Ve čtvrtek 26. září 2019 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu rozhodovalo na 34. zasedání o tom, zda lze vyslovit souhlas se Senátem zpracovaným návrhem žaloby na prezidenta Zemana, vinící jej z “hrubého porušování Ústavy ČR. Podstatu žaloby Sněmovně objasnil v rozsáhlém projevu pan senátor Václav Láska, hlavní zpracovatel návrhu obžaloby, podle které z sedmi nebo osmi bodů, pojednávajících na základě zpráv ČTK a dalších médií o vině prezidenta, by prý stačil i jen jediný k tomu, aby Ústavní soud rozhodl o oprávněnosti žaloby a začal v té věci jednat.

   Učitelé u nás odjakživa bývávali nositeli vzdělanosti a kultury, zejména ti, kteří se starali o ty naše nejmenší. Na základech vytvořených již v XVII: století Janem Amosem Komenským stavěly celé generace našich učitelů, a J.A.Komenský byl v tomto směru vzorem i jiným národům. Však se také proto pro něho v Evropě vžil čestný titul “Učitel národů”. Ale s novým věkem, když do systému všeobecného vzdělávání začali “vrtat” novodobí “experti” prosazující  místo výkladu a vysvětlování látky “přetechnizované vyučovací metody”, začal se “učitelský stav” bortit. Většina učitelů, zejména těch mladších změny přijala, zřejmě z vlastní pohodlnosti, za své. Vše co bývalo pro učitele dříve “posláním, to se pro ty současné stalo jen pokleslou “výdělečnou činností”. A podle toho to taky vypadá …

František Matějka ve svém blogu ze 7.4.2019 píše: 

   Dnes mi nepříčetně zvedl tlak rektor olomoucké univerzity Ladislav Miller, který si opět osobuje patent na pravdu, konkrétně tu jedinou, pravdu po bruselku normalizovanou. Navíc ji chce vtloukat do hlavy dětem, což je morální zločin. Není mnoho lidí, kterým se povede mi rozbušit srdce tak, že se musím "vybít" aspoň u klávesnice. Aktuálně tak činí rektor Univerzity Palackého v Olomouci Ladislav Miller, jeden z novodobých majitelů pravdy. Té jediné, kterou prostě musíme všichni pochopit a musíme ji hlavně našroubovat do mozků dětem.

   Dnes se světem šířící názorová nezvratnost jakéhokoliv veřejně mocenskými kruhy propagovaného „myšlenkového směru“ (ortodoxie), zaměřená jen udržování nahrabaného bohatství, postavení a moci jejích hlasatelů, je vratkým nestabilním systémem. Jakmile totiž vládnoucí elity dostanou pocit, že jejich kontrola nad obyvatelstvem slábne, začnou plnou kontrolu nad ním řešit přitvrzením režimových opatření.

   A v takové době temna žijeme dnes právě i my nyní. Ozve-li se někdo proti tomu co je veřejně v médiích propagováno, okamžitě je označen za extrémistu a hlasatele nežádoucích myšlenek, které v naší demokracii nemají co dělat. Přijatelnými jsou jen ti, kteří nové „myšlenkové směry“ přijímají, aniž by se nad nimi zamýšleli.

     Když Rusové anebo Slované navštíví bývalý Stalingrad, dnešní Volgogradu, tak si nemohou neuvědomit, že to bylo nejen místo, kde došlo k obratu celé 2. světové války, ale že to také bylo místo kde se Němcům zhroutil plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu planety! Neustále se všude dnes hovoří o „židovském holocaustu“, ale že Němci v Rusku prováděli holocaust mnohem většího rozsahu, „holocaust slovanské rasy“, o tom „ticho po pěšině“ ...

PL - 22.09.2019

   Čestmír Řanda, herec, kterému budou nadávat, po 30 letech po sametu promluvil o Západě i našich hercích:

 „Obávám se, že nikdy nešlo o demokracii v Československu, že šlo o trhy,“ říká v souvislosti se sametovou revolucí herec, scénograf a producent Čestmír Řanda ml. A dodává: „Mnoho českých značek, které byly známé a prosadily se i ve světě, už dnes neexistuje.“ V rozhovoru přemýšlí, jestli by dnes mohlo něco národ zvednout tak, jako tehdy agent StB Zifčák v roli studenta Šmída. „Zastavení stíhání pana premiéra je slabý kalibr,“ vysvětluje. Promluvil také o setkání s Václavem Havlem. Padla přitom slova „podržtašky a sortovači“. Na závěr pak herec známý například ze seriálů Život a doba soudce A. K., Ulice, Expozitura nebo Policajti z centra a z řady českých a německých filmů, podotýká: „Pravdu a lásku Čechům a Slovákům sametová revoluce nepřinesla.“

23.9.2019 - První zprávy

    Naše země nemá nadbytek vlastenců. Naše země nemá ani dostatečně velkou a silnou armádu, aby zabezpečila suverenitu ČR. Naše země nemá ani dostatek věrohodných spojenců, kteří by nám v nouzi nejvyšší přišli na pomoc. Jen stručně připomenu naší historickou zkušenost se spojenci:

➢    v roce 1938 náš spojenec Francie (smlouva z 25. ledna 1924) nás prodala v Mnichově; další spojenec z velkých demokratických zemí;

➢    Velká Británie nás v Mnichově prodala také a ještě hitlerovskému Německu poskytla část našeho zlatého pokladu deponovaného v britských bankách jako náhradu za „zdevastované“ Sudety;

➢    náš soused Polsko nás brutálně napadl v roce 1938 a zabral část Těšínska, když již v roce 1934 uzavřel smlouvu s Německem;

náš spojenec SSSR spolu s dalšími státy Varšavské smlouvy v roce 1968 vojenskou silou změnil naše vnitřní politické procesy

Chci, aby moje děti měly šanci ji ještě ochutnat.

    Zažil jsem dobu, kdy auta měla pořádné motory. Policajt se na vás usmál, když jste na chopperu neměli helmu. Cigáro jste si, věřte nevěřte, zapálili v hospodě. Holky a kluci věděli, co a proč mají dole a neměli v tom bordel.

   Zažil jsem dobu, kdy byly jen dva druhy záchodů. Každý věděl, který si má vybrat a ani vteřinu o tom nepochyboval. Holky věděly, že jsou holky. A dokázaly toho pořádně využít. V soutěži krásy se soutěžilo o krásu. Nerozhodovala barva pleti, nějaký handicap nebo tíživý sociální původ. Nikdo neřešil, jestli jsou ty holky ekologicky uvědomělé a sají papírovým brčkem. Prostě šlo o krásu. Krásu těla. No a kluci věděli, že jsou kluci. Když si dali po tlamě kvůli holce, nikdo z nich si nešel s brekem stěžovat, že prohrál a rozlili mu sojové latté. V soutěžích pro kluky vyhrál ten nejrychlejší, nejchytřejší a nejsilnější. Nikdo neřešil, jestli soupeř nemá náhodou z minulosti nějakou společensky závadnou fotku. Kdo prohrál, ten prostě věděl, že prohrál. Nic jako výhra pro všechny nebylo. Výhra jednoho i prohra druhého byly uchopitelné hodnoty a skvěle motivující do života.

"Pane kníže, Karle Schwarzenbergu,"

   je mi 88 let. Lidí tohoto věku už mnoho nežije, ale ti, co žijí si hodně pamatují. Někteří ano, někteří už ne. Já ano. Proto chci reagovat a uvést na pravou míru výroky, které jste uvedl o dějinách před sedmdesáti třemi lety. Zejména vaše demagogické tvrzení o roce 1945.

   Ptám se vás: Kde jste byl v roce 1939, když z balkónu Špalíčku nad tisícihlavým davem na chebském náměstí hlásal Adolf Hitler o tisícileté říši? Tam to ovšem nebyli Vaši příznivci s Vaší plackou na klopě, ale henleinovci s hákovými kříži na klopách, vztyčenými pravicemi, stejně tak jako jejich soukmenovci v Aši, Frýdlantu, Rýmařově, Jirkově, Varnsdorfu, Liberci, Ústí, i v Praze a dalších městech.

Ze zpravodajství redakce “All-knowers”

   Sláva, letní okurková sezóna skončila. Konečně se něco pohlo. Mrtvé vody v našem východním středoevropském rybníčku zvaném “Cečko”, plném sinic “Cyanophyta anti-bé”, konečně něco rozvířilo natolik, že to probudilo z letargie i jakéhosi narezlého bezdomovce, marně čekajícího u křoví na Letné na chvíli, kdy se opuštěná pláň, na které teď lidé jen venčí své psí potvory, zase zaplní davy pomatenců, kterým by mohl předvést své řečnické umění, za což by mu pak mohlo od skrytého mecenáše přece něco do kapsy kápnout.

   Většina našich občanů zřejmě zná Švýcarsko jen jako tradičně neutrální zem finančníků, zem horských masivů se spoustou horských chat vyhledávaných lyžaři, zem, v níž se hovoří hned čtyřmi jazyky. Ale o společenském uspořádání této země lidé vědí většinou pramálo, a ještě míň o vztazích švýcarských občanů k jejich zemi. V této, na posledním místě uvedené oblasti, nyní chceme případné mezery ve vědomostech našim čtenářům trošku doplnit. Ale ještě chceme dřív předznamenat, že Švýcarsko je země kde vše funguje i bez předpisů EU, a že je to země, která byla vojensky napadena naposled někdy za napoleonských válek.

     Z historie 2. světové války si naše veřejnoprávní média dnes vybírají, bez ohledu na pravdivost, jen to, co právě má to správné "zabarvení" dle "evropských norem". Proto člověka příjemně potěší najde-li náhodou na internetu text, který z těchto norem vybočuje a ctí historické pravdy. Takový článek jsme našli a rádi jej na naší stránce zde všem zveřejňujeme. Tu je:

GERMANIA a SLOVANIA

Hmmm, svatá to pravda!!

     Pokaždé, když se Rusové podívají do Stalingradu, dnešního Volgogradu, tak musí vidět, že to bylo místo, kde došlo k obratu celé II. sv. války, ale především to bylo místo, kde byl ukončen plán na vyhlazení slovanské rasy z povrchu planety. Neustále se hovoří o židovském holokaustu, ale že Německo v Rusku provádělo holokaust mnohem větší, holokaust slovanské rasy, o tom se mlčí. A to je chyba.

   V článku s titulkem “Moderní lži a manipulace – rozdělená společnost”, zveřejněném na portálu “Pravý prostor”, u kterého autor je uveden jen tajuplným slovem “niemand”, je autorem uváděno – zde jen v zkráceném textu - zhruba toto:

   “Nevím, kdy přesně, kde a kdo začal používat termín “argument” o rozdělování společnosti. Poprvé jsem jej zaregistroval v roce 2017 v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami. Od té doby jsem jej zaslechl při mnoha příležitostech a z mnoha stran. Podle mě je to široce využitelný projev “manipulace a propagandy, který jsem kupodivu spatřil dokonce i v oficiální zprávě Ministerstva vnitra České republiky.

   Kdysi Hitler prohlásil: Národ, který se nebrání invazi cizích národů, sám uléhá do hrobu rozpadu a zapomnění. Český národ se po zradě "spojenců“ Anglie a Francie 1938, sic vyzbrojen a ochotný bojovat za svoji vlast byl zrazen i svými politiky údajně pro obavy z rozbombardování Prahy a civilních objetí. Důsledkem byla 6letá okupace a 350000 zavražděných československých spoluobčanů Německými vrahy a náš národ zůstal bez národní hrdosti. Poláci se sice Němcům neubránili, Němci Varšavu totálně rozbombardovali, ale Polský národ zůstal vzpřímený a hrdý na svoji minulost.

Text z naší pošty.

   Francie je naprosto v háji a všichni by měli pochopit, jak se tam dostali, neboť tento scénář hrozí v budoucnu i nám. Začíná to tím, že ekonomika roste a chybí zaměstnanci pro manuální, a ne příliš placené profese. Střední třída se má velmi dobře, bohatí chtějí více bohatnout a rozšiřovat výrobu a vláda chce růst HDP aby mohla disponovat s více penězi.