PODVÁDĚT SE NEVYPLÁCÍ

   Že se nemá opisovat, to už známe ze svých školních let. Ale i dnes naši žáčci ve školách občas opisují. Ale když tak činí i lidé dospělí, je to na uváženou. Jenže nad těmi nestál pokaždé nějaký pan učitel, který by jim to opisování zarazil, a pak z toho je občas průšvih. Někdy až po letech. I stalo se to právě nyní i dvěma bývalým studentům, na které to opisování zpětně tvrdě dopadlo.

   Nová menšinová koaliční vláda byla po  dlouhých cirátech opozice sestavena, prezidentem ustanovena, i sněmovnou schválena, ale neuplynul ani týden a byl tu průšvih jak Brno. Novinářští špiónci někde vyhrabali disertační práci paní ministryně spravedlnosti a k ní i jinou disertačku, o pár let starší, počítačově je obě načetli ve speciálním programu a porovnali. I co jim vyšlo ? Že paní ministryně jako studentka do své práce pravděpodobně opsala bez citací některé pasáže z té starší disertačky. A tak páni novináři rozpoutali na paní ministryni velkolepý mediální hon. A co bylo dál ? Paní ministryně se chvíli hájila tvrzením, že vědomě nic neopisovala, ale pak to vzdala a rozhodla se z funkce odstoupit.

   Ale protože nelítostný osud dělá vůči lidem různé skopičiny, po pár dnech tu byl další obdobný průšvih. Byla-li paní ministryně kandidátkou hnutí ANO, nyní to postihlo pro změnu koaliční ČSSD. Špiónci obdobným způsobem  vyhrabali, že údajně opisujícím studentem byl tentokrát čerstvě  jmenovaný ministr práce a sociálních věcí z ČSSD. Ale ten, dříve než se media patřičně rozběsnila, uznal. že proti mediální smršti by stejně neobstál a rovnou tedy hned rezignoval.

   A jak se to vše odehrávalo ? Univerzitní odborníci se v názorech rozcházeli. Podle některých byly disertace tehdy vedoucími pedagogy uznány jako nezávadné, ale “objevitelé” a jiní pedagogové pokládali obvinění z opisování za prokázané. Kde tedy byla pravda ? Tak o to se pak už po odstoupení ministrů nikdo nezajímal. Jen novináři, a spolu s nimi také představitelé opozičních stran, ještě vylezli na povrch s konstatováním, že to vše byl jenom důsledek neodpovědné práce premiéra i předsedy koaliční strany při výběru kandidátů. Na hlavu premiéra se snesla celá sprška odsuzujících kritik. A opozičníci neopomenuli hned připomenout, že sám premiér při sestavování vládního programového prohlášení z jejich opozičních programů opsal mnohé co se mu hodilo do krámu a u čeho očekával příznivý ohlas u společnosti. Že tedy sám premiér je plagiátorem a tak že se nemůže nikdo divit jací jsou jeho ministři. Ale pan premiér své programové prohlášení přece sestavoval s celým svým týmem a vkládal do něho především to o čem byli všichni přesvědčeni, že to bude zemi ku prospěchu. Že mnohé z toho opozičníci pokládali také za rozumné ještě neznamená, že to od nich premiér opsal.

   Zajímavé to hodnocení opozičníků. Když se nad tím člověk zamyslí přijde mu na mysl otázka jestli to vše nebylo z pozadí někým zorganizováno tak, aby to nakonec dopadlo hlavně na premiérovu hlavu. Je to dost logické v dnešní době kdy před lidmi předváděná demokratičnost je začasto přímo demagogická. Ale co bude dá ? My se obáváme, že opozice spolu s novináři udělá vše pro to, aby se podobné událost ještě opakovaly.

NÁRODNÍ PROSPERITA . JTH.84