ZHOUBNÍ PARAZITI ÚTOČÍ

   Tak jako se chovají živočišní paraziti v těle svého hostitele, užírající jej až do jeho konce, se u nás chovají tak zvané ,,politické neziskovky“, které často pod taktovkou cizí moci parazitují na naší zemi, s cílem oslabit ji a následně zničit ! V současné době počet “nevládních neziskových organizací” se zkratkou NNO, označovaných běžně jako „politické neziskovky“, u nás již dávno přerostl míru snesitelnosti a řada z nich se již Infiltrovala i do mnoha vlivných složek vlády natolik, že to nemá obdoby !

   Že u nás existovaly jisté „neziskovky“ u dávno, to není žádné tajemství. Ale byly to “živelně organizované celky”, které se věnovaly výhradně pomoci potřebným lidem, nebo aktivistické všeobecně prospěšné činností a podobně. Jako například dobrovolní hasiči, charitativní organizace, aktivističtí ochránci přírody a pod.

   Ale ty tzv. „politické neziskovky“ ? Kde ty se tu vzaly a kolik jich tu máme ? Ty již dlouhá desetiletí existují v USA a na Západě, ale tady byly po listopadu 1989 novinkou. Přišel s nimi Václav Havel, který je ve své “koncepci občanské společnosti” uvedl jako složky, která budou mít ve společnosti významné postavení, umenšující nežádoucí vlivy státu na občana. Ale kolik již u nás těch NNO je celkem, a především kolik z nich je těch „politických“, to zatím v oficiálních dokumentech prostý občan jen těžko najde. Ale podle odborníků a statistik jich v dubnu 2017 celkem bylo zaregistrováno již 129 947, a těch hlavních „politických“ zhruba 40.

Ano, jsou neziskovky, a neziskovky !

   Existuje spousta NNO, které významně působí prospěšně v oblasti humanitární pomoci, v oblasti ochrany životního prostředí, nebo je to řada jiných všeobecně prospěšných organizací, usilujících například o zlepšení vzhledu obce, či přispívajících k zdravému rozvoji života člověka – jako jsou různé sportovní, ale také kulturně výchovné spolky, apd. Všechny takové NNO zde vyjmenovávat nebudeme, bylo by to neefektivní, ale určitě si takové chvályhodné NNO sami dokážete vytypovat. Vše to jsou „neziskovky“, které si za svoji činnost zaslouží i nějakou tu rozumnou materiální podporu, ať už od obce či od vyšších institucí, až po vládu. Ovšem v médiích se o nich a o jejich činnosti málokdy něco dočtete. Ale prostí lidé je znají a dokáží ocenit !

   Ale jsou dnes u nás také ty výše zmíněné „politické neziskovky“, které se zaměřují především na „ideovou výchovu společnosti“, aniž by následně byl vidět nějaký konkrétní dopad a výsledek jejich působení. A začasto jejich „politicky cílené působení“, jako jsou třeba různá veřejná shromáždění a demonstrace, vyvolává i nežádoucí společenské střety, čímž se ve skutečnosti stávají neoficiálními „hlásnými troubami“ některých politických stran. Pokud pak jde o jejich požadavky na materiální pomoc státu, a také od Evropské unie, to nastavují obě ruce a pořád mají málo. Ovšem těmto NNO, na rozdíl od těch uvedených v předchozím odstavci, a jejich činnosti, se samozřejmě víc než je zdrávo dostává pozornosti od médií i od politiků a jejich stran, především pro jejich „vhodně nasměrované ideové působení“ na veřejnost. V současnosti jejich přízně velice ráda využívá zejména stávající opozice.

Zablesklo se na časy, a v povětří to ostře zabouřilo.

   Když nová paní ministryně financí zkonstatovala při sestavování návrhu rozpočtu na příští rok, že pro NNO je počítáno z vládního rozpočtu s 13,6 miliardami, a porozhlédla se trochu po tom „společenství neziskovek“ především z hlediska jejich skutečných společenských přínosů, došla k názoru, že nějakým přitažením opasků těm „politickým NNO“ by se daly ušetřit 3 miliardy, které by se vhodněji uplatnily jinde, kde je jich více zapotřebí. Byla to sice od ní jen vstupní úvaha, o kterou se neuváženě podělila s médii, ale vyvolala skoro mediální a politický uragán. Prostřednictvím médií se začali halasně ozývat samozřejmě především představitelé hlavních a veřejně známějších „politických neziskovek“. Tedy představitelé organizací jejichž hlavními provozními nástroji je „totální užvaněnost“ a „ideová zarputilost“. Jsou to organizace, které mají s nějakou dobročinností a všeobecnou prospěšností opravdu pramálo společného. Je snad všeobecnou nutností obhajování „stejných práv žen a mužů“, prosazování „evropských hodnot“ popírajících a odsuzujících naše vžité národní kulturní a společenské zásady, nebo prosazování implementace unijních zákonů do našeho zákoníku ? Vždyť to je problematika kterou se mají zabývat především zákonné orgány naší země. Ale většina představitelů našich „politických neziskovek“ je přesvědčena, že je nejen jejich právem, ale také povinností, své názory přenášet do státních orgánů, a proto většina těchto NVO už díky jisté benevoltnosti státního aparátu si do různých vládních poradních i výkonných složek naočkovala svoje emisary, aby jejich prostřednictvím NNO mohly ovlivňovat a dle možností usměrňovat rozhodování státní správy.

Ale co s těmi „politickými neziskovkami“ dál ?

   Především je třeba si uvědomit, že jde o „uskupení“, která si vytvořili lidé samovolně aniž by k tomu byli nějakou zákonnou volbou pověřeni, ale i to, že taková „uskupení“ žádný oficiální vládní či samosprávný orgán ve svobodné zemi bohužel nemůže zakázat. Ano, to opravdu nemůže, ale nemusí je přece financovat ! O to by se měly starat třeba strany či soukromé organizace, které jejich „ideovou propagaci“ potřebují, tj. zabezpečovat je po všech stránkách finančně i materiálně ! A emisary NNO v různých vládních i samosprávných orgánech by měli vystřídat řádně zvolení odborníci. Ovšem něco takového prosadit u naších skrývaným anarchistickým smýšlením nakažených politiků bude víc než sysifovské ...