OD STARTU S PODRAZEM NA ŠTÍTĚ !

   Tak zahájil náš současný premiér svoji budoucí kariéru. Vědom si skutečnosti, že nad ním bude stát silný prezident jemuž asi nebude po chuti, postaral se především za pomoci uměle vytvořeného  “komplotu” o zlikvidováni možných soupeřů, jimž by naopak mohly prezidentovy názory ladit a zároveň si tím zajistil oddaného nohsleda, který se na ministerské křeslo, které mu bylo odměnou, jen třásl.

   Ovšem to na úplné vítězství ještě nestačilo. Potřeboval stvořit koalici v níž by mohl hrát “první housle”. A to nebylo tak lehké. Jeden potenciální partner tu byl a přeskočit jej nešlo. Vždyť jeho strana dostala pomalu skoro stejně hlasů, jako ta premiérova vítězná. A dalo se očekávat, že dík svým svérázným názorům bude v jakékoliv koalici premiérovi “koukat na prsty”. Ale na sestavení vládní většiny jen takové společenství bohužel nestačilo. Ještě potřeboval někoho třetího. A vsadil na “mini-stranu”, která i za “předlistopadové totality” s vládnoucí stranou v rámci Národní fronty “táhla basu”. Vyšlo mu to. Nový předseda dané straničky, v politice sotva dostudovaný nováček, který už se viděl ve vládě v “teplém křesílku” po tom ochotně skočil. A co ani tehdy premiér ani netušil, měl za sebou silnou oporu v jisté zaoceánské moci.

   Koalice byla na světě a premiér měl volné pole. Silnější partner sice mu občas zazlobil, ale tu dvoutřetinovou většinu ve vládě premiér přece jen pořád měl. A ani prezident mu nenechal “klidný spánek na vavřínech”. A ke všemu i z veřejnosti začaly stále výrazněji zaznívat k jeho vládní politice kritické hlasy, které

se začaly projevovat při různých lidových demonstracích, ale s tím se premiér vyrovnal za pomoci zaprodaných medií, i díky akcím “červených karet a trenýrek” organizovaným jistými představiteli “zaoceánského protektora”.

    Ale všeho do času, ony ty “Boží mlýny sice melou pomalu, ale jistě”, a tak to v koalici začalo skřípat stále víc a víc. Chudáku premiérovi z toho málem už všechny vlasy vypadaly. A jak se krátila doba do nových parlamentních voleb, začalo se ukazovat, že stávající hlavní premiérova vládnoucí strana to může v těch příštích volbách prošvihnout na celé čáře. Vždyť  i některá doposud stále ještě poslušná media začala nějak “lavírovat”. A ta svobodná, nezaprodaná, už na vládě nenechávala ani “nitku čistou”.

   Ale premiér je, jak se zdá, stále ještě přesvědčen, že jeho instruktoři z EU a zaoceánští patroni jej padnout nenechají. Ale co když “nebesa dopustí až motyka spustí” a “vláda lidu se opět do rukou jeho navrátí” …

   Co na nás Sobotka se svým oranžovým teamem šije, si přečtěte v následujícím článku "HLE, JAK NÁM TA ČSSD VLÁDNE ..."

                                              NÁRODNÍ PROSPERITA