnost, že to co navrhuje náš bývalý prezident jsou jen vize postrádající reálný podklad. Oproti tomu naše strana NÁRODNÍ PROSPERITA se na to dívá jinak. Proto jsme se rozhodli na této naší webové stránce věc následně okomentovat. 

   Čas ubíhá překotným tempem, nečekané, ale mnohými vítané předčasné volby, které mají znovu zaplnit opuštěnou poslaneckou sněmovnu, jsou tak říkajíc už za dveřmi a nám mnozí naši spoluobčané kladou otázku, zda se těch voleb také zúčastníme. A někteří zase, po zkušenostech se stranami, jejichž představitelé zasedali ve sněmovně před tím, než ji díky vládnímu skandálu museli opustit, se nás ptají na kterou ze stran je dnes vlastně spolehnutí ? Jsou to desítky mailů, telefonátů, i osobní dotazy při náhodných setkáních. A tak jsme se rozhodli, že odpovíme na této naší webové stránce po pravdě a prostě všem případným tazatelům najednou a také zároveň vysvětlíme svoji situaci!

   Ale kdepak, žádné kolotoče a střelnice. To jen k nám do měst a městeček jako horda nájezdníků vtrhly stranické předvolební týmy a teď nás budou jeden přes druhý usilovně přesvědčovat o tom, že právě ten jejich kandidát, pokud jeho straně i jemu dáme ve volbách hlas, nám namouduši zaručí zářnou budoucnost. Zřejmě jim na našem městě a na našich hlasech mimořádně záleží. Ale pozor, to už tu přece opakovaně bylo. A zdá se, že i sestava těch agitátorů se mnoho nezměnila. Ty jejich tirády o mimořádných kvalitách jejich kamarádů jsou, až na pár slov, stejné jako bývaly. A konečně vždyť i mezi těmi jejich opěvovanými kandidáty povětšinou nalézáme stále stejné tváře. Někteří možná jen trochu přibrali při těle, ale na kvalitě myšlení a charakterech jim to moc nepřidalo. A ty letošní volby jsou, díky pádu vlády Nečasovy a také „rozpuštění sněmovny“, předčasné a navíc do jejich termínu mají strany na předvolební kampaň pramálo času. Takže všechny ohledy padnou a do hry vstoupí „jeduplná slova“ a samozřejmě i „ostré lokty“. Máme se tedy na co těšit.

   Francouzský film „Blbý a ještě blbější“ se mi v mysli vybavil, když jsem si pročetl jeden z těch anonymních mailů, kolujících po České republice, který mi přistál v počítači. Psalo se v něm o malé holčičce, která se v roce 2150 ptala svého tatínka, zda žili v nějakých Čechách nějací Češi. A tatínek jí tam na to říkal: „Samozřejmě maličká, právě podle nich se prý dnes o některých lidech říká, ty jsi blbý jako Čech.“ „Ahá a kde ty Čechy byly?“ vyptává se dál dceruška. „No to se neví, ale asi někde ve střední Evropě“, odpovídá otec. „A to vážně byli tak blbý?“, nedá to dcerunce. A otec posmutněle vysvětluje: „ Asi ano děvče, podle pověstí si prý rozprodali a vytunelovali vlastní zemi a lidé v té zemi umírali jen proto, že náklady na léčení si běžný člověk nemohl dovolit a pokud se o to pokusil, tak nakonec zemřel hlady. A prý tenkrát bylo lichvářství povýšeno na podnikání. Za vrcholné představitele si lidé volili lumpy, zlikvidovali si zemědělství i průmysl, a tím vzali lidem práci. A ti si potom museli kupovat uměle vyráběné a odporné potraviny z ciziny, které jim moc neprospívaly. Kdo byl někým napaden a bránil se útočníkovi, toho zavřeli, a naopak zločinci byli ponecháváni na svobodě a často ještě odškodňováni za způsobené „příkoří“. Lidé z vlastních kapes tak vyživovali různé darebáky a parazity, i pochybné církve a navíc ještě různé poskoky cizích mocností. Dokonce i zákony si prý dělali takové, aby jistí „vyvolení“ mohli beztrestně krást a prostí lidé to pak museli hradit prostřednictvím nesmyslně vysokých daní. Dokonce si vychovávali i policajty, kteří mlátili spořádané lidi železnými obušky, zatímco nemakačenkové a zloději na ty lidi za ochranným kordonem dělali dlouhý nos. Ale nejspíš to jsou jen povídačky, tomu se nedá věřit. To se jenom tak říká. Protože tak blbý snad nikdo být nemůže.“  

   Cosi takového nenápadně zaznělo prostřednictvím medií ze zprávy BIS směrem k naší veřejnosti. Ze stěžejního materiálu základní, uvnitř našeho státu působící zpravodajské instituce České republiky. Z instituce, která podle zákonného statutu tato získává, shromažďuje a vyhodnocuje ty závažné informace, jež jsou důležité pro bezpečnost a ochranu ústavního zřízení i významných ekonomických zájmů naší republiky.

   Z určité zprávy BIS, z níž citovaly ČTK i Novinky, vyplývá poznání, že protiromské nálady, projevující se u běžných občanů, jsou mnohem větším nebezpečím, než jakým mohou být skupinky pravicových extremistů. BIS toto výslovně tvrdí ve své čtvrtletní výroční zprávě o vývoji na extremistické scéně, kde připomíná zejména narůstající účast běžných občanů při takových protiromských demonstracích, jaké v poslední době proběhly třeba v Duchcově a Českých Budějovicích. Kde, jak BIS podotýká, se řadových občanů dle jejich projevů nejvíce dotýká nedostatečně řešená drobná kriminalita a narušování veřejného pořádku v okolí jejich bydlišť. A ejhle, BIS nyní překvapivě dochází k názoru, že vznikající napětí mezi etniky je třeba řešit rychle, razantně, pragmaticky a bez emocí. Jinak prý z dlouhodobé perspektivy hrozí postupná eskalace problému a s tím i nárůst skepse části veřejnosti vůči demokratickým principům ČR. A připomínají, že ačkoliv se v minulosti při podobných demonstracích silně angažovala především Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), tak že tato v poslední době již od takových akcí ustupuje a dnes se při nich masově uplatňují především právě řadoví občané.

   Mnoho lidí tvrdí, že žijí dneškem a že nemá cenu ohlížet se do minulosti. Nebudeme polemizovat o nesmyslnosti tohoto rčení, ale historie je plna příkladů kdy byli lidé zahaleni do kouřové clony lží vypuštěné politiky jen proto, aby jí byly zakryty jiné zločiny mnohem větších rozměrů. Vůbec nepochybujeme, že MUDr. Rath za "zvláštních okolností" k majetku přišel. Nechceme ani spekulovat, zda měl, anebo neměl, vědomí o tom co nese v krabici. Ale jsme přesvědčeni, že Rath je jen malý troškař mezi polistopadovými zločinci, kteří tu naši zemi rozkrádají a rozvracejí. 

   Bývalý premiér Nečas, po absolvování výslechu na policii ve věci "standardních politických kšeftů", se před novináři nad způsoby vyšetřování policie a státního zástupce doslovně rozfňukal. Prý je nátlaková vazba jeho milenky a stranických kolegů uměle prodlužována a poukazoval na to jaký dopad to má na psychiku zadržených. Prý jsou na nich ostatní členové jejich rodin existenčně závislí a navíc je ničen jejich společenský status.

   To je ale objev pane expremiére. To, co prožíváte nyní vy a vaši kámoši, není nic proti tomu, co zažívají mnozí naprosto nevinní občané. Vás, ani vám blízké „soudruhy", policie při zatýkání neválela po zemi, ani vás nevodila v předklonu s rukama vykroucenýma za zády a se zavázanýma očima. Proč jste proti takovým praktikám policie a státních zástupců neprotestoval, když jste byl premiérem ? Dobře jste přece věděl například o víc jak roční vazbě dvou mladých lidí, vězněných jen proto, že někde vylepili samolepku s textem proti globalizaci. 

   Před parlamentními volbami v televizním pořadu k otázkám korupce v roce 2010 řekl náš zástupce, že do státní správy prolínající korupce pramení ze samotných parlamentních stran, servilně podporovaných sdělovacími prostředky. A řekl také, že dle názoru naší strany jsou také státní firmy, přeměněné na akciové společnosti, právě těmi kdo vytváří pro korupční jednání živnou půdu. Nám pak nezbývá než teď konstatovat, že do dnešních dnů tehdejší slova našeho představitele naší strany vše co se dnes děje jenom potvrzuje. 

   S tou naší demokracií to šlo ne od deseti k pěti, jak se říká, ale pomalu už téměř k nule. Vládnoucí pravicová koalice každým svým postojem dávala najevo, že ji v jejím vzestupu k metám nejvyšším nikdo a nic nezastaví. Ale jak je vidno v tom se přepočítali a přišla chvíle, kdy přišel pád a koaliční premiér musel odstoupit.  Ale ani to koaličním partnerům nevzalo víru v to, že jedině jejich strany mají právo vládnout nade všemi. A drze prohlašovali, že je nesmyslné aby kvůli nějakému osobnímu úletu premiéra definitivně padla celá vláda. Že postačí, když se jen vymění osoba premiéra a ostatek vlády pojede dál v původní sestavě. Což samozřejmě vyvolalo silné pnutí u opozice a byl z toho pěkný poprask. A když do toho vstoupil prezident a místo toho aby vyšel koalici i opozici v něčem vstříc, pověřil nezávislého ekonoma sestavením „vlády odborníků“, která by měla dovést zemi k předčasným nebo řádným volbám, pravici i levici to vzalo dech a úplně je to rozhodilo.

   Kritizovali-li novodobí polistopadoví politici tak rádi předlistopadový režim kde neomezeně „vládla strana a vláda“, dnes svým strachem z toho, že bychom mohli mít vládu bez „politických svatozáří“, dokazují, že sami nejsou jiní a že všechny ty tzv. „totalitní předlistopadové manýry“ jsou jim víc než blízké. A jak mají ve zvyku dál ve svých projevech děsí veřejnost „návratem komunistů k moci“, i když v současné situaci je to totální nesmysl. Takže jen čas a nové volby ukáží, co bude dál. Zda se pohnou ledy a všechen ten nahromaděný „politický rmut“ si vezmou sebou pryč. Už by bylo načase ….   

            Strana NÁRODNÍ PROSPERITA 

Stále aktuální článek z roku 2010 - u nás změna nemožná

     Přísloví – studený máj ve stodole ráj – neplatí vždy a všude. Alespoň ten letošní přinesl na Moravu zátopy, sesuvy půdy, lidské tragedie a velké materiální škody. Víme, že komunistické heslo „poručíme větru, dešti“ bylo a je zbožné přání, ale otázkou je, zda zátopy a sesuvy půdy musely být tak rozsáhlé a zda na celé věci nemá podíl komunistické řízení státu od roku 1948 až po dnešek. Po roce 1948 začali komunisté rozorávat meze, vysušovat melioracemi rozsáhlé plochy polí a luk, ničili remízky, těžkými stroji zhutňovali půdu, regulovali a narovnávali řeky a potoky. Drancovali lesy a káceli stromy všude, kde se jim nehodily do jejich scelování pozemků.  Postkomunisté (rozuměj komunisté po odložení rudé knížky a nyní demokraté) ničí tento národ a stát stejně, ale rychleji. Co komunisté nestačili za 40 let, to postkomunisté zvládli za 20 let.

   Komedie kolem Putny zakryla i zradu EU. Naše politická "elita" a "hnůj-media", jak je nazval prezident Zeman, s radostí uvítala hysterii kolem údajně homosexuálně orientovaného Putny. Celé to šílenství mělo dva důvody.

   Lidem se do hlavy valil mediální cirkus a média, která už ani nezakrývají, že jsou zaprodaná, v tichosti přešla jiné důležitější informace. Ta hlavní zpráva, která se v tichosti přešla, bylo odmítnutí výjimky z Lisabonské smlouvy EU, kterou podmínil svůj podpis prezident Klaus. Tato výjimka mohla pomoci uhájit Benešovy dekrety. S výjimkou z Lisabonské smlouvy to dopadlo tak, jak se dalo očekávat. Stejně jako v Mnichově. ZRADOU. Evropský parlament se odmítl výjimkou z Lisabonské smlouvy vůbec zabývat, ač to bylo EU slíbeno prezidentu Klausovi. Svoji výjimku z Lisabonské smlouvy si vynutilo Polsko i Británie a nebyla zpochybněna. Naše však ano. Je to snad tím, že máme tak bezvýznamné politiky? Jakou také asi může mít naše republika vážnost, když se premiér Nečas uctivě lámal v pase před sudetskými Němci? Český národ byl v minulosti často podveden a zrazen ostatními národy Evropy. Je tomu tak i nyní. Čas ukáže dopady této zrady. 

   Od „řízeného rozpadu“ Československa a vzniku samostatné České republiky jsme až do letoška měli dva prezidenty, zvolené v parlamentním mezi stranickém klání, což samo o sobě předem usměrnilo názorové zaměření obou těchto prezidentů a jejich vztah k oběma stranicky založeným komorám Parlamentu a vládám.  Že se to podepsalo na dalším vývoji naší společnosti, o tom není pochyb. Nechme však dnes oba bývalé prezidenty historikům a politologům a podívejme se na našeho nového současného prezidenta Miloše Zemana. Na prezidenta, který vzešel z celorepublikové přímé volby, tedy z vůle rozhodující většiny občanů.

   Slovo „růst“ je na všech politických úrovních dnes omílané kolem dokola a v mediích jím šermuje kdejaký tlachal. Televize, noviny, rozhlas, ti všichni na nás denně chrlí informace o prorůstových opatřeních již po několik let. Růst, růst, a zase růst, je občanům jako tvůrce lepší budoucnosti představován už po léta, ale je to jen fata morgána, jakési "světélko v černém dlouhém tunelu". A občané v tom "tunelu" tápou, šlapou po sobě a k tomu slibovanému "světélku", k růstu, bezhlavě následují své "tuneláře". Nejdříve byla našim občanům Evropskou unií a naší vládou naordinována realizace cesty k tomu růstu … usilovným šetřením. Nyní se zase na radu EU a naší vlády máme vydat cestou opačnou, cestou usilovného investování. Asi korupčníkům již docházejí finanční zdroje a potřebují nové státní zakázky. Strana Národní Prosperita je přesvědčena, že ani jedna z výše uvedených cest našemu národu "růst" nikdy nepřinese. 

   Text, který uvádíme za tímto úvodním odstavcem, objevil a nám poslal čtenář našeho webu. S poznámkou – „To jsem netušil, že by Putin mohl být takový vlastenecký národovec“. Tak jsme si to přečetli a rozhodli se, že to na naší stránce uveřejníme, s naším dodatkem.

   Dne 4. února 2013 ruský prezident Vladimir Putin oslovil Dumu - ruský  parlament, projevem o narůstajícím napětí mezi menšinami v Rusku, v němž řekl: „V Rusku žijí Rusové. Kdokoliv menšinový, odkudkoliv, chce-li žít v Rusku, pracovat a jíst v Rusku, by měl mluvit rusky a respektovat ruské zákony. Pokud někdo upřednostňuje zákony Shari'ya, pak doporučujeme, aby šel tam kde to je to právo země. Rusko nepotřebuje menšiny! To menšiny potřebují Rusko a my jim nebudeme poskytovat zvláštní výsady, nebo se snažit změnit naše zákony tak, aby vyhověly jejich touhám, bez ohledu na to jak hlasitě křičí o diskriminaci. Pokud máme přežít jako národ, měli bychom se poučit ze sebevražd Ameriky, Anglie, Holandska a Francie. Ruské tradice a zvyky nejsou kompatibilní s nedostatkem kultury nebo primitivními způsoby většiny menšin. Když tento čestný zákonodárný orgán myslí na tvorbu nových zákonů, měl by mít na paměti na prvním místě národní zájmy!“ Bouřlivé ovace politiků v Dumě prý trvaly pět minut!