V pořadu 90 minut tam měl Roberta Š l a c h t u.

K údivu redaktora potvrdil i tu skutečnost, že v mnohých vyšetřovaných kauzách bylo možné si objednat trestní stíhání na nepohodlné politiky a tlaky na to, aby ÚHOZ zametal pod koberec darebáctví politiků byly běžné.

Nikdy jim nepodlehl, a proto byl jeho útvar tehdejším policejním prezidentem v rámci reorganizace rozpuštěn.  Potvrdil tím slova současné ministryně spravedlnosti Benešové o snahách tehdejších politiků ovlivňovat vyšetřování jednotlivých případů.

Došlo do redakce:

Dnes se mi stala taková trošku nemilá věc, ale jelikož to tu sdílím také veřejně a ne v uzavřené skupině, musím si dát pozor na korektnost, abych nebyl napaden ještě zde. Ve tři ráno v Belgii jsem dělal s kamionem na plném parkovišti Aire du Bois du Gard povinnou hoďku bezpečnostní přestávky. Mezi návěsy chodili ve dvojce čtyři asi dvacetiletí jinoši, na pohled jasně patřící k náboženství míru a lásky, kteří už svou pouhou přítomností v Evropě tuto nezpochybnitelně povznášejí a obohacují.

Po přečtení tohoto textu možná lépe pochopíte, jak se to dnes dělá

HISTORIE A SOUČASNOST OČIMA VLASTIMILA VONDRUŠKY V moderní historii nemáme k podobnému pohybu národů, který už více než rok zažívá Evropa, paralelu, proto je třeba použít nomenklaturu starších dějin. Nejde o migrační krizi, ale o nájezd muslimů. Spisovatel a historik Vlastimil Vondruška ve svém dnešním zamyšlení upozorňuje na to, jak hanebně se zachází s fakty a logikou, jak demagogicky se používají pojmy jako nepřizpůsobiví či migrační krize a jak se díky tomu dá obecné mínění zmanipulovat.

Z rozhovoru v Parlamentních listech.

Parlamentní listy se ptaly, prof. Ing. Jaroslav Šesták, DrSc, dr.h.c., fyzikální chemik, emeritní vědec Akademie věd ČR odpovídal.

PL: Krátce po začátku nového roku svět s obavami a napětím sledoval, zda nevraživost Íránu a Spojených států nepřeroste ve válečný konflikt. Co si myslíte o způsobu, jakým Američané vyřešili svůj problém s druhým mužem Íránu generálem Kásimem Sulejmáním? Jak pohlížet na zabití Sulejmáního a provedení akce z pohledu mezinárodního práva?

   Toto je omluva Milana Kundery, žijícího ve Francii. Myslím, že je k zamyšlení. Za přicházející globální kolaps životního prostředí bychom měli v prvé řadě vinit bohaté lidi a jimi podporovaný kapitalistický kult bohatství. Bohatí lidé horečnatým a sobeckým hromaděním bohatství vytvářejí největší uhlíkovou stopu způsobující globální oteplování. Dnes lituji, že jsem se jako aktivista v disentu podílel na kolapsu bývalých socialistických hospodářských a politických systémů ve východní Evropě.

Není rozdíl mezi výkřiky, že za všechno mohou Židé, a mezi nazýváním babiček ekosviněmi. Už schází jen výzva, aby ti starší nesměli volit, a byli deportováni do uzavřených domovů důchodců. Píše na svém blogu advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. Bůh ví, že jsem nechtěla. Zejména v čase vánočním. Ale musím. Možná jsem totiž taky ekosvině. Neb už jsem babička. Pro levné maso nejezdím, ale k doktorovi ano....Je to skandální důkaz cílené výchovy k mezigenerační nenávisti v Evropě.

Ladislav Petráš (BOS): 14.01.2020 

 Autor se zamýšlí nad poslední zákonodárnou iniciativou z MV ČR, zejména ve k dopadům "předsudečné nenávisti" a předlohy Zákona o nakládání se zbraněmi na rozvoj demokracie a výchovu k vlastenectví.

Dnes, v době kybernetické, v době, kdy inteligentní robotické stroje pomalu, ale jistě nahrazují lidskou pracovní sílu již asi málo občanů, zejména těch mladších ví, co je to chomout. Tak tedy pro připomenutí: chomout byl součástí koňského (volského, atd.) postroje. Nasazoval se na krk koním, případně volům či kravám předurčeným k těžké práci. Například k tažení vozů či pluhů při orbě. Kočí s pomocí tohoto chomoutu a opratí podstatně lépe a efektivněji ovládal toto spřežení. K tomu mu kromě chomoutu pomáhal ještě bič, kterým občas neposlušné spřežení „umravnil“ tak, aby táhlo tím správným směrem.

Jestli se tady v tomto státě někdo chová xenofobně, rasisticky a vybízí k násilí na skupině lidí tak je to Česká televize. Být Rus, vzdělaný Syřan, Libyjec či vlastenecký Čech je podle nich zločin samo o sobě. Pokud sekáte hlavy za odpadlictví od víry či cizoložství v Saudské Arábii, nebo upalujete protestující v ukrajinské Oděse, bombardujete civilisty po celém světě jako USA, tak jste demokrat. To, co ČT za naše peníze předvádí, není cenzura. Cenzura jen škrtá pasáže, které se jí nelíbí. Toto je aktivní nenávistná propaganda, která je hlavní náplní všeho.

   Před několika lety se museli koncesionáři veřejnoprávní televize zbavovat svých televizorů a kupovat nové ze stejných důvodů, které jsou veřejnosti předkládány i nyní. Údajně pro zkvalitnění obrazu a uvolnění vlnových délek pro nové technologie. Kdo si nekoupil televizor nový anebo setobox, byl od televizního vysílání "odstřižen".  Nikdo se platících koncesionářů veřejnoprávní televize, stejně jako dnes tehdy neptal, zda s tím souhlasí. Miliony koncesionářů, stejně jako tomu je i dnes, utrpěli ztrátu – ztracenou investici nebo vynaloženou investici – kterou někdo jiný svévolně zmařil. Neexistovala jiná možnost pro zavedení, ale mnohými vědci pro zdravotní nebezpečí odmítané 5G? Potřebuje snad někdo kuchyňské spotřebiče propojené s internetem, k čemuž má sloužit právě 5G? A pokud ano, je to většina koncesionářů? 

Japonsko odstupuje od investování do vytváření mobilních sítí páté generace – 5G, je zde obava o zdraví občanů a ze sledování ze strany Číny. Úředníci vyjádřili názor, že vytvoření rychlejšího internetu je nebezpečné pro obyvatelstvo a může nepříznivě ovlivnit zdraví lidí a produktivitu práce. Studie Univerzity v Nagasaki poskytuje údaje potvrzující nárůst počtu duševních poruch a únavy u uživatelů vysokorychlostního internetu. Podle vědců, čím více člověk zvládá provádět intelektuální operace za minutu, tím více je náchylný k rozvoji stresu, nepřítomnosti a zvýšení nervového vzrušení. Používání 5G sítí může poprvé snížit průměrnou délku života v zemi za 60 let. Dopad vysokorychlostního internetu je srovnatelný s účinky záření na lidské tělo. „Musíme přemýšlet o zdraví Japonců. Naše země již ekonomicky zrychlila, takže dnes nemáme kam spěchat. Tento stav je nutné stabilizovat. 5G je plná velkého nebezpečí. Pokud Amerika, Čína nebo země EU jsou připraveny riskovat své lidi v zájmu pokroku, pak tato strategie je pro náš sociální stát nepřijatelná. Návrh zákona o zákazu mobilních sítí páté generace v zemi již byl předložen japonskému parlamentu.

Nic dnes neleží politikům tak v žaludku jako to, že důchodci mají zlevněné jízdné. Nemine den, aby některý si neposteskl, že jsou to vyhozené peníze, které by se mohly dobře využít jinde, třeba ke snížení státního dluhu. Nedávno to mrzelo i pana Zaorálka, který jako novopečený ministr se dostává více do medií. Možná, že si neuvědomil, že zmíněná nešetrnost pošla z jeho rodné strany! Ale vůbec. Na důchodce by se mělo jít přísněji. Vždyť takhle už jich je takové množství, že nějaké životní radosti, jako je cestování po naší zemi za levný peníz jim zrušením možná jejich dlouhověkost trochu přistřihne.

   Na úvod bychom za naši NÁRODNÍ PROSPERITU vám všem, kteří na naši stránku přicházíte, chtěli popřát hlavně klidné svátky vánoční bez nesmyslných televizních politických ukázek “politického školení veřejnosti”, připomínajícího mnohdy ono pověstné PŠM - tj. “politického školení mužstva” - organizovaného kdysi v naší “socialistické armádě”. A zároveň vám všem dát kousek naděje na to, že ten příští rok 2020 snad bude o trochu lepší než ten současný. I když se, po tom, co se odehrává v tom letošním předvánočním čase po náměstích i ve společnosti, trochu obáváme, že toto naše přání se asi těžko nám všem vyplní. 

   Ke konci roku, v čase předvánočním, novináři oslovili našeho legendárního hokejistu Josefa Golonku, který reprezentoval naši republiku v zahraničí 134krát, dlouhé roky byl kapitánem národního mužstva, a má dvě medaile z olympiád a čtyři z mistrovství světa. V úvodu rozhovoru se jej však neptali, co si myslí o současném vládnutí Andreje Babiše, jak se dalo předpokládat, ale šli na to lstivě přes neutrální tématiku. Ptali se jej na vztah k adventu a Vánocům, na vztah k víře a křesťanství, a teprve potom postupně přecházeli k otázkám konfrontačním o tom, jak vidí svůj život v minulém režimu, vrátili se i ke Karlu Gottovi a k otázce interrupcí i k uprchlické problematice.

   K tomu, aby se začala bortit skladba celé společnosti stačí někdy jen přehnaně ambiciózní jedinec, který se cítí být tím kdo celou společnost dovede do nějakých “lepších časů”. A taková společnost, která takovému jedinci naletí a nechá se od něho strhnout k neuváženým činům, na to pak zle doplatí.

   Nejen v naší zemi, ale i v několika západních zemích – Francie, Itálie – i na jiných kontinentech, se v poslední době uvnitř společnosti objevují různí “sebevědomím nabití přitroublíci”, kteří jsou zjevně přesvědčeni o svém zvláštním předurčeni k tomu, aby ovládali společnost a navigovali ji na “správnou cestu”. Objevují se nenadále, jako by byli zrozeni z pěny podobně jako Venuše, římská bohyně lásky a smyslnosti. Zkrátka “kde se vzali, tu se vzali”. A jak se zdá jsou obdařeni nějakou “božskou silou”, která jim umožňuje ovládání lidových davů natolik, že za nimi ty davy jdou jako poslušné stádo, aniž by věděly “pro co”. Zato “za co”, to ty srocené davy vědí, neboť jejich účast je ze značné části vyvolávána nějakými benefity, kýmsi nenápadně podstrčenými, anebo slibnými duhovými iluzemi, věštícími pohádkovou budoucnost.