ČAS VŠEKAZŮ

   Tak by se dalo nazvat to, co postihlo naši zemi po vítězství oné podivné „sametové revoluce“. Kdy se představitelé nové moci jako „všekazi“ vrhli téměř na vše, co kdy bylo vytvořeno, nebo stanoveno. Národní hospodářství se pro ně a jejich vazaly stalo zlatokopeckou bonanzou, jejíž nejkvalitnější část poskytli v jakési „aukci“ zahraničním vyžírkům, kteří už na to čekali, větříc už na dálku snadno dosažitelné „výdělky i zisky“. A mnohého z toho co ještě zbylo, se pak ochotně ujali přičinliví „pohrobci“ předešlého totalitního režimu, kteří se z bývalých „správců“ obratem stali majetnými „rentiéry“. Ale to našim „všekazům“ ještě zjevně nestačilo. Kde v dalších oblastech spatřili, nebo našli něco, co ještě nerozšťourali, na to se hned vrhli ….... 

Jejich pozornosti neušlo zejména také naše školství! Které i přes nános jistých „ideologických pavučin“, mělo i ve srovnání s ostatní Evropou dosti vysokou systémovou i kvalitativní úroveň. A co z něho udělali, nad tím sami nyní kroutí hlavami. A marně zvažují jak ten zhoubný proces, který nastartovali, zvrátit. Stěžejní otázkou v tomto případě je, kde najít učitele, kteří by to dokázali. Ti, které dnes máme, jsou už povětšinou produktem „nového polistopadového transformačního úsilí“ a těch, kteří by byli ochotni se do takového díla pustit, je mezi nimi pramálo. A řady přežívajících pedagogů „hyper-důchodců“, kteří by v tom mohli alespoň trochu rozumnými radami pomoci, valem řídnou. Téměř neřešitelné to asi bude u tzv. „učňovského školství“, které kupodivu naši „geniové“ chtějí obnovit. Tam dnes budou horko těžko hledat instruktory praktického výcviku …....

A díky nastartovanému polistopadovému boomu „podnikatelských svobod“ se i v oblasti řemeslných profesí nachází nyní nemálo podnikatelů, kterým pro jejich podnikání schází právě znalost odborného řemesla. Takže např. v průměrném řeznickém krámě vás obsluhuje „nevyučený řezník“, tedy jedinec, který nedovede ani pořádně zákaznici nařezat kotlety či řízky. A v železářství, když prodavači řeknete, že potřebujete „půlcoulový fitink“, tak na vás jen nechápavě zírá. Takto to vypadá téměř v celé maloobchodní síti, kde se uplatňují za pultem především „zaučení jedinci“, protože jsou pro majitele obchodu levnější. Na zákaznících přece nezáleží. A co s tím? Rada je jediná. Bylo by zapotřebí nejen řádné obnovení učňovského školství, ale také ustanovení státního odborného dozoru nad takovým podnikáním (dnes existují jenom hygienické a veterinární kontroly u potravinářských výrob a produktů), v něčem podobného tzv. „cechům“, jako tomu bývalo kdysi. Samozřejmě v modernějším provedení, odpovídajícím době. Ale to by dnes zřejmě bylo těžko splnitelné. Ihned by se strhl pokřik, že jsou omezovány vydobyté svobody. A v řadách politiků by se nenalezl „dostatek vůle“ něco „řešit postaru“ …....

Ovšem v jiné versi by to, co je uvedeno v odstavci předešlém, mělo platit obecně pro veškeré malé i střední podnikání. Příkladně třeba ve stavebnictví, kde kontrola kvality projektů i provádění stavebních prací často chybí. A ještě něco. V časech už bohužel minulých jsme mívali solidní sadu Československých státních norem (ČSN) zahrnujících všechny důležité oblasti. A tyto normy byly směrodatné pro každého! Ale pro naše „všekazy“ to byl přežitek omezující svobody a tak vzaly za své. Škoda, dnes nám chybějí. Zkrátka nová polistopadová politická i hospodářská elita, která se do vůdčí role protlačila, aniž by pro to měla potřebné schopnosti a vzdělání, nenechala kámen na kameni. Šmahem „renovovala“ na co padla a ve svém novátorském zápalu až příliš často likvidovala i to co bylo radno zachovat! A proč se tak chovali a chovají ? Přece proto, že tak si to přeje „Nový světový řád“ a jeho výkonná složka, Evropská unie ….... !

NÁRODNÍ PROSPERITA