KOMERČNÍ STRAŠIDLO

    Jaké strašidlo ? Ta už se najdou jen ve starých pohádkách a bájích. Stejně jako bájní hrdinové a vlastenectví. Správný titulek by měl znít …  “Komerční duch.” A to je zcela jiného …. a strašlivě nebezpečného. Houba dřevomorka je proti tomu holé nic. Ale ten “komerční duch”, kterého nějaký zvrhlý vyčůránek vypustil do světa jak džina z kouzelné lahvice, ten dokáže, než se člověk naděje, pošlapat a zničit v projektu na který se vrhne, všechny ideály, na nichž byl ten projekt postaven. Co dobré bylo a k prospěchu všech mířilo, je rázem obráceno vniveč. 

    Ale pozor. Oblasti ekonomického rozvoje a soupeření se to netýká. Tam nemají ideály místo. Zato v oblasti společenské si takový duch dokáže pořádně zařádit. Tak poťouchle a hezky ze skrytu ”za bukem”, že si toho člověk zprvu ani nevšimne. A než se lidé nadějí, je po všech ideálech a tedy i po nějakém archaickém vlastenectví. A “duch ekonomické soupeřivosti” tomu ochotně napomůže.

Dovolte mi nyní, pro osvětlení věci, zabloudit o kus zpátky do historie, do časů kdy ideály byly ve společenském dění základem. V případě Sokola to byly ideály pánů Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Antická idea harmonického pěstování těla a ducha, rozvinutá dr. Miroslavem Tyršem a jeho následovníky, byla základem společenského národního hnutí, které sehrálo významnou roli v sebeuvědomění národa, při vzniku a dalších osudech československého, a později i českého státu. Sokol byl čtyřikrát zakázán nebo ve své činnosti omezen, válkami nebo totalitními režimy, na víc než 40 let ! A právě ta období, kdy byl Sokol zakázán a ze života společnosti vykázán (první světová válka, nacistická okupace za druhé světové války, komunistický režim), poskytla onomu “komerčnímu duchu” prostor pro uplatnění nežádoucích tlaků na příslušníky naší společnosti. Sokolská hesla “Za národ a drahou vlast, lví silou vzletem sokolím”, nebo “V zdravém těle zdravý duch”, za těch situací ztratila na důrazu a když pak došlo opětovně k obnovení činnosti sokolských jednot, zůstaly tyto jen u té tělovýchovné činnosti a to ještě v mnohém “zmodernizované”. V dnešní době mnohé sokolské jednoty, zejména ve městech, proměnily z větší části v pouhá “fit-centra”, využívaná zejména ženami při jejich boji proti obezitě a za lepou postavu. Na vítězství “komerčního ducha” sice to ještě není, ale přijde to.

Nyní mi ještě dovolte kratší zastávku u skautů, kteří na tom byli téměř stejně jako sokolové. Náš československý skauting se, díky prof. A.B. Svojsíkovi, začal pevně vytvářet na idejích vyslovených generálem  Baden Powellem. Základní tézí se stalo formování zdravých charakterů a života mladých lidí. Tyto základní téze byly včleněny do deseti bodů skautského zákona a metodikou této výchovné činnosti se při tom stala metoda J.Á. Komenského “škola hrou”. Při tom skauti zůstali prakticky až do rozpuštění skauta po únoru 1948 a jeho převedení do pionýrské organizace SČM. Kde byly komunisty ideologicky “začerněny” ideje přinesené A,B. Svojsíkem z rodné země skautingu Anglie, včetně desatera, hesla skautů a jejich slibu, a nahrazeny ideologickými formulacemi světového proletářského programu. Logicky většina skautských funkcionářů, oddílových vůdců a rádců, z organizace protestně odešla. A s ní i většina skautů a skautek. Díky tomu nyní, když byla po listopadu 1989 skautská organizace po těch 42 letech obnovena, vznikající organizace postrádaly oddíly dostatek zkušených vůdců. A starých poctivých bývalých skautů, kteří v tom mohli svými zkušenostmi z časů minulých pomoci, také každým rokem ubývalo a dál ubývá. A i těch mladých se moc do skauta nehrne. Jak jejich rodiče, tak oni sami, o skautingu mnoho nevědí a naše společnost, a zejména media, v tom českým skautům moc nepomáhají. A “komerční strašidlo” spíše podporuje jiné akce, symbolizované např. “červenými kartami” ...

Ale na závěr tohoto textového zamyšlení se musím zmínit ještě o něčem zvláštním, co se odehrálo za nacistické okupace, tedy za tzv. Protektorátu, a pak ještě znovu po vzniku komunistické totality (únor 1948 až listopad 1989). Ačkoli za války ediktem říšského protektora K.H. Franka byl dnem 28. října 1940 skauting rozpuštěn a zakázán, jeden z pražských oddílů, tzv “pražská dvojka”, vedený spisovatelem Jaroslavem Foglarem (jak dokládají výpisy z jeho osobního deníku uveřejněné v jeho knize “Kronika Hochů od Bobří řeky” včetně datování záznamů) jak za Protektorátu, tak za komunistické totality, si  v těch “dobách zákazů” žil poklidně mírovým skautským životem, jakoby se nic nedělo. V klubovně, při hrách i na táborech. Jen ty kroje při tom nebyly. Až se zdá, že úřady o tom věděly a záměrně to nechávaly být ? Což pro ostatní oddíly neplatilo.

Dál ještě je třeba se zmínit o tom, že existovaly i za nacistické okupace v přísném utajení některé skautské oddíly, které byly součástí skautské “Zpravodajské brigády”, vedené br. Jaromírem Klikou a spolupracující s domácí odbojovou organizací “Obrana národa”. To ale byly jiné “hry” než ty klubovní. A je zajímavé, že po osvobození, po válce, se o oddílech skautské Zpravodajské brigády moc nemluvilo. I když za její válečnou činnost se jejímu nejvyššímu představiteli MUDr. J. Klikovi dostalo ocenění “Československým válečným křížem 1939” a také celou řadu skautských vyznamenání. Ale kdo ze skautů a našich občanů dnes o tom ví ? Zato o “pražské dvojce” se díky knihám J. Foglara a o něm samém mládež dozvídala po válce bez problémů.

A ještě něco k tomu “komerčnímu strašidlu”. Filosofie novodobých společností se postupně zvrhla natolik, že vše co bylo vytvořeno dříve, je nutno zavrhnout a nahradit něčím modernějším, a to co nejrychleji. Vychází to z toho, že nové politické elity si osvojují právo co možná nejúčinnějšího dohledu nad celou společností, zkrátka chtějí mít možnost celý společenský život ovlivňovat podle svých potřeb ! Za takové situace samozřejmě pro ně nějaké “zaostalé vlastenectví”, jaké propagovali a zavedli zakladatelé Sokola i skautské hnutí, nemá ve společnosti místo a “elity” které se dostávají k moci, se s ním vyrovnávají svérázným způsobem, pomocí zákazů. A plně platí, že je-li něco na delší čas zablokováno a dokonce i zakázáno, že během času se to za zády lidem vytratí z paměti, vyhasne.

© JTh.