Dnešní datum: 29. 03. 2024   
Přihlásit se

Uživatelské jméno:

Heslo:




Založit nový účet!

NOVOROČNÍ MEMORANDUM NÁRODNÍ PROSPERITY

03. 01. 2012

Nikdo není tak beznadějně zotročený, jako ti, kteří falešně věří, že jsou svobodní.

Část prvá, základní:   Lidé země naší, tolikrát už opakovaně zaprodávané a rozkrádané. Ti, kteří nám vládli a vládnou, předešlí i současní, si hledí jen prospěchu svého a mocenských pozic svých stran. Odvolávají se na mandát, který jsme jim ve volbách dali, ale to, co před volbami velkoryse naslibovali, hned po volbách vždy odhodili za hlavu. Kážou nám o svobodách, které pro nás vydobyli, ale z každého, kdo si dovolí kriticky vystoupit proti současnému stylu vládnutí této naší tzv. pravice, prohlásí hned neodvolatelně za nežádoucího extrémistu, s nímž je třeba okamžitě tvrdě zatočit. 

   Onen tak zvaný „předlistopadový režim“ dle dnešních politiků v naší zemi vytvořil totalitní systém, opírající se především o policejní síly. A svůj „demokratický systém“ oproti tomu opěvují jako vzor spravedlnosti a práva, v němž se nikdo nemusí bát svobodně říci svůj názor. Ale přitom, když někdo vysloví něco, co vládnoucí klice nevoní, ženou jej před soud. A jde-li o nějakou zákonem dovolenou demonstraci, při níž mohou zaznít slova vůči vládnoucí moci kritická, ti kteří by si takový projev chtěli poslechnout, naleznou celé místo konání demonstrace obklopeno kordony policistů a v bočních ulicích k zásahu připravené policejní těžkooděnce. Což vskutku nemálo připomíná to, co jsme zažívali za onoho dnešními pány politiky neustále kritizovaného předlistopadového totalitního režimu!



Část druhá, systémová : 

   Naše vládnoucí politická elita, která lidem tak ráda „maže med kolem huby“, aby si ten lid nepovšimnul hořkosti, která jej zachvátí, až vyjde najevo, co mocní pro svůj lid připravili, také velmi ráda před lidmi žongluje s otázkou přechodu k „přímé demokracii“. Ale tuto zužuje jenom na otázku přímé volby prezidenta a tím to pro ně končí! Tímto maličkým úlomkem systému přímé demokracie chtějí jenom odvést pozornost veřejnosti od skutečné přímé demokracie! V níž na všech stupních, od nejnižšího až po ten vrcholný, lidé nevolí politické strany, ale konkrétní osobnosti. V níž jsou tím pádem také jednotliví politici odvolatelní, pokud neplní to, co jim dle ústavy náleží! A kde také musí být zcela jinak stanoveny povinnosti i práva všech zastupitelů a nejvyšších státních úředníků, i úředníků nižších stupňů. Poslanecká sněmovna, jako dolní komora (!) parlamentu, se musí stát pracovním týmem, připravujícím za pomoci odborníků příslušných profesí nové zákony a novely těch starších a tyto po schválení plénem sněmovny předávají senátu, jako horní komoře (!) parlamentu, ke konečnému projednání a schvalování. Senát pak ty předložené zákony a novely, které neuzná za dostatečně kvalitní, vrací sněmovně k přepracování a opakovanému předložení ke konečnému projednání a schvalování senátem. Poslední slovo pak má prezident, který, pokud má k předloženým materiálům nějaké výhrady, musí tyto projednat v senátu s cílem nalézt shodu. Teprve dojde-li v takovém případě ke shodě, materiály prezident podpisuje.          

Část třetí, historická : 

   Lidé naší tolikrát už zaprodané a rozkrádané země, po 17. listopadu 1989 většina z nás doslovně podlehla jakémusi omámení z náhlého zlomu situace a toho zjevně využili chartističtí přátelé Václava Havla k ovládnutí situace tak, jak měli předem naplánováno. Způsobem, který by jim dal do rukou veškerou moc, aniž by nějak přespříliš narušil plány odstupujících nomenklaturních kádrů a jejich klanu. Jak bylo nejspíš předem už delší dobu dohodnuto. A tím byla nastartována ona „sametová revoluce“, která ve skutečnosti nebyla revolucí, ale jenom obdobou některého z Havlových absurdních scénářů! Kdo se mylně domníval, že s nomenklaturní gardou komunismu je konec, už asi dávno prozřel. Protože na přechod do nového systému byly staré komunistické kádry prokazatelně připraveny. Ti zprofanovaní se jednoduše stáhli do ústraní a na start nastoupila nová generace, samozřejmě patřičně důkladně demokraticky zamaskovaná.

    A kdo očekával, že nově vytvořená „demokratická elita“ upne svoji pozornost především na demokratickou rekonstrukci hospodářského i společenského systému, ten je dnes zklamán ještě víc. V oblasti hospodářské se vše začalo odehrávat podle hesel hlásajících, že stát je špatný hospodář a že jenom nestátní majitelé firem mohou dovést naše hospodářství k rozkvětu. A dnes můžeme jenom konstatovat, že z toho, co nová elita převzala z časů „předsametových“, nám nezbylo téměř nic. Že buď téměř celá výrobní oblast díky zmršené privatizaci zanikla, nebo že vše, co by bylo po zmodernizování perspektivní, mají již dávno v rukách cizí firmy a banky. Které u nás sice odvádějí daně - i když ne vždy - ale zde vytvořené zisky si převádějí do svých zemí. Je tedy otázkou lze-li vůbec ještě mluvit o nějakém „našem hospodářství“. . .

Část čtvrtá, realita současnosti :

    Vstup naší republiky do Evropské unie (EU) si naše noví politici díky předcházející zmanipulované mediální kampani pojistili referendem. Aby je občané později nemohli vinit, až to nevyjde. A do čeho jsme spadli, z toho se jen těžko můžeme radovat. Za komunistů lidé po straně říkávali, že bez souhlasu Moskvy se naše vláda nemůže už ani „upšouknout“, ale jsme na tom dnes lépe? Jen místo Moskvy máme Brusel, a jak se zdá ten nás drží pod krkem ještě tvrději, nežli nás ve starých časech držívala Moskva. Ale naše politická elita, jak ta „údajně pravicová“, tak ta „levicová“, nás neustále společně přesvědčuje, že bez EU nemá naše republika naději na nějaké lepší časy. A omílají to kolem dokola, i když každý myslící člověk už musí vidět, že celá slavná EU to vede od deseti k pěti. Ne-li rovnou přímo ke dnu. Takže pokud se neprobudíme, strhne nás sebou! 

   Za těch 21 let jsme se už snad mohli přesvědčit, co od našich nových politických kádrů mohou čekat. Ale snad vžitý strach z moci, nebo určitá pohodlnost, mnohým zřejmě nedovoluje postavit se za svoji vlastní zemi a vzít jejím nehodným vládcům žezlo z rukou. Nás je sice nemnoho, ale slepě přizvukovat těm, kteří naši zemi zaprodali a nechali rozkrást, nedokážeme. A proto na naší stránce většinou zaznívají tvrdě kritické hlasy. Rádi bychom psali o něčem příjemnějším, o něčem co zaslouží pochvaly, ale ono to opravdu nejde. Kam se člověk podívá, tam to skřípe. A naši politici se už chovají pomalu jako nějací středověcí tatarští chánové, pro které každý, kdo s nimi netáhne za jeden provaz, či nesedí na naditém bankovním kontu, je jenom opominutelnou částí společnosti, bez nároku na rozhodování o zaměření státu. Smíříme se s tím natrvalo? 

Část pátá, závěrečná :

    Ale kde hledat řešení? Vždyť hrozící nedobrou budoucnost chtě nechtě musel ve svém novoročním projevu konstatovat i prezident Klaus, jenž si svůj pesimismus zatím vždy vybíjel jenom v diskusích o oteplování pozemské atmosféry. Nyní byl zřejmě hromadícími se okolnostmi a rozpory zasahující nejen oblast ekonomickou, politickou, ale i sociální, donucen přiznat, že naše země uvízla ve slepé uličce. I když z jeho slov zavanula kritika současných politických uskupení, bohužel ne dost adresně, prezident se, jak se zdá nedokázal vzepnout natolik, aby přiznal veřejně, že hlavní vinu nesou navzájem si nohy podrážející a jak profesně, tak charakterově nepříliš odpovědné strany a jejich čelní představitelé, které doposud tak obhajoval. A prezidentova zmínka o jakýchsi nátlakových skupinách, které nechtějí pochopit, že nelze získávat na úkor druhých a že ústupky v jejich prospěch nelze uskutečnit zcela jiné spravedlivější přerozdělení bohatství v zemi, byla spíše skrytým varováním před nimi, než výzvou aby konečně takoví byli vyslyšeni. Vždyť hned následně zdůraznil nutnost pokračování potřebných reforem, opět bez jakékoli trochu konkrétnější zmínky o tom kdo za jejich neúspěšnost je odpovědný. Stejně tak konstatování, že každého, kdo trochu vyčnívá z řady, radši přibrzdíme, než podpoříme a každého, kdo se odváží foukat proti větru, odsuneme stranou, jsou jen lacinými bonmoty. A závěrečná pasáž, v níž konstatuje, že v naší zemi žije spousta pilných, pracovitých a nadaných lidí, bezejmenných a širšímu okolí neznámých, o nichž média nepíší a kteří by právě mohli být zárukou naší budoucnosti, kdyby jim byla dána šance, byla jen pouhou frází. I když to pan prezident vysloveně odmítl. A jeho výzva slovy "zkusme být jako oni", byla víc než úsměvná. 

   Situace kdy již i prezident, který zatím vždy držel nad politickými stranami a jejich rozkolísanému vládnutí ochranou ruku, se nyní rozpovídá o potřebě změn, a to nejen v ekonomické a sociální oblasti, ale i v oblasti politického systému, už o čemsi vypovídá. O tom, že začíná jít do tuhého. Ale co jiného už řadu let ve svých textech opakovaně říká naše strana? Kde nejenom konstatujeme, ale kde i ukazujeme cesty k nápravě? Zatím jsme se marně kolem dokola snažili naší veřejnosti vysvětlovat v čem je základní problém. Díky přehlíživosti medií se tomu ale širšího ohlasu nedočkalo. Pro naše media existovali a existují jen renomovaní politici hlavních politických stran a na jejich kvalifikovanosti a morální úrovni přitom pramálo záleží. A že toho si už konečně všimnul i prezident, to už o něčem vypovídá.

    Naše strana je plně přesvědčena, že z té "slepé uličky", do níž nás zatáhla polistopadová pochybná, chamtivostí a zaprodaností nakažená nová politická elita, lze vycouvat! Ale bude to vyžadovat nejen osobní úsilí každého občana a uskrovňování všech, o čemž se ostatně také pan prezident ve svém projevu zmínil, ale především návrat k zapomenutému vlastenectví, bez kterého vždy budeme jen podřadnými nevolníky různých institucí nadnárodního kapitálu a jeho přisluhovačů. My věříme, že přijde chvíle, kdy se poctiví občané konečně probudí ze své letargie, odhodí strach i sobectví stranou a postaví se proti dalšímu zaprodávání a devastaci naší země. K nám takoví vždy budou mít otevřenou cestu . . . . . . . ! 

Strana NÁRODNÍ PROSPERITA, leden 2012


Počet komentářů: 13 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Kalendář
<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
    1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Anketa
Jste pro znárodnění strategických firem (např. energetika, plynárny, vodárny,..) ?

Zásadně Ano (3972 hl.)
 
Spíše Ano (2639 hl.)
 
Pouze vybraná odvětví (2475 hl.)
 
Spíše Ne (2768 hl.)
 
Zásadaně Ne  (2403 hl.)
 
Neumím posoudit (2610 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 16867
Transparentní účet
Ucuz Sms Onay | Mobil Onaylama
Masal Oku Dalaman Airport Transfers Marmaris Airport Transfers Fethiye Airport Transfers oludeniz Airport Transfers Içmeler Airport Transfers

Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce.
na začátek stránky

 PHP Powered Získejte Thunderbird!