Když tak lidé, tedy ti "obyčejní" / kteří nepatří ani mezi politickou šlechtu, ani mezi velké zbohatlíky/  mezi sebou rozprávějí o tom jak při nákupech docela běžných životních potřeb musí téměř každodenně konstatovat, že to či ono zas nějak podražilo, moc vesele se netváří. Ono totiž toho jim k radosti v poslední době zůstává stále míň a míň. On ten náš průměrný "nákupní košík" nám nějak systematicky hubne a hubne .......

    Říkávalo se to. Za časů kdy každý věděl, že rodinou je otec a matka s dětmi. Tehdy byl svět ovšem ještě normální. Americký ekonom Buchanan, lokaj "Nového světového řádu", k tomuto tématu kdysi řekl: „Podporuje-li někdo rodinu, tak vědomě či nevědomě diskriminuje jiné. Například homosexuály  a jim podobné.“ A přesně toto je zaklínadlem všech zastánců budování "Nového světa". Ti co řídí projekt "Nový světový řád" a chtějí se zmocnit vlády nad světem a zřídit totalitu pro zbytek lidstva, dobře vědí, že rodina je opravdovým základem, svorníkem státu a národa. Kdo rozvrátí rodinu, rozvrátí  i národ a stát !

   Každou chvíli se někde "semele něco", co se stane vítanou záminkou pro USA a jejich evropské spojence (z EU, tedy včetně nás !) k tomu, aby mohli osočit některého ze států, které nerady skákají tak, jak uvedené velmoci nařizují. A i když rozum ukáže, že ten osočený s tím neměl vůbec nic společného, tak díky tomu že to už  media důkladně přetřásla, mnoho lidí uvěří, že USA spolu s EU opravdu káply na pachatele a pokles reputace uvedených velmocí se na čas zastaví. Čili cíle je dosaženo.

   Premiér spolu s dalšími politiky, samozřejmě ruku v ruce s nevěrohodnými médii, halasně vyhlásil svoji podporu výstavbě nové haly v Brně, určené pro americkou firmu Amazon. Hlavním argumentem těch, kteří s tím přišli, byl předpoklad vytvoření až 1300 nových pracovních míst. Projekt podpořil i prezident a vláda uvedené americké investorské firmě dokonce přislíbila, že ze státních prostředků, tedy za peníze daňových poplatníků, zajistí k objektu i výstavbu nového dálničního přivaděče. Vše jen proto, aby americký investor byl za každou cenu spokojen.

   Našim podnikatelům vláda zvyšuje daně a zahlcuje je navíc dalšími a dalšími byrokratickými nesmysly. Když pak brněnští zastupitelé tento hloupý nápad s výstavbou gigantického "překladiště" opakovaně zamítli, spustil vládní, politický a mediální ansábl velký rámus. Zkrátka potvrdilo se zde u nás tak často praktikované pravidlo, že jakmile v tomto státě udělají naši regionální zastupitelé nečekaně něco dobře, jsou za to "kamenováni".

   Tuto otázku dnes často lidem předkládají především naši novináři, politologové a politici (řazeno dle stupně investigativnosti), ale také lidé mladší, kteří se při vypuknutí "sametové revoluce" ve školách teprve učili abecedu a základy počtů. A v jakých souvislostech tato otázka padá? Zejména tehdy, když někdo projeví nějaké pochybnosti o solidnosti současné Ruské federace i jejích představitelů a činů. Jsou-li ty pochybnosti vysloveny dokonce na kameru, nebo před mikrofonem, dostává ta otázka hodně tvrdý akcent. A běda tomu kdo hned necouvne a dál  svůj názor hájí. To se mu ihned dostane důrazného připomenutí „tedy tak ne !“ či výstražného varování „zadrž, zmlkni, nebo …"

   Co to znamená? S něčím podobným jsme se přece mohli někdy potkávat jen my starší tak v těch letech padesátých a šedesátých století minulého. Ale dnes, v demokracii? U těch novinářů, politologů a politiků, jejichž heslem je „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“, mnohým z nich už dávno individuální myšlení zdárně k radosti mocenských struktur utlumila naše media a peníze ! Jednoduše řečeno, co se mocenským strukturám nelíbí, tak i kdyby to bylo stokrát pravdivé a chvályhodné, opět je to „tabu“.

   Když pan Barroso v Bruselu vítal amerického prezidenta Obamu, řekl přitom: "Vítám vás v našem hlavním městě Evropy". A my hlupáci si mysleli, jak nás ve škole učili, že Evropa je světadíl a Brusel jen hlavní město Belgie. Že je tomu již jinak, to nám jindy tak pohotoví novináři, lajdáci jedni mizerní, opomenuli sdělit. Asi je to tím, že mohou psát jenom podle politického zadání. Nebo že by se snad pan Barroso jen přeřekl a pustil do éteru něco, co ještě zatím mělo být utajeno? Je zřejmé, že tento malý maoista s napoleonským syndromem se asi už vidí, společně se spiklenci "Nového světového řádu" / tj. s vládami a majiteli nejbohatších nadnárodních bank, vlastníky nadnárodních korporací, aristokracií i zasloužilými politiky a jejich přisluhovači/, v čele připravovaného super státu Evropa. Tento "Stát Evropa" a život občana-otroka v něm, popisoval ve své knize již v roce 1954 Orwell. Je to stát feudálů a otroků. Otroků v pravém smyslu slova .......

"Obávám se dne, kdy vývoj technologie předčí vzájemné lidské vztahy. To potom svět bude mít generaci idiotů. "

 Albert Einstein

   Promiňte, že se opět vracíme k výroku takového geniálního jedince, jakým byl nevyvratitelně Albert Einstein, který, jak se ukazuje, nebyl jenom velkým fyzikem, ale i člověkem, jenž dokázal poodhrnout oponu zakrývající budoucnost. Zdá se, že jeho předpověď už se  začíná naplňovat. U osob úředních a "imunitou" obdařených veřejných činitelů, dokonce zvláště výrazně. O tom zda je tomu tak si ovšem úsudek musí každý udělat sám. 

*** „Ministerstvo podá demisi. Vystřídá je nové ministerstvo. ….... Nám Egypťanům je jedno kdo přijde a kdo zas odejde. Jsme odsouzeni, aby s námi dělali co se jim zlíbí. ….... Naše vyučování nám dávalo dovozní zboží, jako havanské doutníky a whisky. Jeho hlavním účelem bylo, aby se z mladého Egypťana stala učenlivá pokorná bytost, jež je do dřeni proniknuta přesvědčením, že Egypt si nemůže vládnout sám, že to nikdy nedovedl a nikdy nesvede. *** Cokoli se stane, pomni, že musíš sloužit vyššímu pánu. A není to nijaký pán neviditelný, nýbrž lze jej hmatat rukama. Má vojsko, tanky a letadla v tvé vlasti. Má ruku na tvých penězích.“ Citát z knihy Johna Knittela „Hakim“. (ELK 1941) *** 

   Tak by se dalo nazvat to, co postihlo naši zemi po vítězství oné podivné „sametové revoluce“. Kdy se představitelé nové moci jako „všekazi“ vrhli téměř na vše, co kdy bylo vytvořeno, nebo stanoveno. Národní hospodářství se pro ně a jejich vazaly stalo zlatokopeckou bonanzou, jejíž nejkvalitnější část poskytli v jakési „aukci“ zahraničním vyžírkům, kteří už na to čekali, větříc už na dálku snadno dosažitelné „výdělky i zisky“. A mnohého z toho co ještě zbylo, se pak ochotně ujali přičinliví „pohrobci“ předešlého totalitního režimu, kteří se z bývalých „správců“ obratem stali majetnými „rentiéry“. Ale to našim „všekazům“ ještě zjevně nestačilo. Kde v dalších oblastech spatřili, nebo našli něco, co ještě nerozšťourali, na to se hned vrhli ….... 

   Je to stále stejné, dnes a denně. Jak člověk otevře noviny, zapne rádio nebo televizor, a má přitom v hlavě zapnut vlastní mozek, je okamžitě zavalen neskutečně neobjektivním zpravodajstvím a polopravdami, založenými na spoustě neskutečných lží. Takovou demagogii, s níž se dneska setkáváme, si za 2. světové války nedovolil ani Hitlerův fašistický ministr propagandy Josef Goebbels. Komunisté, kteří v tomto směru šli v jeho stopách, jeho "metody" sice ještě trochu zdokonalili, ale to, co dnes dokazují v mediálních lžích a demagogii novodobí služebníci „budovatelů nového světa“, by jim nejspíš vyrazilo dech. 

   Asi ano podle některých našich politiků. Dne 27.2.2014 v pořadu „Máte slovo“ na ČT1,diskutovali o referendu "zástupci občanů",  dále pan Knižák, pan Okamura a poslanec za TOP09 Polčák. Pan poslanec TOP09 Polčák, pan Knižák a ještě jeden občan přesvědčovali pana Okamuru a ostatní občany, že občané nejsou ještě vyzrálí na to, aby mohli v referendu rozhodovat o důležitých věcech a snad jen v regionech by mohli sbírat zkušenosti. Pan poslanec Polčák za TOP09 se na svého kritika z řad občanů rozčiloval, že s ním husy nepásl  a dával okatě povýšeně najevo, že On je nadčlověk a jen On a jemu podobní jsou ti "osvícení". A ti hlupáci "obyčejní" lidé jsou tu jen proto, aby na něj a jemu podobné nadlidi tvrdě pracovali a zajišťovali jim život v přepychu. On sám ještě "mlaďoh"-asi tak kolem 40let přesvědčoval asi 65letého právníka z řad občanů, že i když je právník, tak není schopen pochopit, zda např. potřebujeme nakoupit letouny Gripeny, a proto nemohou o takové věci lidé rozhodovat v referendu. Jako by on sám a jemu podobní, co sedí ve sněmovně, tomu rozuměli a jaká je jejich kvalita, o tom svědčí to, že  poslanci jsou zodpovědní za všechna špatná rozhodnutí a špatné  zákony dosud přijaté poslaneckou sněmovnou. Navíc referendum by nebylo o Gripenech, ale o tam zda jsou lidé ochotni uvolnit peníze ze svých daní na zajištění své bezpečnosti. O tom zda  nakoupit letouny Gripeny, nebo letouny jiné značky by samozřejmě rozhodovali vojenští odborníci. Občané měli vytáček poslance TOP09 Polčáka dost a jeden z nich označil Havla za zločince a stejně tak všechny ty, kteří škodí naši zemi a brání referendu a možnosti odvolávání politiků referendem. Pan poslanec Polčák by měl vědět, že je jedno rčení: I kdyby měl parlament 1000 hlav, budou-li prázdné tak z nich geniální myšlenka nevypadne. A ještě jednu věc by pan poslanec měl vědět. A to zásadní při jeho vzdělání. Národ si vytvořil Stát, to jest zaměstnance-služebníky národa, aby zajišťovali potřeby národa. Národ je ruka a stát je jejím nástrojem nikoliv naopak. Poslanci, prezident, senátoři, policisté, soudci všech stupňů a všichni ostatní státní zaměstnanci  jsou jen zaměstnanci národa a musí národu sloužit. To, že mnohé národy stejně jako ten náš, složí státu je zločin páchaný na národu. Věříme, že se to změní. Veškerá moc musí patřit lidu a lid si ji musí vzít.   NP.

   Náš nový ministr zahraničí se zřejmě zhlédl v románovém středověkém rytíři Donu Quijotovi de la Mancha a vrhá se, podobně jako on, do boje s větrnými mlýny. Jenže nějak to má v hlavě pomíchané. Namísto do větrných mlýnů, kde by ještě snad mohl uspět, se pustil do soupeře, proti němuž nemá šanci, ani kdyby se zestonásobil. Zřejmě si myslí, že s tou jeho ministerskou funkcí mu současně náš pan premiér nějakým "norimberským trychtýřem" nalil do hlavy veškerou moudrost. Místa tam zřejmě měl dost. Vrhal-li se hrdina románu Miguela de Cervantes proti těm větrným mlýnům divoce rytířským kopím, jedinou zbraní našeho pana Zaorálka zůstává s prominutím, jak se lidově říká, jen ta "velká huba". 

   Naši politici, povětšinou jedinci, kteří v životě nikdy manuálně nepracovali a nic hodnotného nevytvořili, si nekontrolovatelně rozhodují a vesele plýtvají finančními prostředky získanými z daní občanů České republiky. Jak na různé dary, tak i na různou pomoc jiným státům a jejich občanům. A to v době, kdy pomalu už na nic nejsou peníze a kdy se na pomoc českým nemocným dětem a invalidům musí pořádat veřejné sbírky. A jak žijí ty děti a invalidé, na které tyto od lidí vyprošené milodary nevyjdou, to ví jen Bůh. 

   Česká vláda vyslala dva letecké speciály na Ukrajinu s humanitární pomocí a zpět povezou 27 zraněných extremistů  na léčení v České republice. Když píšeme extremistů, tak to jsou dle slovníku českých politiků a médii ti občané, kteří sesouhlasí s politikou a počínáním  své vlády a to jak v České republice, EU a zemí kde vládnou vlády, které mají zájem na prosazování globalizace. Na Ukrajině toto neplatí. Tam vládní moc odmítla vstup do EU a proto její zákonné složky jsou označovány za zločince a vrahy a ti co násilně vládu svrhli a převzali moc jsou našimi a evropskými politiky a médii označováni za opozici a hrdiny. Kde je tedy pravda? Jsou lidé protestující proti vládě a mnohdy proti stupidním zákonům a jejich důsledkům hrdinové nebo extremisté? V naši zemi není extremismus právně přesně definován, ale přes to,  jsou lidé zavíráni do vězení na základě posudků "znalců", kteří získali svůj" titul" neznáme kde a jak, a za jejich "znalecké" služby  jsou jim poskytovány štědré finanční odměny. Je třeba, aby Ústavní soud jasně definoval co je extrémismus a stejně tak neofašismus. Zatím jsou tyto názvy-nálepky -" klackem" na všechny, kteří kritizují vládu a politický estabilischment. Na Ukrajině se ukazuje bohatství bývalého prezidenta Janukoviče. Proč se stejně tak neukazuje  bohatství našich politiků a státních zaměstnanců a více jak 100 českých miliardářů s otázkou stejnou jako u Janukoviče- jak si na svůj majetek vydělali? Měřme jedním metrem, a ne jak se to komu hodí

      NP

hlásil s přitroublým úsměvem Švejk.

   Jak se zdá přesně to samé nyní zaznělo v anglické versi v Bruselu, kam se vydal náš nový premiér sotva 48 hodin poté co sněmovna jeho vládnímu slepenci vyslovila důvěru. Pospíšil si, aby "velkého" předsedu komise EU Barossu mohl ujistit svojí loajalitou i loajalitou celé své vlády. Historický to okamžik ! Věříme, že Sobotka před "bruselským diktátorem" neklečel a nelíbal mu ruku, jako bývalý premiér Nečas papeži při návštěvě Vatikánu. Ale jelikož jsou mezi námi i pamětníci časů minulých, něco nám to připomenulo. Vzpomenuli jsme protektorátního prezidenta Háchu a na to jak letěl do Berlína, aby tam mohl říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi s ohnutým hřbetem vyslovit loajalitu protektorátní vlády naší pokořené země.