PREZIDENTSKÉ PARADOXY

   Prezidentské volby na krku a media se mohou přetrhnout, některá aby znectila ještě úřadujícího současného prezidenta Zemana, který kandiduje podruhé, jiná aby co nejvíce vynesla některé jeho protikandidáty. Pokud si však vezmeme otázku prezidentů obecně, obecně z řad občanů zaznívá, že s těmi prezidenty jsme od samého počátku moc velké štěstí neměli.

   Ten první, prezident T.G.Masaryk, byl především doma ve světě vysoké diplomacie, kde pro vznik svobodného Československa udělal opravdu velmi mnoho, ale na vlastním budování československého státu měli lví podíl především následující vlastenečtí jedinci, o nichž dnes neštěkne ani pes. Byli to: Kramář, Rašín, Švehla, Štefánik, Stříbrný, Soukup, Šrobár, a také neopominutelné zahraniční čs. Legie.

   Druhým naším prezidentem se stal Masarykův nejbližší spolupracovník E. Beneš, který se také věnoval především diplomatické činnosti a hledání mezinárodních kompromisů. A potom už kompromisy neprocházely, západ nás předhodil jako úlitbu A. Hitlerovi a náš prezident raději zdrhnul do Anglie.

   Po abdikaci prezidenta Beneše 22. října 1938 a jeho odletu do Anglie, přijal prezidentskou funkci na nátlak svého okolí Emil Hácha, který do té doby působil v nejvyšším správním soudu. A poté co se od Československa odtrhli Slováci a u nás byl německým dekretem vytvořen Protektorát Čechy a Morava, byl okupanty E. Hácha potvrzen jako „říšský prezident“ Protektorátu, ale zároveň byl ustaven říšský protektor SS-Obergruppenführer Konstantin von Neurath, který se stal prezidentovo „řídící osobností“. E. Hácha byl po osvobození Československa v květnu 1945 zatčen, pro velmi špatný zdravotní stav převezen do vězeňské nemocnice a tam 27.6.1945 zemřel.

   Prezidentem se po svém návratu z exilu přes Moskvu se stal opět E. Beneš, který však byl pod silným tlakem komunistů. Vlády se ujala tzv. „vláda Národní fronty“, sestavená, stejně jako její program, komunisty v Košicích. Ta se po 28. únoru 1948 rozpadla a novým předsedou vlády se stal komunista K.Gottwald, jak bylo v Moskvě dohodnuto …

   Další řadu prezidentů, tentokrát vysloveně komunistických – budovatelů republiky, zahájil K. Gottwald a po něm následovali: A.Zápotocký, A.Novotný, L.Svoboda, G.Husák. Po tomto posledním přišel už svobodnou volbou zvolený V.Havel a po něm V.Klaus a M.Zeman. Ale to je už historie dosti známá.

   V současné době to v zemi mihotá jak při programu Laterny magiky, při kterém na promítací plátno vyskakují střídavě nadržení kandidáti nové volby. Je jich včetně dosavadního prezidenta Zemana hned devět. Ale kdo bude vítězem lednového klání 2018, na to si musíme počkat.

Shrnutí NP: Tak jak se ukazuje na dobré prezidenty jsme moc velké štěstí neměli. A ani na dobré vlády. Až na ty první prvorepublikové. Už je na čase, aby nám osud dal něco lepšího. My vidíme z kandidujících adeptů jako nejlepšího pro naši zemi dosavadního prezidenta Miloše Zemana.