ROZBOUŘENÝ SVĚT

   O tom co se ve světě děje, a jak to v které zemi vypadá, se většina z nás dozvídá jen z médií, nebo vzácně od přátel, kteří do toho ostatního světa vycestovali buď za prací, nebo v rámci turistiky. Pokud jde o ten svět na západ od nás, tak o tom slýcháme z médií samé chvály, ale o tom světě východním jen odsuzující kritiky plné opovržení. Tak jsme se rozhodli poskytnout vám reálnější pohled k tomu směru východnímu, a vybrali jsme k tomu konkrétně Moskvu, a jako informátora solidního Martina Kollera, který Moskvu již několikrát navštívil, a který nemá nejmenší důvod nějak zkreslovat pravdu kterou viděl na vlastní oči. A z jeho šestistránkové reportáže jsme pro vás vybrali to nejpodstatnější.

Martin Koller reportuje z Ruska :

   “V Moskvě to vypadá úplně jinak, než jak to západní média vykreslují. V Rusku jsem nebyl tři roky a dost se tam změnilo. Reálná situace se dost odlišuje od protiruské propagandy v evropských médiích. Je fakt, že Moskva je výkladní skříní státu. Nicméně totéž platí o více evropských městech z hlediska jak vzhledu, tak životní úrovně obyvatel ve srovnání s jinými destinacemi státu. Stačí porovnat Prahu a severní Čechy.

   V Moskvě a okolí je vidět především obrovský stavební rozvoj. Přitom se staví účelově a potřebně, především obytné domy. Nevytvářejí se zbytečné nesmysly typu drahých, šest metrů širokých dlážděných chodníků jako v Praze, aby se honem ještě něco získalo před koncem funkčního období partajního úřednictva na magistrátu. Navíc je třeba konstatovat, že v Moskvě je na ulicích čistěji než v Praze, natož v Paříži.

   Kromě toho v Moskvě na ulici nepotkáte opilce, žebráky, páchnoucí bezdomovce, povalující se feťáky a dredaře, natož nějaké otravné islámské kazatele či agresivní migranty. Ne že by tam ale panoval láskyplný multikulturalismus podle bláznivých iluzí euromarxistů. Nicméně lidé se respektují a cizinci ze států SNS a Ukrajiny přijíždějí za prací a pracují. Parazité nejsou vítáni ani živeni na úkor pracujících. Lidé se obecně chovají slušně. Mnozí se diví, proč se vůči nim organizuje v EU dlouhodobá nenávistná válečnická kampaň. Koneckonců Rusové jsou Evropané s křesťanskou historií, na což mnozí propagandisté v EU i ČT v rámci ideologického podlézání válečným štváčům zapomínají.

   Nicméně ani přistěhovalci z Asie nejsou v Rusku problematičtí, spíše naopak, takže můžeme mluvit o funkčním společenství různých ras, které žije civilizovaně. Možná že právě eurasijské společenství, které stojí na základech světové civilizace, je perspektivnější než agresivní afroislámský primitivismus importovaný v současné době do EU.

   Je třeba konstatovat, že v Moskvě nemá člověk ve dne a večer pocit ohrožení jako v Paříži, především v okrajovějších částech, natož v pařížské příměstské dopravě. Moskva budí dojem většího pořádku než Paříž nebo Praha. V Paříži jsou na rozdíl od Moskvy prostory, kam se neodváží nejen turisté, ale ani policie, a podobné je to i v některých městech Švédska a brzy i Německa, takže ani nevíme, co se tam děje.

   V Rusku všeobecně výrazně zdražily potraviny, přibližně na českou či evropskou úroveň a benzín podražil nedávno o zhruba 20 %. Hranatý bílý chleba stojí 40 rublů, šiška salámu 200 a 500 rublů, makový závin velikosti našeho z marketu, ale s trojnásobným množstvím máku a čerstvý 300 rublů, dvoulitrová láhev coly 140 rublů, Croissant 7 days 40 rublů, sušenky zhruba 40 až 60 rublů a dvojitý Burger King s hranolky a colou 260 rublů. Dříve litrová cola obsahuje pouze 0,9 litru nápoje, takže i zlodějna nadnárodních korporací s cílem maximalizace zisku je všudypřítomná.

   Existují samozřejmě akce, kde lze nakoupit levněji. Nicméně kvalita, pokud lze posuzovat podle chuti a reakce trávicího traktu, je dobrá, možná lepší než u českých  europotravin. Kromě toho lze konstatovat, že potravin je všude dostatek včetně masa a masných výrobků a jižního ovoce v širokém sortimentu. Potravinové embargo evidentně neuspělo a Rusko na rozdíl od například naší republiky buduje potravinovou soběstačnost. Zato EU bude ničit vlastní potraviny, dovážet americkou sóju a z ní pravděpodobně vyrábět česká jablka, sýry a vepřové.

   Bez ohledu na růst životních nákladů nevypadají Moskvané nějak chudě. Rostou ceny, ale rostou i platy. Prakticky každý má moderní mobil. V Moskvě je pravděpodobně víc nových zahraničních aut střední a vyšší třídy na počet obyvatel než v Praze, což platí již řadu let. Staré žigulíky jsme za týden viděli tři. Bez velké nadsázky lze říci, že životní úroveň evropské části Ruska a kolonie Česko se v podstatě vyrovnávají. Evidentně chudá je v Rusku část důchodců, takže i v přístupu ke starým lidem se Rusko europeizuje. Nicméně prezident Putin dokáže poslouchat názory občanů a rozhodl se omezit rozsah nepopulární důchodové reformy, což si v evropské demokracii, obzvláště její prolhané české verzi, vůbec nedovedu představit. Naopak v Rusku již několik let běží program podpory rodin s dětmi a těch je vidět dost, vypadají zdravě a chovají se normálně. Zde máme co dohánět místo rozhazování peněz na podporu profesionálních parazitů z politických neziskovek všemožných rasových a sexuálních menšin a úchylných experimentů EU.

   Důstojnost začal vracet ruskému občanovi až Putin. Mimochodem, stát, který řeší čistotu ulic, sociální problematiku bydlení a dopravy pro svoje občany se sotva připravuje na útočnou válku. Pokud někdo v EU či ČT vykládá pohádky o ruském komunismu, měl by Rusko navštívit, aby se probral. Byty v Moskvě stojí zhruba tolik co u nás. Zároveň se staví i na vesnici, kde přibývají moderní domky, dokonce i s tepelnou izolací, a mizí rozpadající se dřevěné chalupy, vesměs neobývané. Nicméně ruská vesnice má z hlediska kvality domů stále ještě nižší úroveň než česká, modernizovaná z velké části už v předlistopadovém období. Ale i tam vše spěje v tichosti k lepšímu.”

Martin Koller