Ministr Herman nadále provokuje.

CFP - 7. listopad 2016 | Jiří Baťa           |

Ministr Daniel Herman zaštítil projekt Smíření 2016. Přesněji by mělo být „ministr Herman se neštítí provokovat, když zaštítil projekt Smíření 2016“. Vůbec nejde o řekněme lidský přístup k jisté smutné historické události, která byla vyvolána existencí II. světové války, jejíž iniciátorem bylo Německo v čele s A. Hitlerem, ale hlavně jde o jeho pojmenování a vyhodnocení charakteru událostí, které se odehrály po skončení této války.

Pan Herman i nadále provokuje. V článku (k nahlédnutí zde), se říká, že ministr připomenul smutné události z podzimu roku 1946, kdy skončil tzv. organizovaný odsun tří milionů "německy mluvících Čechoslováků." Ovšem v samotném proslovu „zaštiťovatele“ pana Hermana již zazněla slova zcela jiného charakteru a významu, když říká, cituji: „Letos je tomu 70 let, kdy bylo ukončeno masové vyhánění sudetských Němců z území tehdejšího Československa. Ony hrůzné činy byly budovány na fikci kolektivní viny na základě etnického původu. Jedině tak prý mohly být statisíce lidí zbaveny občanských a lidských práv, majetku, cti a v mnohých případech i života.“

Pan Herman si prostě nedá pokoj, jeho cílem je nadále provokovat, věci překrucovat a lhát o událostech a všechny snahy vykreslit odsun Němců z Československa jako bezprávná, nelidská a nacionalistická pomsta. Tyto události byly již jednou a provždy uznány jako oprávněné důsledky II. světové války, a byly v souladu s rozhodnutím vítězných mocností. Vládou a občany byly a jsou (kromě Hermana a jeho souvěrců) vždy chápány jako přirozený odpor trpícího národa k lidem země, který způsobil nevyčíslitelné ztráty na milionech lidských životů a majetcích desítek zemí; zemí válkou postižených. Jestliže je v úvodu článku řečeno, že jde o připomenutí „odsunu“ tří milionů Němců z Československa, pak velký přítel a spolupracovník sudetoněmeckých „milých krajanů“ pan Herman účelově tyto události již tendenčně překroutil a znovu, v rozporu s naší ústavou uznaného a schváleného pojmenování těchto událostí, je provokativně nazývá masovým vyhnáním sudetských Němců.

Pan Herman neváhá pokrytecky, ale hlavně úlisně až kajícně, k Němcům mluvit o zbavení jejich občanských a lidských práv, majetku, cti a v mnohých případech i života těch, kteří byli po právu z Československa odsunuti. Neoprávněně, bez mandátu občanů České republiky, lživě prohlašuje, že my občané se snažíme pochopit, dokud pociťujeme stud a dokud také je komu adresovat slova prosby o odpuštění, že dotud máme šanci alespoň z části uzdravovat rány minulosti a navazujeme na to, co upředlo vztahy mezi lidmi našich zemí. Klerofašista Herman zcela zapomíná, že už není kněz, není na kazatelně, odkud by mohl svým ovečkám kázat bludy, lži a překrucovat skutečnosti. Ani jeho slova: „Tedy pojetí člověka jako bytosti, která byla stvořena k tomu, aby s druhými budovala vztahy vzájemné úcty a důvěry,“ nejsou dostatečně přesvědčivá, protože budovat dobré vztahy na základě úcty a důvěry lze i jinak, než nám vlastizrádně předvádí skrz naskrz profláknutý ministr kultury pan Herman.

Nikdo jiný, a nikdo víc, se v koaliční vládě Bohumila Sobotky tak výrazně ve věci vztahů se SRN a speciálně se sudetoněmeckým landsmanšaftem neangažuje nežli pan ministr Herman, za otevřené podpory svého stranického šéfa pana Bělobrádka. Navzdory tomu však připosražený premiér Sobotka nenachází odvahu s panem Hermanem „vyrazit dveře“, přesto že je zcela evidentní, že jeho podlá ministerská činnost je za hranou únosnosti, je výrazně v rozporu s politickou linií vlády a státu, že jeho kontroverzní činnost vyvolává řadu problémů jak ve vládě, tak především ve vztazích s prezidentem Zemanem. Je sice známo, že tento trend je pro pana Hermana hlavním úkolem v jeho ministerském působení za lidoveckou KDU-ČSL, o jejíž politickém směrování není pochyb, nicméně i lidovci jsou ve vládě ... jen „díky Bohu“.

Avšak páně Sobotkova malost, slabost, bojácnost a přizdisráčství mu nedovoluje projevit se jako muž činu, ale než vyrazit pana Hermana a rozházet si to s panem Bělobrádkem, bude dělat mrtvého brouka, resp. když už, tak opatřeními ve vlastních řadách, mezi členy ČSSD ve vládě. Ne že by toho snad nebylo zapotřebí, ale nedělá to proto, že by k tomu dospěl na základě zhodnocení výsledků jejich práce, ale byl k tomu dotlačen okolnostmi, vyvolanými právě panem Hermanem. Ten se v klidu dobře baví na konto pana premiéra Sobotky a lže, kdykoliv a cokoliv řekne k událostem kolem strýčka Bradyho (odkaz zde) Nicméně, Boží mlýny melou... a tak jistě dříve nebo později přijde i na křiváka a lháře pana Hermana.

Jiří B a ť a , 6. 11. 2016