Jsou lidé, které bychom snad ani neměli lidmi nazývat. Člověčí “korouhvičky”, které se točí dle toho, jak vítr fouká, jednou sem, podruhé zas tam. Někdy sice občas také trochu zadrhnou a zaskřípají, ale stačí aby je někdo „trochu podmazal“, a zas se točí poslušně podle větru. A kupodivu jsou docela žádaným druhem, zvláště u politiků. Ti na takových lidských korouhvičkách dokáží postavit i “babylonskou věž”.

   Pokud jde o paměť tak v tom jsou lidé prapodivná stvoření. Někteří si sotva zapamatují, co dělali před dvěma dny, jiní zas ve své paměti uchovávají různé situace přes celá desetiletí, a někdy i mnohem déle. Ta první varianta není pro člověka nějak nebezpečná, jen většinou pobaví, nebo i naštve, své okolí. Zato ta varianta druhá může být člověku v životě sice nemálo prospěšná, neboť mu pomáhá mu lépe prožívat jeho životní úděl, ale pokud ji v sobě nosí člověk něčím vyšinutý, mohou v něm vzpomínky vyhrabané z minulosti vyvolat snahy ještě jednou si to vše zopakovat. A udělá-li to, většinou u ostatních lidí pro to jen těžko nalezne pochopení.

28.08.2018 – Erik Best

    Premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman nikdy, nikdy nedopustí, aby se Miroslav Poche stal ministrem zahraničních věcí. Vidí v něm přímého zástupce lidí, kteří se je už roky snaží vystrnadit z politiky. Zástupce lidí, kteří zosnovali kauzu Čapího hnízda, stvořili Jiřího Drahoše, platí protestující za výkřiky „StB, StB”, financují antibabišovská a antizemanovská média, ovládají Českou televizi a podstrkávají negativní příběhy do západních médií.

   Často se nás při běžných rozhovorech nejenom naši čtenáři, ale i jiní lidé, ptají jak je to možné, že dnes lidé dokáží přijmout za nevyvratitelnou pravdu totální nesmysl, jen když jej přednese v některém z diskusních pořadů TV nebo rozhlasu nějaký známý politik za souhlasného přikyvování profesionálního moderátora, a to i když člověku, který to sleduje nebo poslouchá, sám zdravý rozum říká, že jde o blud ? A protože i my sami sobě si často klademe stejnou otázku, trochu jsme se o tom pobavili s několika našimi staršími příznivci, kteří pamatují více než časy předlistopadové totality, i polistopadového velvetu.

   Nebojte se nejde o takové hity jako je třeba Gottův “Kávu si osladím”, které určitě zhoubné nejsou, neboť spíše k dobré náladě přispívají. Dnes však světem letí “hity”, které jsou pro lidstvo víc než zhoubné. Jedním z těch “hitů”, který dnes všem ostatním stojí v čele, je nevyvratitelně “multikulturalismus”. A v jedné řadě s ním to jsou tak snadno zneužívaná “lidská práva”, nebo přehnaná “svobodomyslnost”, které společnost spíše narušují, než konsolidují.

   Na „www.první zprávy.cz“ jsme zcela náhodně narazili na článek s titulkem „Kongresman vyzval k zastavení hysterie ohledně Ruska“, zveřejněný 19. srpna 2018, který nás víc, než zajal svou objektivitou a rozumnými závěry natolik, že jsme se rozhodli text převzít a s citací zdroje zveřejnit i na naší stránce, v dobré víře, že jej naši čtenáři přijmou i pochopí. Jsme totiž názoru, že ne vše, co pochází tzv. „z druhého tábora“ musí být za každou cenu špatné, i že i odtamtud mohou zaznít hlasy rozumu!

   Dnes a denně slyšíme od politiků ČR a v médiích o našich údajných spojencích a snaží se v lidech vyvolat pocit lásky, vděčnosti a zavázanosti k našim údajným spojencům v NATO a EU. Z falešných úst politiků, kteří byli většinou v minulém režimu členy KSČ nebo SSM a vyvolávali hesla se Sovětským svazem na věčné časy, řeči o spojencích vyvolávají jen trpký úsměv, Podobné je to i s prodejnými médii.

   I ten nejobezřetnější politik se občas ukecne. A právě na takové situace samozřejmě napjatě všude čekají političtí soupeři. Nyní se to stalo předsedovi KSČM Filipovi, a zle na to doplatil jen proto, že neuváženě, a navíc trochu kostrbatě, popsal situaci za invaze sil Varšavských dohod z 21. srpna 1968, a především účast soudruha Brežněva na spuštění této akce. A také účast Ukrajiny. Na což z médií a stranických klubů naší opozice zadul okamžitě proti jeho slovům doslovně protestní uragán.

   Tak jako se chovají živočišní paraziti v těle svého hostitele, užírající jej až do jeho konce, se u nás chovají tak zvané ,,politické neziskovky“, které často pod taktovkou cizí moci parazitují na naší zemi, s cílem oslabit ji a následně zničit ! V současné době počet “nevládních neziskových organizací” se zkratkou NNO, označovaných běžně jako „politické neziskovky“, u nás již dávno přerostl míru snesitelnosti a řada z nich se již Infiltrovala i do mnoha vlivných složek vlády natolik, že to nemá obdoby !

   Tohoto hesla se držívaly již české regimenty za Rakouska-Uherska, když je rakouská generalita hnala s bodáky ze zákopů proti carskému ruskému vojsku, které jako člen “Dohody” - protimocnářského spojenectví Francie, carské Rusi a Británie – stálo ve válce proti rakouským a německým armádám. A protože v našich rekrutech český vlastenecký duch výrazně převyšoval vynucovanou rakouskou podřízenost, vojáci našich regimentů v příhodných chvílích odhazovali “rakouské kabáty”, zabalili to a hromadně přebíhali k Rusům, kteří jim byli bližší než Vídeňský diktát.

   Setkávají se s ní zejména naši starší občané a drobní živnostníci, které trápí především prudký nástup elektronizace přenosu dat, rozvoj komunikace přes internet, nutnost používání počítačů a dalších prostředků výpočetní techniky i tam kde je to naprosto zbytečné. To vše přináší starším osobám vlastnícím menší firmy nemálo strastí, protože počítačová gramotnost těchto osob zpravidla není, až na mimořádné jedince, zdaleka na takové úrovni jako u mladší generace.

   Další tři vojáci, zaměstnanci Ministerstva obrany, zemřeli na území cizího státu pro cizí zájmy. Nemyslíme si, že se v Afghánistánu bojuje i za ČR. Mnozí veteráni, kteří v Afghánistánu byli, hovoří otevřeně o naplňování zájmů USA a jejich nadnárodních korporací našimi vojáky a vojáky z dalších zemí členů NATO.  

   Že se nemá opisovat, to už známe ze svých školních let. Ale i dnes naši žáčci ve školách občas opisují. Ale když tak činí i lidé dospělí, je to na uváženou. Jenže nad těmi nestál pokaždé nějaký pan učitel, který by jim to opisování zarazil, a pak z toho je občas průšvih. Někdy až po letech. I stalo se to právě nyní i dvěma bývalým studentům, na které to opisování zpětně tvrdě dopadlo.

   … se rozezněl Sněmovnou vzápětí poté co opozice musela při hlasování o důvěře vládě spolknout nadpoloviční většinu pracně splácané “dvoj-koalici”, podpořené při hlasování stranou třetí. Opozice zuby zaskřípala, ale ruce do klína nesložila. Všech pět předsedů opozičních stran ihned začalo před médii rozebírat v čem to udělali chybu. Pět verzí zaznělo, slovesně sice se v jednotlivostech lišících, ale věcně “na jedno brdo”. A samozřejmě si přitom páni předsedové neodpustili kritický ohlas k těm dvěma “bídníkům”, kteří vznik “menšinové koaliční vlády” nakonec přece jen umožnili.

   Úspěšný film “Konec vodníků v Čechách” určitě diváky dobře pobavil, ale náš virtuální film na téma “Konec morálky v Čechách” vás pobaví jen těžko. Ten pouze ukáže v plném světle skrývanou tvář naší současné společnosti. Nebude však polemizovat o problematice politické morálky a ani se nebude zabývat nějakou podnikatelskou morálkou založenou na jistém kořistnictví, jakou předvádějí někteří vlastníci tzv. “ubytoven”. Ani se nebude zabývat morálním stavem některých našich menšin. Jen povšechně poukáže na úroveň chování některých částí naší společnosti na veřejnosti. Platí to jak o městských celcích, tak pro venkov.