HOST A RYBA . . . TŘETÍ DEN SMRDÍ !

   To říká jedno naše české staré přísloví. Poprvé jsme si jednu takovou nežádoucí návštěvu prožili v roce 1938, když ji k nám poslali naši západní „spojenci“. A byla to návštěva vskutku impozantní. Hordy vyslanců Velkoněmecké Říše připochodovaly za zvuků píšťal a bubínků, prodrali se až na náš Hrad, zkrášlili jej svým rudým praporcem se svastikou. Pak všem oznámili, že od druhého dne se na silnicích začne jezdit vpravo a jen tak mimochodem oznámili, že se Československá republika ruší a nahrazuje se jakýmsi „protentokrátem“. A protože se jim u nás zřejmě moc líbilo, hned se tu zabydleli.  V květnu 1945, když jim pak už nic jiného nezbývalo, jenom neradi odcházeli. Ještě dnes na to vzpomínají a nejraději by se zas k nám vrátili ….

   O další podobnou návštěvu se nám postarali sami naši politici. Když se jim v srpnu 1968 zdálo, že náš lid potřebuje nějaké povzbuzení, pozvali další návštěvníky, tentokrát od přátel z východu. A zas to bylo velkolepé. Přijeli i s tanky! Moc nás pobavili. Ale kupodivu tu svoji rudou vlajkou s hvězdou a nářadím nám na Hrad nevnucovali. Tam dál vlála jenom ta naše, československá.   Ale i jim u nás tak zalíbilo, že se tu opět, jako ti předešlí, na dlouhé roky zabydleli a stejně tak i oni pak po roce 1990 moc neradi odcházeli ….

   Ovšem to letošní návštěva měla jiný ráz. Takový salonní. Na pozvání našeho nového prezidenta k nám jako na koni přispěchal druhý nejvyšší představitel Evropské unie s poselstvím jen proto, aby tu, spolu s naším prezidentem, vztyčil na Hradě za zvuků jakési znělky svůj praporec. Aby už konečně nám všem bylo jasno, že ono poddanství, do kterého jsme se již před roky tak nedomyšleně upsali, už bude platit na věky. A jen tak mimochodem si odvezl naším prezidentem podepsaný jakýsi edikt, kterým se zavazujeme, že až jednou unie nastaví dlaň, poslušně pustíme naší státní pokladně důkladně žilou. A aby nám to nebylo málo, dozvěděli jsme se, že zakrátko si k nám pro další hold ještě přijede jakýsi jejich nejvyšší „rumpál“ a zkontroluje si to ….

   Takže teď už nás snad čeká jen to, že nás někdy navštíví i Marťané. Inu všechno může se stát. Vždyť konečně i náš dnešní prezident před nějakým časem naznačoval, že by jejich návštěvu docela uvítal. Že by si takové pozvání už plánoval? U něho je přece všechno možné ….

/drk/