NA NÁS JE JEN A JEN ZAPOMÍNAT?

   Byl to Václav Havel, kdo začátkem roku 1990, záhy po svém pozdvižení na pražský Hrad, honem spěchal do Němec s omluvou za poválečné útrapy, které jsme my Češi v roce 1945 způsobili příslušníkům německé národnosti odsunem z naší obnovené republiky ! A díky jeho filosofii „pravdy a lásky“, která  tak ráda odkládá některé prokazatelné pravdy k zapomenutí do historických depozitářů, bychom měli raději zapomenout na vše to, co za II. světové války němečtí nacisté způsobili lidem našich národů. Protože dnešní Německo je už jiným Německem a nebylo by prý dobré do něho s nějakými historickými vzpomínkami nezřízeně šťourat. Zkrátka to, co prožívali sudetští Němci po prohrané válce, to byla zvěrstva a vše ostatní musí zůstat zapomenuto! Zejména to, co v časech druhé světové války napáchali nacisticky naladění Němci u nás i jinde. To připomínat by podle našich politiků mohlo naší zemi jen a jen uškodit ... ... ! 

   Na ty české vlastence, o které nás připravili němečtí nacisté za II. světové války, na ty nejlepší syny a dcery našich národů, které umučili ve svých koncentrácích a věznicích, se dnes zapomíná. O život tak násilně přišlo zhruba 360 tisíc Čechoslováků! Němců po válce jen pár desítek až stovek. Pro naše politiky jsou naši popravení, padlí a umučení vlastenci zajímaví jen tehdy, když se sami mohou u nějakého památníku obětí II. světové války předvést při kladení věnců jako „velcí vlastenci“. Ale tím to končí jak pro ně, tak pro media ... ... !

   Ale když z iniciativy silně „celoevropsky“ naladěného jihlavského novináře M. Mareše, jen na základě jakési poválečné episody kterou odkudsi vyhrabala a ve své knize Bergesdorf dle vzpomínek údajných svědků popsala německá dokumentaristka Herma Kennel, podle níž 19. května 1945 měla skupina Čechů z Dobronína odvést z jihlavského shromaždiště patnáct svých bývalých sousedů německé národnosti německých obyvatel, čekajících zde na odsun, přes pole do lokality Budínka, kde si museli vykopat hrob u něhož byli následně brutálně ubiti a do něhož byla jejich zmasakrovaná těla naházena, byl zahájen archeologický průzkum údajné lokality a ten v dané lokalitě skutečně objevil nějaké ostatky, hned toho byla media plná.

   Zjišťování pravdy v 65 let starém případu je hodně složité a obtížné. Až antropologický průzkum, včetně srovnávacích testů DNA může prozradit, zda jde skutečně o oběti bestiální vraždy před 65 lety k odsunu předurčených německých starousedlíků, jak požadují někteří v Německu žijící příbuzní údajných obětí, může říci konečné slovo. A tak nyní, ač ještě šetření neskončilo, bylo po dohodě s německou stranou rozhodnuto, že nalezené ostatky budou pietně pohřbeny na jihlavském hřbitově, kde již zůstanou.

   Ovšem pro media to bylo tučné sousto. Připomínající zasvěceně všem, že po konci války na jaře roku 1945, po osvobození Československa od nacistického teroru, jsme se my Češi zachovali jako barbaři. A tak nám Čechům už provždy asi zůstane „historická temná skvrna na našem národním charakteru“, ukazující všem lidem budoucnosti „české barbarské zvyklosti“! My neupíráme německým pozůstalým jejich právo na smutek nad ztrátou svých bližních, ale také se nemůžeme sklánět před jejich prušáckou nadutostí ... ... !

   Ale to, co nejen tu nás, ale i jinde po celé Evropě, napáchali němečtí nacisté, má upadnout v zapomenutí. Protože dnešní Německo přece nějakou „historickou skvrnu“ nemůže potřebovat. I když v jeho případě by to nebyla, díky už dávno prokázaným historickým pravdám, jen pouhá skvrnka, ale přímo gigantický flek! Však i proto spolek „bývalých sudetských Němců (Sudetendeutsche Landsmannschaft) zastupující ty Němce, kteří byli po roce 1945 nuceně vysídleni z příhraničního území Československa, nebo spíše jejich potomky,  jejichž mluvčím je Bernd Posselt, tolik mediálně bouří proti tzv. „Benešovým dekretům“ a požaduje jejich zpětné zrušení! Naši politici to sice zatím ještě pořád odmítají, ale při jejich „okouzlení sjednocenou Evropou“, ovládanou především Německem a Francií, se může stát ledacos ... ... !

   Otázkou je jak by se v takovém případě zachovali naši spoluobčané. V nichž už dávno většinu citů vlasteneckých udusila „předlistopadová totalita“ spolu s „polistopadovou parafrází demokracie“ a to, co v nich ještě zbylo, u těch hůře zaopatřených zaniká v ekonomickém boji o přežití a u těch zazobanějších při honbě za mamonem.  Už dávno naše společnost zapomenula na všechny ty, kteří při obraně naší vlasti položili své života. Dnes už by to byl ochoten udělat asi jen málokdo. A naše mladá generace? Ta tápe, stejně jako tápou ti starší … ...  !

NÁRODNÍ PROSPERITA