Vítali jsme je chlebem a solí. S jásotem.

    Do 17. listopadu ´89 tady o nich nikdo neslyšel. Ale když to tady tak říkajíc “prasklo”, začali najednou přijíždět, překypujíc nadšením nad koncem komunistické nadvlády a plni plánů jak nám tady pomohou republiku zrenovovat podle západních zvyklostí. A koho že tím myslím ? No přece naše zahraniční krajany, kteří po roce 1948 utekli před novým režimem na západ. A také potomky těch, kteří tam odešli ještě před II. světovou válkou. Ale, jak občas tvrdí někteří “zlí jazykové”, mezi těmi navrátilci byli dokonce i jedincí, které si ve vlastním zájmu tam na západ potají vyslal nový poúnorový režim a kteří se dnes vydávají za oběti komunistické zvůle. 

   V tom období “havlistické euforie” se nikdo neptal “Who is who “: Vítali jsme je “chlebem a solí” s otevřenou náručí. V očekávání, že opravdu nám pomohou zbavit se některých nežádoucích pozůstatků z časů totality a přinesou nám sem odtamtud ze západu znalosti nových technologií, tolik tu postrádaných. Věřili jsme, čekali něco konkrétního, ale povětšinou marně. Většina těch našich krajanů se honem honem zapojila do politiky, protože k tomu přece nepotřebovali nějaké velké finanční prostředky. A tak za ně se záhy postarali o naplnění našich očekávání “cizozemci”, kteří sem k nám vtrhli následně. S takřka stejnými úmysly, jen jejich pozadí bylo jiné. Ale i ty jsme vítali chlebem a solí !

   A jak to dopadlo ? Z těch našich krajanů jich zde mnoho nezůstalo. Většinou se do “budování naší nové společnosti” zapojili ti, jimž se podařilo uchytit se v politických kruzích. Ale z těch nově příchozích “cizozemců” se tu uplatnila většina. Jako ta biblické kobylky se vrhli na náš zastaralý průmysl a v naším státem pořádaných aukcích za babku vykupovali podniky, hlavně z oblasti lehkého průmyslu a větší provozy obchodního charakteru. A náš stát je, díky “prozíravosti našich politiků”, jektajících v obavě, že by nás tito potenciální noví investoři mohli opustit a obrátit se jinam, krmil různými “pobídkami”, odpouštěl jim na dlouhá léta daně, zkrátka dělal vše pro to, aby si je tu udržel.

   Ale ta “prozíravost našich politiků” se ukázala být lichá. Mnozí z těch nových “majitelů” ani ještě nezaplatili aukční cenu a už ze získaných podniků začali překotně vyvážet do svých rodných zemí ta naše “zastaralé technologie”, patřící prý jen “do šrotu”. A než se sešel rok s rokem, byli fuč. A nám zanechali na krku jenom vybrakované tovární prostory a dlouhé řady nezaměstnaných. Tak na tu naši ”prozíravost” doplatili naši celosvětově pověstní skláři, keramici, textiláci, potravinářský zpracovatelský průmysl a další odvětví. Včetně naší obchodní sítě, Kam vtrhli následně také noví investoři se svými super- a hyper- markety a než se kdo nadál v krátkém čase prakticky existující maloobchodní síť udusili.

**** Tak to se nám ten “chléb a sůl” vyplatili ! **** 

**** Místo chlebem a solí, měli jsme je vítat holí ! ****