FALEŠNÉ IDEOLOGIE – MOR LIDSTVA

   Historické záznamy potvrzují skutečnost, že přijde-li někdo s patřičným halasem před veřejnost s nějakou “novou ideologií”, hned spousta lidí v ní najde návod, jak bez velkého vypětí sil zbavit celou společnost všech problémů a následně ji ovládnout. A začnou tu novou ideologii šířit dál, a brzo je z toho “ideologická lavina”. A i když po čase mnozí takoví “amatérští věrozvěstové” dojdou k závěru, že jde o totální pitomost, nechají si to raději pro sebe, ale ideologie se samozřejmě vesele šíří dál, což někdy může mít přímo nedozírné následky.

   Doslova učebnicovým příkladem může být v tomto směru “ideologie bolševická”, s níž polovzdělané davy carské Rusi vybudil se svými společníky “Vladimír Iljič Lenin” k revolučnímu vzepětí, které vešlo do historie jako “Velká říjnová revoluce”. Co vše ta jeho ideologie způsobila a jak se po letech rozšířila téměř po celém světě, to snad není třeba dále rozvádět.

   Potom se, v třicátých letech minulého století, v Německu zrodila nacistická “ideologie nacionálního socialismu” jejímž předním “věrozvěstem” byl Adolf Hitler, podporovaný militantními oddíly “SA” a “SS”. A dovedla-li ideologie Leninova carskou Rus k pádu carismu a zavraždění cara Mikuláše ÍI. a jeho rodiny, tak Hitlerova nacistická ideologie dovedla Německo k “druhé světové válce” v níž nalezla smrtka dvaasedmdesát milionů obětí!

   Leninovu “bolševickou ideologii” šířili po jeho smrti dál jeho následovníci v čele s “J.V.Stalinem”, pod zástěrkou “budování prolidového socialismu”. A nacházeli bohužel mnohé stoupence nejenom doma v Rusku, ale i v dalších zemích Evropy, včetně té naší! Ale ta “ideologie nacistická” s koncem hitlerovských band, jak se ukazuje přežila, a přežívá dodnes mezi některými ultrapravicově zaměřenými skupinami, a ty občas při různých demonstracích dělají druhým nemalé problémy, které pak musí řešit speciální policejní síly.

   Nejnovější takovou falešnou ideologií je pak současný světový “multikulturalismus”, hlásající společné soužití nejenom jednotlivců, ale i skupin s rozdílnou kulturou, které svou rozmanitostí jsou prý společnostem ku prospěchu. Tato ideologie, díky některými politiky promyšleně vytvářené podpoře, se už lavinovitě rozšířila téměř po celém světě. Ale k čemu míří, a komu vůbec slouží? Tak to rozšifrovat nebude zas tak složité. Odjakživa se přece říkávalo, že “v jednotě je síla”, a dokud se tím lidé řídili, bylo dobře. Ale to se ovšem nehodí těm, kteří chtějí nějaké to lidské uskupení [např. nějaký národnostně založený státní celek] ovládnout. Takovým více vyhovuje heslo “rozděl a panuj”. Ale jak mohou rozvrátit ucelené společenství založené na jednotných kulturních základech? Tak k tomu jim přece poslouží právě ta “multikulturní strategie”, založená na “přemisťování skupin lidí s odlišnou kulturou” do společností s jinými kulturními základy, např. “migrací Afričanů se zcela odlišnou kulturou, vírou i zvyklostmi”, do “křesťansky založené Evropy s mnohem vyspělejší kulturou”, což zcela logicky přináší konflikty uvnitř “migranty nakažené země”, které ve svém dopadu usnadňují ovládnutí takové země politickými silami, jejichž cílem je zničení a ovládnutí jednotlivých zemí Evropy a následné vytvoření snadněji ovladatelného “kontinentálního velkostátu”.

   Tak se nedivte, že ty multikulturní trendy někteří politici tak usilovně podporují. Vždyť v Bruselu by se moc zlobili, kdyby tomu bylo jinak. A třeba by neposlušné za trest vyhnali od unijních korýtek. A ta korýtka přece za nějaký domácí společenský podraz stojí …

NÁRODNÍ PROSPERITA