Na první pohled se zdáme být suverénní zemí. Ale při bližším pohledu bohužel zjišťujeme, že je tomu trochu jinak. Asi jsme ve svém přístupu k otázce suverenity světovou raritou. Svojí servilností k těm „mocnějším“ určitě. Když to tak sleduji, motá se mi hlavou staré české rčení říkající: „Jeden se někde upšoukne a náš člověk se servilně rovnou podělá.“ Podle reakcí našich vlád na různá rozhodnutí EU, ale i USA a dalších mocností, to na naši republiku sedí jako ušité.

   Vezměme třeba toto. Anglie s Francií oznámily, že přestanou od Íránu odebírat ropu. A již druhý den naše media rozhlašovala do celého světa, že Česká republika se k tomu také připojuje. Nebo pohleďme trochu nazpátek. Kdy se naše vláda, společně s naším "humanistou" Václavem Havlem, pohotově přidala „ke světu“ a ryze servilně schvalovala jak barbarský útok USA proti Srbsku, tak mezinárodnímu právu odporující nezávislost Kosova. A to i přesto, že bylo zřejmé, že pro náš stát je to nevýhodné.

   Začnu trochu neobvykle. S kouskem trpkého humoru, připomínajícího skutečnou příhodu, která se odehrála v časech hluboké totality na jedné pražské Vysoké škole. Kde do pracovny jednoho důstojného pana profesora, který tam právě s pány docenty a asistenty probíral organizační přípravu na studentské obhajoby diplomových prací, bez zaklepání vtrhl všemocný soudruh z "oddělení zvláštních úkolů", rozhlédl se po místnosti a na onoho překvapeného pana profesora vyhrkl svým typickým žargonem podivnou otázku: „Máte státnícy ?“ ..... a zase vypadl pryč. Aby se za chvíli vrátil s dvěma obrazy. S obrazem tehdejšího našeho prezidenta a obrazem nejvyššího představitele země sovětů! Oba hodil před pana profesora na stůl, důrazně připomenul „koukejte si tydle státnícy hned pověsit, je vás na to tady až dost, přijdu si to prověřit“ a vyrazil někam za „další kořistí“.

   Jen ze zvědavosti, abych si ověřil svůj odhad, zapnul jsem si televizor na vyhlašování výsledků nominací Českého lva 2011. Předpokládal jsem, že i přes, dle mého názoru, ubohé pokusy pana Havla o umění, jistě bude oceněn. Samozřejmě, Českého lva získal za scénář filmu Odcházení.

   Pan Havel ještě před smrtí natočil na účet státní kasy „dílo Odcházení“, dle mého názoru i názoru mnohých jiných, hroznou matlaninu. Celá ta „událost“ připomněla pohádku Císařovy nové šaty. Všichni dvořané i dvořenínové volali …“to jsou krásné šaty“ i když císař byl nahý.

   Zajímalo by vás, jak jsem mohl odhadnout, že Havlovo dílo vyhraje? Je to jednoduché. Pamatuji si, jak v počátcích pěvecké soutěže Bratislavská lyra, v době, kdy podle státní propagandy byli Američané a západní Němci imperialističtí vrazi a naši nepřátelé, bojovali Američané ve Vietnamu a vyvraždili vesnici Mi-Lai. Samozřejmě se hned objevil náš říťolezec a napsal píseň Mi-Lai, kterou zpíval tuctový zpěvák Ivo Heller. Byla to stejná matlanina, jako dle mého názoru, film Odcházení. A Ivo Heller byl samozřejmě vítězem. Za ním skončili takoví zpěváci jako Karel Gott nebo Waldemar Matuška. Talentovaní nedosáhnou ohodnocení, protože se vždy najde nějaký packal, který je díky „politickým důvodům“ upřednostněn a to i přesto, že se nad jeho „dílem“ chce zvracet.

Takže nic nového pod sluncem.

   Před několika dny bylo zveřejněno, že na území našeho státu žije legálně asi 425 tisíc cizinců a o dva dny později uvedla televize, že dalších 400 tisíc cizinců žije u nás nelegálně. Podle "pravdoláskařů a bruselských řiťolezců" i milovníků multikultury a státní propagandy, jsou cizinci žijící na našem území pro naše národy a naši zemi životně důležití. A to především k naplňování důchodového účtu pro naši stárnoucí populaci. Údajně jedině cizinci mají dostatečnou schopnost reprodukce, zatímco naši mladí tuto schopnost ztrácejí. To, že se rodí méně dětí, samozřejmě ohrožuje národ v samé jeho podstatě, ale nelze to řešit tak, jak to řeší, a možná záměrně, státní moc od roku 1990. Příčin klesajícího počtu dětí je celá řada, ale jsou řešitelné.

   Dnes mne však jako blesk z čistého nebe zasáhla zpráva, že za rok 2011 vznikl deficit na důchodovém účtu více než 39 miliard Kč. Jak je to možné? Nestačí nám množství cizinců, kteří zde žijí? Je jich zde snad málo? Cizinci legální i ti nelegální ve svém součtu dle veřejných zdrojů, již tvoří téměř 10% veškerého obyvatelstva. Máme jich zde snad mít 50 a více %? Při stávajícím stavu porodnosti by se pak mohli Češi stát ve svém státě menšinou. Přitom je pravdou, že zde žijící cizinci nikdy nebudou bezpečnou zárukou lepší budoucnosti našich národů! A nikdy ani nebyli! Každý národ má povinnost se o svou prosperitu starat sám, a pokud spoléhá na jiné, bývá to začátek jeho konce. Otázkou je, zda to není záměr oslabit a vytlačit naše národy z historicky vybojovaného a obsazeného území. To už tu jednou bylo! 

aneb

Z JEDNÉ TOTALITY, PŘES JAKOUSI DEMOKRACII, DO TOTALITY DALŠÍ

   Původní tvrzení, že hlavním cílem Evropská unie (EU) je vytvoření bezpečného prostoru volného trhu, už dávno zapadlo v zapomenutí. Platilo to jenom do chvíle, kdy se začala bortit vnitrostátní mocenská struktura Sovětského svazu i jeho vazalské vazby k tzv. „socialistickým satelitním státům“ střední Evropy. Tedy do chvíle kdy rozhodujícím silám tehdejší EU - pro které přednostním hlediskem byly zásady „volného trhu“ umožňující nejsnazší zisky - došlo, že s pádem „železné opony“ a rozkladem státních středoevropských systémů se jim otevírá cesta k novým a povětšinou nenasyceným trhům! Tedy k odbytu nadbytků jejich vlastních produktů, včetně těch, které se již v zemích tehdejší EU stávaly neprodejnými.

   U nás již to došlo tak daleko, že naše politická elita je přesvědčena, že nás může tahat za nos, jak se jí jen zlíbí. Ale její vrcholoví představitelé již určitě také zaregistrovali narůst nespokojenosti a tak jim došlo, že by jim to lidé ve volbách mohli nehezky spočítat. Takže je napadlo, že by neuškodilo, kdyby lidem předhodili něco, po čem už nějaký čas pokukují a co by je mohlo alespoň na čas uklidnit.

TUDÍŽ NYNÍ VELKORYSE DÁVAJÍ LIDU POCUKROVANÉ LÍZÁTKO, PŘÍMOU VOLBU PREZIDENTA! 

Ta má jen uklidnit nežádoucí společenský kvas a lidem vrátit pocit, že mohou opět v nějaké závažné věci rozhodovat, ale která zároveň zajistí, že ti, kteří drží moc v rukách, o nic nepřijdou! Tuto přímou volbu prezidenta lidem naši politici ovšem prohnaně a lživě předvádějí jako nejdůležitější část systému přímé demokracie! Což je holý nesmysl, na který mohou skočit jenom ti, kteří o přímé demokracii nic nevědí. Je to jen pouhý technický způsob volby, který žádný systém přímé demokracie nezakládá! V diskusi k návrhu ústavního zákona o přímé volbě prezidenta, která nemálo rozvířila atmosféru poslanecké sněmovny i senátu, zazněla jak slova příznivců přímé prezidentské volby – a to nejen z řad vládní koalice, ale i z větší části opozice – tak názory kritické.

Když jsem na internetových „novinkách“ četl, že tu vbrzku budeme mít 3,8 milionů čtverečních metrů skladových prostorů a expedičních hal, vzpomenul jsem si, co začátkem devadesátých let minulého století řekl pro tisk neblaze známý tajemník pražského městského výboru KSČ a náčelník Lidových milicí v Praze Miroslav Štěpán. Podle něhož budoucnost naší země bude poznamenána tím, že se brzy díky strategie západoevropských států staneme tranzitní zemí, plnou cizích expedičních meziskladů, v nichž my budeme jezdit s ještěrkami od regálu k regálu v cizích službách. A k tomu dodal, že v průmyslu se staneme nejspíš jen pouhou montovnou … !

Tak nevím. Věděl snad víc, nebo jej to jen tak napadlo? Vždyť už se to opravdu stalo realitou naší současnosti. Z našeho tradičního průmyslu už nezbylo téměř nic – a pokud ještě zbylo, tak už nám to dávno povětšinou nepatří – prim tu hrají zahraniční „montovny“ a pro usnadnění tranzitní kamionové přepravy poslušně bez ohledu na naši zachovanou přírodu bezohledně protkáváme naši zemi betonovými stuhami nových dálnic. Zdá se, že ten soudruh nebyl zas tak hloupý, jak jej rádi předvádějí nynější pravičáci, většinou vzešlí z levicového lůna. Nebo byl lépe informován … ?   

Když v několika zemích severní Afriky vzplály první revoluční plamínky odporu proti existujícímu režimu, okamžitě liberální politici světa prostřednictvím medií začali hromadně odsuzovat tamní vládce. Se kterými si ještě nedlouho předtím podávali ruce. Najednou bylo veškeré přátelství to tam. A naopak začaly zaznívat hlasy, že ve jménu boje za svobodu člověka a lidská práva je třeba poskytnout těm silám odporu pomoc ...

Při bezpečnostní konferenci NATO, která proběhla začátkem února v Mnichově, se ministři obrany zemí EU dohodli, že by všechny země unie začleněné v NATO, tedy i naše republika, měly přispět na nákup bezpilotních průzkumných letounů, které by byly dislokovány v Itálii. Tolik strohá zpráva v mediích … !

Co to asi může znamenat? Že by se snad naše Evropa - spolu se svými atlantickými a blízkovýchodními spojenci - prostřednictvím NATO připravovala na nějakou vojenskou expanzi do severní Afriky?  Kde se v poslední době k nechuti evropských politiků i přes jejich veškerou pomoc tamním novým elitám nedaří dostatečně uplatňovat vliv EU a naopak až přespříliš rozmáhá nekontrolovaná demokratizace? Nebo je za tím ještě něco jiného … ?

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dne 6. února informovalo o vydání kladného stanovisko EIA, posuzující vliv na životní prostředí pro dálnici D3 do jižních Čech, podle něhož by měla být dálnice v okolí Prahy vedena v tak zvané západní variantě, tj. přes Posázaví. Toto rozhodnutí padlo navzdor všem námitkám externích ekologických expertů a organizací, upřednostňujících východní variantu, kopírující z větší části stávající komunikaci přes Benešov a Tábor, která byla by k životnímu prostředí mnohem šetrnější. Kdežto varianta přes Posázaví povede přes přírodní celky, které ještě lidské betonářské umanutí zatím nezasáhlo. A bude po něm ...

S naším vstupem do EU se u nás prioritou v oblasti dopravní infrastruktury stala dálniční síť. Naopak mnohem ekologičtější železniční přeprava naznala útlum. A tak se betonuje a betonuje, jenom proto, aby západoevropští exportéři měli rychlé dálniční trasy pro své kamionové kolony, převážející přebytky výrobků, pro něž na západě již není odbyt. Jak do naší republiky, tak dále na východ a hlavně co nejrychleji. Než se zboží zkazí a ztratí cenu. A nějaké životní prostředí přece nemá právo bránit všemocnému trhu v rozvoji! Nu a pro naše politiky je přece přání EU svaté a tak se bezohledně betonuje a betonuje, jak si EU přeje. Teď to má být dálnice, která naruší přírodu Posázaví, příště to má být další, která dokonce protne neurvale Český ráj … !

I když se začátkem února zasáhly naši část Evropy kruté mrazy z východu, ve Slovenské republice bylo horce vřelo. Ten var vyvolalo zveřejnění spisu „Gorila“, údajně zpracovaného tajnou službou, v němž se prý píše o různých vysokých provizích a o okrádání státu politiky a finančními žraloky za privatizace v letech 2005 a 2006. Asi pět tisíc demonstrantů v centru Bratislavy volalo po výměnu politiků zapletených do korupce a propojených s finanční skupinou Penta. Protestující házeli na budovu úřadu vlády vajíčka a banány a nakonec se skupina přesunula před sídlo parlamentu. Kde proti nim policie použila slzný plyn a vodním dělo.

Něco takového se u nás stát nemůže. Kde by se tu přece vzalo pět tisíc demonstrantů, kteří by měli tu odvahu za takového mrazu někde protestovat. Vždyť ani kdyby bylo teplo, tak by se jich dalo tolik jen velice těžko dohromady. U nás se přece nanejvýš brblá u piva …....

Když náš premiér Petr Nečas v Bruselu oznámil, že ČR se prozatím k „evropskému fiskálnímu paktu“ nepřipojí, pan ministr zahraničí Schwarzenberg, jenž v tom čase měl „nějaké jednání kdesi v Izraeli“, doslovně vypěnil. Co že si to premiér dovoluje, takto znevažovat naši zemi před celou Evropou ...

 Až přespříliš často se v poslední době stává, že se členové naší vlády nějak moc „předvádějí“. Jak se ve vládě něco dohodne, ještě dřív než na zápisu z jednání zaschne inkoust, z ministerského týmu vyleze někdo před veřejnost s něčím, co rozhodnutí vlády obrací naruby. Tak učinil i „pan kníže“, který zřejmě zde doma neuznává jinou autoritu než sebe a ve světě zase jenom mocné budovatele „nových (ne)řádů“. Máme opravdu výtečného ministra zahraničí. Jedince, který by asi naši zemi nejraději viděl pod novou totalitní kuratelou - Bruselskou ! Proč by mu jinak vadilo, že se náš pan premiér před evropským panstvem lokajsky neohnul ? Asi by uvítal, kdyby sklapl kufry a zařval poslušně „zum befehl“ ! Na to přece jedna německá madam a její francouzský společník čekají ...

   Vláda schválila půjčku evropskému fondu z devizových rezerv ČNB. Petr Nečas k tomu řekl : „Půjčkou signalizujeme, že jsme ve stádu EU zdravý kus. V dvaceti sedmihlavém stádu zvaném Evropská unie patří Č. R. mezi zdravé kusy.“

   Jíž kníže Václav, jenž po smrti se stal svatým českým patronem, posílal do Němec voly a spolu s nimi hřivny stříbra. Zdá se, že naše vlády spolu s těmi, které jsme si neuváženě zvolili za své zastupitele, si z něho vzala částečně vzor. Též posílá hřivny, ale s těmi voly se ne a ne rozloučit. Ty si zde nechává …....

   Jak naše domácí politické reprezentace, tak ty velké evropské a světové, se velice rády před veřejností vydávají za nezištné budovatele pevných základů demokracie a usilovně přesvědčují veřejnost, že co činí, jen pro její dobro činí. Hlavně před volbami. Kdy se v předvolebních kampaních předhánějí lákavými sliby, jen aby obalamutili veřejnost natolik, že jim opět svěří do rukou moc. Ale jak je po volbách, zbude ze slibů jen dým. A z demokracie nakonec lidem zůstane jen oči pro pláč!

   Tak Chorvatsko už do toho spadlo a brzy se stane osmadvacátým členem EU. To bude radosti po dvorečku. 68% z těch, kteří přišli při referendu k volebním urnám, hlasovalo pro vstup do EU!

Ale ono není zlaté všechno, co se třpytí. Jednak k urnám přišlo jen asi 44% oprávněných voličů a za druhé ještě den před referendem na pokyn vlády policie rozháněla násilím a vodními děly velké shromáždění demonstrantů, protestujících proti EU. Pro novou politickou reprezentaci je EU cílem a na to co si přejí lidé, se přece dnes nebere zřetel. A stačí malá ukázka moci a většina lidí si raději dá pozor a udělá co se od nich „žádá“!

Ti protestující žehrali na to, že sotva se jejich země osamostatnila, již znovu o samostatnost přichází. A také, že jako země s nadějným předpoklady pro rozvoj turistiky bude propříště  využívána jen zahraničním kapitálem. A stejně že na to doplatí i chorvatští rybáři, protože vstup země do EU otevře chorvatské pobřežní výsostné vody cizím rybářům s jejich velkým průmyslovým loďstvem. Inu, co si EU zamane, toho se nevzdá …....