ZASE TEN LETNÍ ČAS . . .

   Každoročně se to v tuto dobu opakuje. Přecházíme na "letní čas". O hodinu méně si pospíme a mnohým z nás je to dobrou záminkou pro to, aby si mohli zanadávat a upustit trošku nashromážděného adrenalinu. Ale jen málokdo ví jak to z hlediska historického s tím letním časem vůbec je. Tak se na to pojďme podívat.

   Poprvé byl letní čas zaveden v řadě evropských zemí do praxe za první světové války v roce 1916. Podle některých historických pramenů jako první zřejmě letní čas zavedlo Švédsko a to v trvání od 14. dubna 1916 do 30. září stejného roku, ale v dalších letech od toho ustoupilo. Zato v Německu a v Rakousko-Uhersku, jehož součástí tehdy byly i české země, platil mezi 30. dubnem a 1. říjnem 1916 a v obou říších se uplatňoval až do roku 1918. Poté byl znovu zaveden zas až za druhé světové války.

   V českých zemích, tedy v Protektorátu Čechy a Morava, fungoval nepřetržitě (!) od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942 a dále až do roku 1946, kdy byl zaveden také tzv. zimní čas, u kterého se hodiny posunoval o jednu hodinu nazpět. Každoroční letní čas byl pak v Československu zaveden v roce 1979, kdy bylo zavedeno pravidlo, podle něhož byl letní čas zaváděn poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil o posledním zářijovém víkendu. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii a i naše republika se tomu poslušně přizpůsobila. Argumentem pro zavádění tohoto letního času jsou především energetické úspory. Občas se však také argumentuje pro letní čas tím, že se poněkud zmírňují některé energetické špičky.